Sociální síť

Občan Kane facebookové generace. The Social Network není a nechce být kronikou vzniku Facebooku, vlastně počítá s tím, že si o historii firmy něco najdete alespoň na Wikipedii. Rozhodně není ani komedií, i když Sorkin opět napsal tolik vybroušených hlášek, že je napoprvé nemáte šanci pojmout. Se všemi těmi vtípky okolo jde o temný, smutný a znepokojivě aktuální film. Detaily Zuckerbergova života nejsou podstatné (větší prostor věnovaný rodičům bych nicméně uvítal), Fincher na něm pouze nezaujatě demonstruje, jak dnes přestává existovat jakékoli soukromí. Jestliže je Zuckerbergovi na začátku poskytnuta výsada subjektivního vypravěčství, pak jen zdánlivě – jim čtené blogové zápisky by díky jejich veřejnosti mohl předčítat kdokoli jiný. Vypravěči se stejně jako v Kaneovi neustále střídají, není však jasně odděleno, kdo zrovna mluví. Namísto svědomité rekonstrukce sdílení hromady informací. Film přitom není roztěkaný jako pravidelní uživatelé internetu. Nikoli zběsilé střihy, makrodetaily mikrovlnek a vychýlené úhly. Delší záběry, přeostřování, důraz na herectví. Z předchozích režisérových filmů má TSN nejblíže k podobně neuzavřenému, zvláštně ne-uspokojivému, leč trochu dlouhému Zodiacovi. The Social Network je naopak mistrnou ukázkou, jak bez zdržování sdělit opravdu hodně. Fincher našel dokonalý poměr mezi efektivitou a efektností. Apendix: Justin Timberlake je víc cool když hraje, než když zpívá. 90% Zajímavé komentáře: Cival, kOCOUR, Marigold, J*A*S*M, FlyBoy, Popluh, Chobotovec (02.11.2010)

Ze začátku filmu mě dost štvaly ultrarychlé dialogy a z nich vyplívající zrychlené titulky, které jsem skoro nestíhal číst. Pak si na ně moje oči zvykly a já si mohl plně vychutnat kvalitně natočený snímek o vůbec nejaktuálnějším fenoménu, ačkoliv pozornost byla soustředěna hlavně na soudní spor. Jinak překvapil mě Justin Timberlake vůči kterému jsem měl před zhlédnutím předsudky jako vůči herci a pak se mi moc líbil výmluvný konec, jenž krásně uzavřel toto velmi zajímavé životopisné drama. Po průměrném Zodiacovi a Podivuhodném případu Benjamina Buttona to vidím konečně zase na 4*, dobrá práce Davide. (31.03.2011)

Unikát. Rovnako ako facebook sám. Natočenie tohto filmu tak krátko potom, čo si sociálna sieť Marka Zuckerberga získala po celom svete milióny priaznivcov (či odporcov) len potvrdzuje fakt, že facebook je v súčasnosti fenomén, ktorý v rámci virtuálneho sveta nemá obdoby. Aj keď Fincher mal voči producentom výhrady, že trvali na podmienke vtesnať minutáž do dvoch hodín, práve zhustenie obrovského množstva faktov na minimálnom priestore prispelo k perfektnej súhre s príbehom, ktorý zobrazuje tak neuveriteľne dynamický sled udalostí. Línia rozprávania ma spočiatku trošku rozhodila a nepripravenosť na tak geniálne prebiehajúcu rozprávačskú rošádu ma donútila pozrieť si film v krátkom časovom horizonte aj druhýkrát. Ale tým sa len potvrdili a podčiarkli prvotné dojmy. To, že Fincher zo seba znova vyžmýkal maximum je už prakticky ohraná pesnička, že sa to isté podarí aj všetkým zúčastneným hercom, tak to som teda čumel. Rovnaká pochvala putuje aj technickej stránke, hlavne kamera a strih boli neskutočne živé, priam akčné. Moderne komponovaná hudobná zložka už len vyrazila piatej hviezdičke punc zlata. 100%. (05.11.2010)

Mistr Fincher již v předchozích dvou filmech dokázal, že režijní preciznost a perfekcionismus nemusí z filmu křičet na míle daleko, jeho smysl pro filmovou "dokonalost" zůstává subtilní až téměř nepostřehnutelný. Na venek se projevuje ve formě poutavého vyprávění, konzistenci dramatu a z technických aspektů detailní práce se světlem, či ladné a cílevědomé kameře. The Social Network však není tak atmosferický film jako Zodiac, či působivý opus jako Benjamin Button, proto mi přijde, že zde ten "nenápadný" styl režie znamená slabší prožitek z celého filmu. Téměř všechno tedy táhne scénář, který je sice naplněn vybroušenými dialogy, ovšem více než důstojné zpracování "historické" události také nenabízí. 8/10 (02.11.2010)

Jedenáct let je pryč, s ní Fincherovo obrazové exhibování, a na světě je film, který útočí na pocity stejným způsobem, jako kdysi Klub rváčů. Generační přemýšlení o tom, že už nejde o to se vymanit ze systému, ale být jeho součástí je ‚děsně cool‘. Nejsem nerd, ani nerozumím IT, ale Zuckerbergovi ano. To se mi líbí. (09.11.2010)