Do Říma s láskou

Trošku slabší Woody, Polnoci v Paríži siaha tak po pás. Poviedkový film natrieskaný americkými aj európskymi filmovými hviezdami pripomína reklamu platenú rímskou agentúrou cestovného ruchu. S product placementom to Woody tiež prestrelil. Lepšie poviedky striedajú horšie, ale aj vďaka fajn soundtracku hodnotím film viacmenej pozitívne. Amada Mia, Amore Mio! (FK Nostalgia) (01.02.2013)

ajajaaaj, to už nebola sexi Barcelona! ani náhodou. bla bla, tliach tliach, kde nič, tu nič, jedno dvihnutie obočia prišlo so scénou "sprcha v opere" a jeden široký úsmev prišiel s Benignim a jeho príbehom. zvyšok filmu som rozmýšľala, či máme ešte doma niečo sladké. a Ellen Page ako femme fatale? my ass! v tomto filme teda nie. ak by mi došla takáto osoba do Ríma a mala by som ju ubytovať, kúpim jej radšej stan! (04.03.2013)

Můžete si o něm říkat co chcete, ale pro mě je Woody Allen přesně ten typ režiséra, který mi sedl jak prd*l na nočník. Jeho filmové počiny se na první pohled tváří jakožto průměrné příběhy prakticky o ničem, ale po shlédnutí a zamyšlení se, zjistíte, že je to přesně ten druh režiséra, který dává svým filmům skrytý význam. Woody vám nenaservíruje hlubší myšlenku na zlatý podnos a nenabídne vám ji "ke konzumaci", musíte si ji prostě najít sami. A tak stejně tomu bylo i u "To Rome with love", které mě chytlo svou "mazaností", hereckými výkony i kompilací 4 různých příběhů. (19.08.2013)

Bohužel tento poměrně nový Allenův snímek na mě nezafungoval. Takových těch Allenovských intelektuálně humorných hlášek poskrovnu, spíš pomatený italský humor. Chvílemi jsem se zasmál, ale ve výsledku ve mně zůstává snad jenom touha se znovu podívat do krásného Říma. (18.01.2015)

Jeden z nejzvláštnějších, přesto podle mě zároveň jeden z nejpodceňovanějších Woodyho filmů - bizarnost se nenápadně střídá se skromností s absurditou s chytrostí s lehkostí i se slabšími chvilkami. Chvílemi sice plejáda vynikajících herců neví pořádně co má hrát, ale hrají to skvěle a o to víc se pak člověk z plných plic zasměje těm momentům silnějším. Pro mě vydařený snímek. Srovnávat ho s mistrovskou Půlnocí v Paříži nebudu, protože ta je Woodyho masterpiece a vedle ní by neobstál žádný snímek... Prostě užijte si svéráznou Itálii plnou ztřeštěných postaviček, které jakoby vypadly ze starých Woodyho nebo italských filmů. A sprchové scény jsou nejlepší! (04.02.2015)

Klasický Woody - neurotické charaktery a absurdní situace ... možná až moc absurdní, jak poznamenala má spoluhledící... ale to mě tak nějak nevadí, já si to docela užíval. Tahle Woodyho poloha mi celkem sedí a baví mě - ve většině případů totiž u Woodyho nemůžete očekávat klasický film, normální průběh ... ne to by nebylo ono - Woody totiž tak nějak točí filmy bez začátku a bez konce. Začátek a konec je tak nějak identický, nic se nemění, vše zústává při starém - proč se jimi vůbec zaobírat. Stačí na to dvě tři scénky a je to. Důležitý je však prostředek - exploze událostí, vyšilování, bláznění, hledání, objevování - to vše nakonec tak nějak vyšumí, utichne a tak nějak se zdá jako by se to snad ani nikdy nestalo. To vše bez nějakých ohledů na časoprostor - jednotlivé dějové linie jsou od sebe separované, některé probíhají v rámci jednoho dne, jiné snad v rámci několika měsíců - přesto všechno je to úžasná mozaika příběhů, ze které dýchá atmosféra Říma ... 75% (22.07.2012)

jeden z nejlepších novejch elenů. vyrovnaný příběhy, vtipný a milý. sprchovej pěvec pecka. (03.12.2012)

