poster

Pan Nikdo

  • Kanada

    Mr. Nobody

  • Belgie

    Mr. Nobody

  • Francie

    Mr. Nobody

  • Německo

    Mr. Nobody

  • Německo

    Ein Mann, drei Leben – Mr. Nobody

  • Slovensko

    Pán Nikto

  • Nizozemsko

    Mr. Nobody

Drama / Romantický / Fantasy / Sci-Fi

Kanada / Belgie / Francie / Německo, 2009, 141 min (Director's cut: 156 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Botič
    ***

    Když má něco tak malého jako je rubikova kostka o rozměrech 5*5*5 282 870 942 277 741 856 536 180 333 107 150 328 293 127 731 985 672 134 721 536 000 000 000 000 000 kombinací, kolik jich musí asi mít lidský život? Zahnout do prava, nebo snad raději do leva? Je dívka číslo 1 tou pravou, nebo by snad 2 či 3 byly lepší volbou. Co když se rozhodnu si uvařit vajíčka, nešlápnu tím někomu na jeho dlouze vymodlené štěstí? Co kdyby? Otázka, která je v tomto filmu ohýbána a deformována - otázka na níž, nikdy nedokážeme s jistotou odpovědět. Každé rozhodnutí nese v sobě schopnost zničit budoucnost a vystavět tak novou lepší/horší. Jaco van Dormael možná v obrysech předběhl Nolanovo Inception a přišel se snímkem, který má slušnou startovní pozici na jejímž konci by mohlo stát slůvko KULT. Pan Nikdo je příjemný, meditativní mix Butterfly efectu, Věčného svitu neposkvrněné mysli a možná i ten Moon tam někde v rohu vystrkuje růžky, s textovými vsuvkami formujícími se jak rubikova kostka, hrátkami se všemi možnými kapalinami, uhrančivé, dojemné, vykonstruované, texturově dokonalé a nezapomenutelné. Vždyť my všichni jsme nikým, každým, osamoceným Mr. Nobody. Surrealismus především. 9/10 MFFKV dodatek o dvacet minut prodloužená verze promítaná ve Varech ukázala film v krapet jiných odstínech ( respektive přesně v těch, které mi na první pohled unikly ) - doslovnějších a utahanějších - Navíc také skutečnost, že lze Dormaelův Mr. Nobody sestříhat prakticky jakkoliv, protože mu chybí vnitřní provázanost a celistvost, ho ve výsledku nestaví do až tak dobrého světla. Prvotní nadšení vystřídalo zmatení a brzy nejspíš i zatmění. Nová hračka dosloužila. 7/10(12.6.2010)

  • hellstruck
    *****

    Po dlouhé době film,který ve mne zanechal hluboký dojem až se skoro bojím cokoliv napsat,abych si na něj nezkazila náhled,až si tohle za pár let přečtu.Vlastně jsem původně váhala a nechtělo se mi na to koukat,protože sci-fi dvakrát neholduju.Upřímně mě lákal jen ted Jared Leto,který mě už dávno přesvědčil o svých pěveckých kvalitách,ale pořád jsem si nebyla jistá,jestli doopravdy umí hrát.Ale svoji roli zvládnul dokonale,nikoho jiného si jako pana Nobodyho nedokážu představit. Spletité a zamotané filmy já můžu.Obzvlášť když si celou dobu pohrávají s nějakou hlubší myšlenkou a nasadí mi tak brouka do hlavy.Ale k věci:řadí se do mých top už pro to,jak mě připoutal už asi pětkrát k televizi a vždycky mě donutil přemýšlet o něčem novém.Další bod k dobru za to,že i když měl dlouhou stopáž,při prvním zkouknutí jsem se na konci divila,že to "už"končí.Možná se film jen tváří geniálně,jak tu párkrát někdo zmínil,ale na to já nekoukám.(3.3.2011)

