Sociální síť

Kdo by to byl řekl, že za fenoménem Facebooku je opět jen další zhmotnění amerického snu... :-) Musím ale objektivně uznat, že David Fincher se s tím tématem dobře popral...škoda jen, že se namísto dosavadního pojmenovávání kontroverzních fenoménů euroatlantické civilizace pomalu začíná věnovat jen pojmenovávání fenoménů euroatlantické civilizace... (07.11.2010)

Davida Finchera si jako filmaře moc cením. Z jeho filmů mě žádný nezklamal (a takových tvůrců vážně mnoho není), ale od Fight Clubu mě také žádný úplně nenadchnul. Proto jsem se už před začátkem filmu smířil s tím, že tentokrát to bude spíš zklamání. Hlavně kvůli tématu, protože Facebook na rozdíl od mnoha nepovažuju za něco extra přínosného (spíš naopak) .... Ale Fincher mě dostal. Vtáhnul mě do dění kolem pře o tom koho co napadlo dřív výborně zvoleným způsobem vyprávění a nenápadnou, ale o to preciznější režií. To, jestli je Facebook prospěšný nebo naopak bylo na dvě hodiny nepodstatné ... Po druhé projekci musím hodnocení ještě vylepšit. Skvělá režie u skvělého filmu se pozná právě tím, že vás v průběhu filmu ani nenapadne, jak je skvělá. Fincher se nepředvádí, a i tím je pro mě favoritem na letošního Oscara. (03.11.2010)

Tam, kde iní režiséri skúšajú svoje limity, si David Fincher v klídku maľuje obrázok definujúci dokonalosť. The Social Network neknokautuje jednotlivosťami, ale schopnosťou tak silne osloviť tak banálnym príbehom, ktorý sa môže v menšej verzii diať i teraz na každej druhej univerzite. Je to formálne najskromnejšia, ale obsahovo najhutnejšia fincherovka, ktorej najsilnejším momentom je záber na hlavného hrdinu, ktorý získal i stratil všetko. Konverzačka, vzťahovka zo školských internátov, ktorá americký sen nového tisícročia neoslavuje, ale poukazuje na cenu, ktorá sa zaň platí. Bez náznaku sentimentu či obhajovania pozitívnych hodnôt – skôr než bych ich obhajoval, poukazuje na ich absenciu. Scénu závodov na vode tak Fincher pojal preto, lebo žiadneho iného tvorcu by na jeho mieste ani len nenapadlo, že si niečo také môže dovoliť. Film JE komerčným ťahom štúdia (nízky rozpočet plus popularita FB rovná sa istý zisk), ale vďaka filmárskej kvalite predstavujúcej ukážkovú „štúdiu charakterov“, a vďaka výpovednej hodnote o konkrétnej dobe a ľuďoch v nej, sa stáva tiež najväčšou kultúrno-filmovou udalosťou od United 93. Za dlhé roky najvhodnejší kandidát do oscarovej kategórie „Najlepší nezávislý film roku“ (Juno, Bokovka, atd...). (06.11.2010)

Unesený nejsem, ale jedna věc se mi na filmu líbila - svým pojetím je totálně "anti-facebook", když klade důraz na "hmotnost" filmového jazyka, na precizní výstavbu dialogů a i rychlé kombinování časoprostorových rovin. Díky tomu působí jako zaujatá, ale s odstupem činěná výpověď o jednom sociálním fenoménu, o skupině lidí, kteří dnes utváří společnost stejně výrazně jako státní aparáty. Časté srovnání s "There Will Be Blood" beru, i když tady Fincher na celé čáře prohrává. Zuckerberg a Plainview jsou postavy společné svou vášní pro prchavou esenci, ale v tomto ohledu dokázal PTA sestoupit mnohem hlouběji než David, který jako by byl občas okouzlený povrchním kouzlení (např. závody veslic, esteticky strhující, ale jaksi mimo koncept) a především limitovaný tím, že Sorkin z pochopitelných důvodů nemůže být v Markově psychologii až tak kontroverzní. Chtě nechtě tak motivace pro celý sociální experiment vyznívá přeci jen dost konstruovaně. Jinak ale všechna čest - na to, že jsem dvě hodiny sledoval lidi, jimž nerozumím a jimiž svým způsobem pohrdám, jsem se výtečně bavil a mnohé pochopil. A bez skrupulí říkám: Zuckerberg je možná podivný hajzlík, ale rozhodně velký frajer. Svou asociálností vystihl něco, co je v lidské psýché a společnosti přítomné od pradávna. (30.10.2010)

The Social Network není film o Facebooku, internetu nebo sociálních sítích a není dokonce ani v pravém smyslu slova životopisem zakladatele firmy Facebook. Je to film o touze po vyniknutí, o bezohledném tahu na branku, kde se na cestě na výsluní odhazuje přebytečná zátěž, ztrácí přátelé a lásky. Je to film o grunderech, kteří jsou schopní z ničeho vybudovat impérium a kteří musí být vybaveni vlastnostmi, které by je v běžné společnosti vyřadily z komunity. Úspěch ale dokáže zalepit kritikům ústa. A jinak to asi ani v případě velkých projektů nejde. Podobný film by se mohl natočit o našem Baťovi, o Fordovi nebo Rockefellerovi. Na konci té cesty je hrdina v balíku, uznávaný a protěžovaný a přece osamělý a smutně klikající na svůj facebookový profil v očekávání, zda získá zpátky kousek své minulosti. Po filmařské stránce je to brilantní záležitost, kde každý detail od střihu, práce kamery po hudební stránku prozrazuje jednoho z nejlepších režisérů současnosti. Není to popkornovka, ale spíš filmík pro fanjšmekry. Celkový dojem: 90 %. (28.10.2010)