Cukrárna

O tuhle upocenou pseudonormalizační vopičárnu jsem omylem zavadil hned třikrát. Proto si dovoluji tvrdit, že jsem viděl opravdu d-o-s-t na to, abych se celý slavný Cukrárně vyhejbal hodně širokým obloukem. Kdybych měl tenhle seriál přirovnat k nějaké té pokroutce, byla by to nejspíš zmrzlina. Tedy "zmrzlina"... Spíš rozbředlá, hnusná vodová kejda bez chuti, co se vám při konzumaci rozteče po kornoutě, umatlá prsty a zakydá předloktí. Zpočátku jsem se s tím trochu pral, nevěděl odkud to celé nakousnout a nakonec rezignovaně konstatuju, že tenhle produkt byl stvořen pro nejbližší odpaďák. Nebudu se tu rochnit v povrchním, plytkém a zcela nevtipném scénáři. Ani nebudu ventilovat pocit, že Dušan "Velká Fajfka" už je taky tragicky za zenitem, neboť autorsky zkysnul někdy v devadesátých letech. Scénářů o ničem a úděsných režisérů mají české seriály dvanáct do tuctu. Co ale Cukrárnu definitivně potápí, jsou imho herci. Titul zasloužilá rachomejtle televizní zábavy již tradičně náleží neherečce Žilkové, které v jejím neumětelství zdatně sekunduje milostpán Hrušínskej. A to prosím pěkně v účesu, za který by se nemusela styděť ani ta nejmentolovější mentoska, a s panděrem třikrát větším než Steven Seagal, si mladej Hrůša furtevá hraje na sexy svůdníka. Následuje celá plejáda seriálových otlemených ksichtů a těch pár dobrých herců na chvostu hereckého pole (Honza Dolanský například) nedostalo prostor cokoli předvést. Jedinou chvíli prchavého štěstí jsem zažil při pohledu na Čvančarovic žábu a její dvě mohutná obluzovadla poskakující ve spodním prádle. Jenže jedny rozhoupaný špumprnágle ...to je na třináctidílnej seriál zatraceně málo. (14.01.2011)