"Life is sometimes very cruel. It does not give satisfaction nor to those who are rich and famous, or to those who are poor and unknown. But to be rich and famous, between the two, is definitely better." Bolo príjemné premiestniť sa z tejto mrazivej zimy na 2 hodinky do úžasného a slnkom prekypujúceho Ríma, užiť si ľúbeznú taliančinu (znova sa utvrdiť, že románske jazyky sú najkrajšie na svete) a za doprovodu ľúbezných talianských melódii (Amada mia, amore mio) si užiť Woodyho satiru na dnešnú spoločnosť a medziľudské vzťahy. Mám rád tento čierny až streštený humor, nech si hovorí, kto chce, čo chce. Na druhej strane som rád, že tour de Europe (Barcelona, Paríž a Rím) sa končí a Woody sa opäť vracia do NY, kde sa vie vybičovať a natočiť skvelé filmy. PS: Penelopka zraje ako víno :* (23.12.2012)

Měla jsem pocit, jako by se Allen pokoušel zopakovat to, co se mu podařilo v Annie Hallové, kde vystupoval z filmu a narušoval jeho děj různými vsuvkami a poznámkami. Velice jemně tak nutil diváka uvažovat o tom, co je ještě reálné a kde vlastně končí samotný film. Takového zpochybnění filmové reality se nám od Woody Allena dostalo např. i v jeho filmu "Sex noci svatojánské" nebo v magické "Půlnoci v Paříži". Ve všech těchto filmech ale bylo to zpochybnění velice jemné a poetické. Naopak při sledování "Říma" má člověk pocit, jako by jeho snaha filmu uvěřit, pochopit ho, nechat se do něj vtáhnout byla neustále násilně zpřetrhávána - tedy minimálně v dějových liniích se zpěvem ve sprše a s obyčejným člověkem pronásledovaným médii. Nejzajímavější a nejzáhadnější postava filmu: architekt ztvárněný Baldwinem. (19.01.2013)

zatial najslabsi woodyho film. (12.05.2013)

Z Allenových oslav měst je tahle asi ta nejnudnější a nejdivnější. Ale zas taková hrůza to nebyla. Allen pro mě byl vždycky tak trochu nemastný, neslaný s občasnými výkřiky dokonalosti a to už se asi nikdy nezmění... A jak jinak, děsně mě naštval klasický obrázek párečku Gerwinga a Eisenberga. To je tak, když ženská svýmu chlapovi naservíruje svou kamarádku přímo do postele a podpoří to komentářem "nezamiluj se do ní", což je to samé jako hodit semínko do hlíny a pořádně ho zalít... (13.12.2013)

Pouze průměrné hodnocení této skutečně vydařené komedie dost dobře nechápu. Mně se moc líbila. Woodyho každý film je originální a ani Řím mě nezklamal. Několik paralelních příběhů - vlastně tři příběhy mladých lidech a pak ta přenádherná satira na celebrity, ta mě skutečně dostala. Funebrák jako operní hvězda s jedinou podmínkou - ve sprše - toť opravdu originální nápad a narážka na to, že ve sprše obvykle zpíváme, protože nás tam nikdo neslyší. Takže to asi platí celosvětově. Pak ten milostný trojúhelník komentovaný náhodným pozorovatelem starší generace, který se vrací po letech do Itálie na dovolenou, s miloučkou koketkou Monikou; chudí manželé z Pordenone, kteří chtějí uspět v Římě, ale jemu se do cesty přichomýtla omylem prostitutka (Penelope Cruz), jí zase slavný filmový režisér... Plným právem oceňuji pěti hvězdičkami. (10.08.2018)

Pravděpodobně nejslabší Woodyho film, co jsem viděl, ale i tak se mi docela líbil. To, že nemá ústřední pointu je asi hlavní problém. Každopádně sledovat lidi v sále, tlemící se každému nesmyslu a pak když přijde scéna s Ellen, kdy vyprácí svůj lesbický románek, tak najednou nikdo ani slovo a všichni napjatě poslouchali. Jak jsem říkal, není to nic extra, ale pořád díky zne/využívání prostředí pro zvýšení ratingu a spoustě známých tváří v tradičních i netradičních rolích se to dá bez problému přežít. (27.07.2012)

Pro Woodyho mám slabost a přiznávám se, že díky tomu dávám 4*. Snímek sám o sobě není špatný, nějaké příběhy jsou zajímavé a vtipné, pro mne to byla právě ta, ve které vystupoval Woody Allen osobně, některé mi naopak přijdou zcela zbytečné, přesto tu něco chybí. Kdyby tento film pocházel z dílny jiného režiséra, myslím, že hodnocení by byla trochu odlišná a celkově by to pro dotyčného znamenalo slušný začátek kariéry. Jenže v tomto případě režisérem není nějaký začátečník, ale už letitý mistr ve svém oboru, a tak je nutno přiznat, že z jeho tvorby vzešly už daleko lepší snímky. (18.08.2012)

Jeden z jeho nejslabších... povrchnost, která je u W. A. beztak dost často, se v podobně fragmentovaném filmu ještě znásobí a Řím, stejně jako předtím Barcelona a Paříž, je jen zásobníkem klišé a sám vlastně ve filmu přítomný není, jen to, co se o něm povídá. Woody ale nikdy nebyl přítel hloubkových rešerší. Naopak míra dada mě příjemně překvapila. Baldwin a Benigni jsou fajn, na zbytku ansámblu je vidět, že se asi točilo rychle, především Eisenberg působí velmi nejistě... 2-, ale stejně doufáme, že dojede až do Prahy, že? (02.09.2012)

Ale jo - za Roberta Benigniho v parodii na celerbritu dávám průměr. Už to není super, ale ještě woodovsky dobré a milé. (27.11.2012)

Bohužiaľ môj obľúbený režisér ma veľmi sklamal...celé to je nudné..rozťahané a hlavne ma štve,že je to už za hranicou trápnosti ..... W.A. je predsa majster náznakov a je znalec kedy je humor humorom a kedy trápnosť ...škoda...ani som to nedopozeral...nedalo sa na to dívať. (13.04.2013)

Pan Allen by se mel vratit zpatky na Manhattan, kde mu to jde nejlepe...v Evrope se mu moc nedari.. (24.11.2013)

Filmům Woodyho Allena přicházím na chuť stále víc, jeho neurotický otec neměl chybu, já jsem se výborně bavila. Když k tomu připočtu atraktivní prostředí a skvělou hudbu, tak za mě jasných pět hvězdiček! (11.02.2017)

Je vážně zajímavé, že se tu objevuje postava staršího pána, který se tak bojí důchodu, a tedy i smrti, že nemůže přestat pracovat. Jenže i přes jeho snahu, stále přicházet s něčím novým, v podstatě vytváří samý druhořadý škvár. A Woody sám je na tom opravdu podobně, a pokud to má ve vlastním filmu, nejspíš si to i uvědomuje. Takovýhle film se už nedá hodnotit jako klasický film Woodyho Allena, protože potom by měl hodnotu na odpad. Můžu ho jedině hodnotit jako jeden z filmů, který jde letos do kin. A to je potom zase docela výjimečné, že se mi nechtělo odcházet z kina po dvaceti minutách. Když si rozdělím jednotlivé příběhy, některé jsou fajn, některé trapné, a některé by tam snad ani neměli být (ten o novomanželech, kde se každý vyspí s někým jiným, a všichni jsou šťastní a spokojený...). Ano, je tam pár vtipných poznámek, pár dobrých nápadů, ale celé je to velice slabé. A snad možná i nemorální. Nejsem si jistá, proč nám v tomhle filmu tak moc vnucuje, že je nevěra vlastně tak fajn. Že by nevěra v Římě byla jiná než jinde? Protože je to tak romantické město? Ale vlezte mi na záda! Nejlepší byl nakonec Baldwin, který svýma poznámkama vyjadřoval téměř to, co jsem si o nesnesitelné, (a zdaleka ne krásné) Ellen Page myslela taky. (27.08.2012)