New Yorku, miluji Tě!

Míň povídek, míň nápadů a o dost méně lásky. Jak napsal jeden ze zámořských kritiků, New Yorku, miluji tě by mělo mít dodatek "ale jen jako kamaráda". A já bych ještě přidal "kterého stačí vidět jednou za deset let na třídním srazu". Druhý mozaikovitý zářez nejenže postrádá výraznější tempo (Natalie Portman by za kameru vážně lézt neměla), nýbrž i vizuální a obsahovou pestrost, kterých jsem si tolik vážil u láskou prošpikované Paříže. Zapomeňte na skrze čas plujícího Tykwera, srdíčko hladícího Chadhu, přestylizovaného Nataliho a další tvůrce čtyři roky starého skvostu. New Yorku vládnou uspávající monotónnost, bezzubé pointy a obrázky z výprodeje. Když druhou nejlepší povídku natočí Brett Ratner, je holt něco špatně. (13.01.2010)

Poměrně bolestivá, a hlavně nečekaná podpásovka přímo na solar plexus všem, kterým se líbila Paříž. Zajímaví jsou na New Yorku bohužel jenom herci - tedy ona kouzelná nevtíravost, se kterou se postupně na filmovém pásu zobrazují; v paměti zůstane i několik povedených scén a dialogů. Vše ostatní je prostoupeno hořkým kýčem, nudou, a celkovou neatraktivností, která z NY:ILY dělá vedle její starší sestřičky šedou a nezáživnou záležitost. (31.03.2011)

Vitajte v New Yorku. V meste, ktoré nikdy nespí a ktoré neustále ničia či už teroristi alebo Roland Emmerich. V meste, ktoré je využívané ako miesto naivných románikov a konšpiračných trilerov. Mesto o ktorom ste si mysleli, že ho poznáte. New York milujem ťa, je film o ľudoch. Iste máme tu pár vysoko kvalitných záberov, na mrakodrapy a taxíky a chinatown, ale medzi týmto všetkým chodia obyčajný ľudia. A každý z nich nám vďaka elite režisérov rozpovie svoj neobyčajný príbeh. Každý príbeh, je zvláštnym spôsobom prepojení a komplexný, úsmevný aj smutný a hlavne uveriteľný aj keď pri Ratnerovi som musel privrieť troška oko, ale roztomilé to bolo to hej. Za najslabšiu poviedku považujem práve tú od Natalie Portman. Okrem tejto jedinej výtky sa jedná o rôznorodú mozaiku osudov a lások v šestranom podaní, ktoré rovnako ako Pariž milujem ťa, pohladí dušu, a prinúti vás stráviť hodinku aj pol v meste, o ktorom ste si možno mysleli že nemá svoje čaro. verte mi má. aj keď také svoje vlastné. špecifické. (25.01.2010)

Tentokrát najrozmanitejšie a najospevovanejšie mesto USA z pohľadu poviedkového projektu. New York a jeho rôzne podoby, rôzne uhly režisérskeho pohľadu na jeho súčasnosť..mladí, starí, rovní, nerovní..a ich varianty lásky v meste plnom mrakodrapov...Paris bol síce viac hrejivý, New York trošku chladil (možno je to tým Atlantikom)....v celistvosti zanecháva rovnako príjemný dojem a rovnako dobre odsýpa ako jeho predchádzajúca poviedková exkurzia.. (10.02.2010)

Paris, je t'aime (se kterým musím tento film chtě nechtě srovnávat), byl zcela jednoznačně rozdělen na povídky, které byly k ještě větší odlišnosti zakončeny uvedením jména režiséra. Tento snímek se snažil jít jinou cestou, jednotlivé segmenty více propojil, styl režisérů tak splývá, vlastně ani není poznat, je prostě neviditelný a ne že by mi to vadilo, ale právě jména na režisérských stoličkách a jejich styly, byly na Paříži tak zajímavé. U tohoto filmu si člověk neřekne: Jo, Tykwerova část byla boží, Coenovic také super. Místo toho je tu větší propojení povídek, lehce stravitelný a zapomenutelný děj a hlavně naprosté vymizení dramatických situací: v Paříži tekla krev, umíralo se tam ve více povídkách, střety mezi kulturami byly vypjaté! New Yorku, miluji Tě předkládá jen komediální skeče, v některých případech zakončených vtipnou pointou, které jsou ale co do stavění dramatických a emocionálnách situací naprosto bezzubé. Paříž se nebála ukazovat problémy města, New York se nás snaží přesvědčit, že je to to nejlepší a nejbezproblémovější místo k žití. Což je mi proti srsti. (Ano, vím, že je to o lásce a především o lásce k městu. Ale Paříž šla podle mě mnohem zajímavější cestou). ____ Ještě mě tak napadá, že problém je prostě v tom, že film o tomto městě vlastně vůbec nevypovídá! Tito režiséři svůj vztah k New Yorku na plátně nijak nezobrazili, chtělo by to lidi jako Martin Scorsese nebo Woody Allen, kteří na toto téma spíš mají co říct. (21.02.2010)