  • Radek99
    *****

    Originální film...a hlavně svého druhu experimentální snímek, blízký třeba Tykwerově Lole běžící o život. Život chápaný ve své komplexnosti jako křižovatka, neustálá dualita možného, buď x anebo, mince s možností ano x ne, zhmotněná ve své teoretické podobě paralelních vesmírů. Tam, kde kupříkladu Milan Kundera ve své Nesmrtelnosti nechává z pouhého gesta vzniknout hrdinku románu, jiný umělec, známý belgický režisér Jaco van Dormael, nechává ve svém scénáři z teoretických závěrů kvantové fyziky, teorie superstrun, vícedimenzionálního vesmíru atd. vzniknout hrdinovi se signifikantním jménem Nemo Nobody. Je nikým, jelikož je výslednicí mnoha různých křižovatek, které rozhodovaly, jakým směrem se bude ubírat jeho život. Coby nomen omen prochází pan Nikdo skrze nekonečné možnosti možného a vystihuje tak ryze postmoderní fenomén - defragmentovaný, nelineární, synkretický dějový chaos, přesně podle zákona entropie. Přesto má každá nahodilost svůj řád a chaos lze zmapovat pomocí stromovitého diagramu podobně jako kolejiště velkého vlakového nádraží. Režisér Jaco van Dormael natočil skutečně vícevrstvý a v tom nejlepším slova smyslu filosofický film (jistě, jde o jakousi pop-metafyziku, v mainstreamovém filmu nelze ani nic hlubšího čekat), přesto jeho meritem zůstává především stěžejní lidský cit - láska (a to ať už v jakékoliv podobě - nemusí to být nutně vždy ta partnerská, ale i rodičovská atd.). Proto se Pan Nikdo nejvíce jeví coby ,,Věčný svit paralelní mysli", abych užil aluzi k asi nejpodobnějšímu snímku Michela Gondryho. Van Dormael se neustále vrací k variovanému detailu oka - to, co vidíme, nemusí být nutně pravda, může jít o zdání, fikci, jsme zpátky v Platonově jeskyni. Symbol smyslového vnímání je vysokou četností zařazených záběrů detailu oka zbaven své výjimečnosti a ve vyšším rámci i platnosti. Stejně tak se řetězí i jiné symboly a motivy - železnice, kolejí, vody atd. Skutečně mimořádná je naprosto dokonalá forma (klidně bych i věřil, že Jaco van Dormael tenhle film připravoval celých těch 13 let, co měl tvůrčí pauzu a netočil...ve skutečnosti to bylo jen od roku 2001), filmový tvar dovedený k výjimečnému souladu obsahu a formy, experimentální závěry teoretické fyziky zabalené do neskutečně originálního výstupu - snad každý záběr je do detailu promyšlený, často se přelévají první a další plány záběrů, pracuje se s barvami, kompozicí, zažitými stereotypy...úchvatné jsou rovněž střihové přechody, obvykle digitálně zpracované makrojízdy kamer, střih asociovaný pohybem, rozebírání věcí... Mainstreamový film pro 21. století... Každopádně za to krásné vizuálno a vysoce sofistikovanou formální stránku si vysoké hodnocení bezesporu zaslouží... Podobné filmy: Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek, Adaptace, Lola běží o život, Srdcová sedma(8.6.2010)

  • Fr
    ****

    Co jsem provedl, že si toto zasloužím..... Poslední smrtelník pan Nikdo, člověk, který neexistuje. Cítí věci, které se stanou, jakoby se již stali, může mít děti a zároveň nemůže a ona umřela a zároveň neumřela. COBY, KDYBY, JAKBY A PŘECI JEN…. JAK SI VŮBEC MŮŽETE BÝT TAK JISTÍ, ŽE EXISTUJETE VY??? Film, při jehož sledování můžete říkat cokoliv a nikdy to nebude zajímavější než to co sledujete. Příběh o lásce a tíze rozhodnutí zaobalenej do filmových fantasmagorií, kde rozuzlení je naštěstí tak prosté. Logické. Lidské. Prostě jeden z nejzvláštnějších filmů co znám. Škoda že to není tak o 20 minut kratší. Víc přímočarosti a bylo by to maximum! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, co je ,,Holubí pověra“. 2.) Nepamatuji se jaké to bylo, když lidé byli smrtelní. 3.) Potřebuji vědět, co si vzít na Mars. 4.) Chci vyzkoušet něco nového. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ *(2.8.2010)

  • 3DD!3
    ****

    Chytrý film pro průměrné lidi? O něco takového se přece právě pokouší Chris Nolan. Osobně jsem měl trochu problém s režisérovou vizí, ale i já se musím sklonit před tím jak těch několik desítek inspirací dokázal pospojovat do fungujícího celku. Měl jsem v hlavě jeden příběh, ze kterého NIKDO hodně čerpá (sakra!), ale tady ho zaobalili do dnes tak frčících sci-fi vychytávek, nicméně základ zůstal a přišlo mi zajímavé sledovat jak se s námětem, který jsem před tím viděl jen svýma očima pere někdo jiný. Docela zajímavé. A ten kdo nepochopil jak to skončilo. Tak odpověď na vaši otázku zní... Vyberte si.(16.7.2010)

  • - Jared Leto tu podruhé hraje čističe bazénů , poprvé to bylo ve snímku Highway (2002) . (hiepjake)

  • - Anna (Diane Kruger), Elise (Sarah Polley) a Jean (Linh Dan Pham) jsou často oblečeny v barvách souvisejících s jejich příběhy spojenými s Nemem  (Jared Leto). Anna je oblečena v červené, která je běžně spojena s láskou. Elise v modré barvě, představující deprese, a Jean ve žluté, barvě chamtivosti. (Dalfor)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 11. září 2009 na Benátském FF. (Varan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace