Winnetou & Old Shatterhand
Brotherhood - The Legend of Winnetou returns
Winnetou
Režie:
Philipp StölzlKamera:
Sten MendeHrají:
Nik Xhelilaj, Wotan Wilke Möhring, Fahri Yardim, Milan Peschel, Francisco Medina, Blaž Setnikar, Mario Adorf, Amila Terzimehic, Predrag Bjelac (více)Epizody(3)
-
Vinnetou: Nový svět (E01)
-
Vinnetou: Tajemství Stříbrného jezera (E02)
-
Vinnetou: Poslední bitva (E03)
Obsahy(1)
Nejen americké televizní společnosti dnes hledají inspiraci v osvědčených filmových hitech minulého tisíciletí. Také němečtí producenti se rozhodli zajistit si pozornost diváků resuscitací klasických titulů. Vedle plánovaného přepracování legendárního válečného dramatu Ponorka si dle očekávání největší publicitu vysloužila třídílná resuscitace ikonického náčelníka Apačů Vinnetoua. Ten, ačkoli původně pochází z knih Karla Maye, je v mysli německého a východoevropského publika neodmyslitelně spojen s barvotiskovou filmovou sérií z šedesátých let. Filmy v hlavních rolích s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem se mezitím staly pro některé až fanaticky vyznávaným generačním kultem a jakékoli nové zpracování tudíž čelilo výzvě, jak se s touto tradicí popasovat. Tvůrci zaštítění produkční společností RatPack, která pro televizní stanici RTL projekt nových adaptací realizovala, se zaštítili heslem, že každá generace bude mít svého Vinnetoua a rozhodli se pro radikálně odlišné zpracování, které namísto plakátového hrdinství a dobrodružkové naivity upřednostní inspirace stylem moderních amerických westernů. Milovaným filmům minulého tisíciletí vzdali hold několika malými odkazy a poctami, především čestnými party pro některé z dosud žijících představitelů německých indiánek jako Gojka Mitiče, Mario Adorfa či Marii Versini. Poučit se také nechali v tehdejším řešení natáčecích lokací a celkovém tvůrčím přístupu. Nové filmy tedy také fingují krajinu Divokého západu chorvatskými exteriéry a po vzoru starých adaptací přistupují k původním knihám Karla Maye s velkou mírou scenáristické volnosti.
Třídílná televizní minisérie zpracovává nejikoničtější příběhy, přesněji řečeno ty, které patří mezi nejoblíbenější z původní filmové série. Konkrétně tak diváci znovu, ale nanovo uvidí první seznámení syna náčelníka Apačů Vinnetoua a greenhorna, jenž posléze vejde ve známost jako Old Shatterhand, v druhém filmu s nimi budou odhalovat tajemství bájného pokladu na Stříbrném jezeře a v posledním dílu zažijí poslední společný boj legendární dvojice hrdinů. Ačkoli k Mayovým knihám nové adaptace přistupují velmi volně, oproti oblíbené sérii filmů z šedesátých let zachovávají jeden zásadní rys knih, a sice, že ústředním hrdinou, který díky své síle posléze dostane od indiánů jméno Old Shatterhand, je sám Karel May... Do role Vinnetoua byl obsazen uznávaný mladý albánský herec Nik Xhelilaj, který musel před natáčením podstoupit důsledný fyzický trénink, aby roli statného bojovníka dostál. Old Shatterhanda ztvárnil německý herec charakterních rolí Wotan Wilke Möhring, jenž coby zanícený fanda mayovek byl nabídkou role unesen. Part Nšo-či připadl původem mexické herečce Iazue Lariosové a německý komediální herec Milan Peschel se ujal úkolu zosobnit Sama Hawkense. Stranu záporáků v hereckém ansámblu vedou výteční němečtí představitelé Jürgen Vogel coby zlovolný násilník Rattler, Fahri Yardim jako zlatem poblouzněný bandita El Mas Loco a Michael Maertens coby sadistický syn ropného magnáta Santer Jr. (Česká televize)
(více)Diskuze
Tak tohle je tedy něco: http://karl-may-wiki.de/index.php/Winnetou_und_Old_Shatterhand_%28Fernsehfilm_2016%29
Old Shatterhand a Nšo-či žijí jako manželé na farmě na Divokém západě. Budou se i starat o zraněného Vinnetoua. Apači a Irokézové žijí v blízkém sousedství. Santer senior navštěvuje někoho ve vězení (zřejmě svého syna). Čekal jsem, že se spolu Old Shatterhand a Nšo-či v novém snímku vyspí, ale aby byli manželé? Tohle už mi skoro připomíná Tři mušketýry na vzducholodích...Tanguu má hrát Predrag Bjelac. To je celkem dobré obsazení.
Uživatel Kakho-oto smazal svůj příspěvek.
Zfilmované mayovky ale rozhodně mohly mít či mohou mít i větší potenciál. Obliba Mayových knížek nebyla zcela omezená jen na střední Evropu. Knihy uspěly rovněž v Nizozemsku či carském Rusku (naopak nikdy neuspěly ve Francii či Anglii). O množství překladů nemluvě. Tím netvrdím, že je Vinnetou stejně známý jako Tři mušketýři. Na druhé straně desítky adaptací Vinnetoua a jedna horší než druhá - děkuji nechci!
Chybou filmařů v 60. letech byl většinou naprostý odklon od knižních předloh. Kdyby někdo pořádně natočil Old Surehanda, případně dobrodružné příběhy ze střední Afriky (cyklus Mahdí), tak tu máme skvělé dobrodružné filmy. Před lety chtěli Němci natočit Žuta, pak se ale rozhodli, že nebudou dráždit islámský svět... Řada dalších projektů rovněž ztroskotala, např. již dvakrát mohl být natočen Červenomodrý Metuzalém, před 30 lety Poklad Inků (situovaný až do 20. let 20. století) - to by byla velká kuriozita.
Ani nová adaptace se zřejmě knih nebude moc držet. Vůbec jsem si nevšiml, že by v nich měla být postava Klekí Petry. Ovšem jeho knižní vrah Rattler je obsazen. V trilogii se objeví i Santerův otec (v knihách není, na rozdíl od Santerových synů). Jen těžko můžeme čekat, že Vinnetoua zabije Indián jako v knihách.
na příspěvěk reagoval fragre
May je prostě jen fenomén zemí, které byly pod vlivem německé kultury (tedy vlastně jen středoevropský), jinde se moc nechytal. Na Dumase, ktrerý byl euroamerický fenomén prostě neměl (a dodnes nemá). Takže to ten autor článku neodhadl. Jaké bude nové zpracování se teprve uvidí, ale vypadá to, že sami tvůrci si příliš velké cíle nekladou.
Mám doma kopii článku z časopisu Kino z roku 1963 nebo 1964, kde se píše o natočení prvních dvou mayovek (Poklad na stříbrném jezeře, Vinnetou I). Autor článku píše v duchu: uvidíme, jaké to bude a jak se to bude krýt s našimi čtenářskými představami (správně tipl, že se to moc krýt nebude). Velmi špatně však odhadl situaci ohledně dalších filmů. Věštil totiž Vinnetouovi i jiným slavným Mayovým postavám, že budou brzy ztvárněny i v jiných než německých filmech a vznikne mnoho verzí příběhu (jako např. v případě Tří mušketýrů). Jak známo, nestalo se tak. V šedesátých letech vzniklo 17 celovečerních filmů (v 11 z nich byl Vinnetou), z nichž ovšem maximálně 10 slibuje opravdu kvalitní podívanou. Ještě mnohem méně z nich se alespoň z 50 procent drží literárních předloh.
Natočit Vinnetoua po téměř 50 letech (seriál z roku 1979 ani dvoudílný TV film z roku 1997 nepočítám) je určitě velmi odvážné. Osobně si myslím, že trilogie se Shelilajem moc neuspěje - právě kvůli nostalgii řady diváků z Německa, Rakouska, Švýcarska, případně České republiky, Slovenska a Maďarska (v jiných státech ani slavné snímky s Bricem a Barkerem příliš neuspěly). Já jsem na nové filmy velmi zvědavý a moc se těším. Jsem totiž především příznivec Karla Maye, kterého považuji za klasika dobrodružné literatury.
Na závěr odkaz na další záběry z natáčení: https://www.youtube.com/watch?v=7sUsfzkXZ3k
na příspěvěk reagoval fragre
Však taky zde již zloduch silou svého kapitálu vytvořil organizaci natolik mocnou, že jí padne v oběť i Vinnetou. Na sílu kapitálu nestačí ani superhrdinové a končí na příslovečném smetišti dějin. --- Ano, tento díl je nejdospělejší a nejtemnější
na příspěvěk reagoval hrona
No a v Posledním výstřelu je vývoj padoucha dotažen do konce. Největší šmejd už ani nikoho přímo neřídí, ani akce se nezúčastňuje, jen využívá svých prachů a zadává úkoly z kanceláře. Rollins je vlastně takový Cornel, ale tady už je jenom loutkou nových zlodějů ve fracích. Poslední výstřel považuju za nejlépe zrežírovanou část s impresivní vizuální stránkou. Taky je dospělejší a v jistých ohledech méně naivní.
Prostě Cornel byl lupič historicky primitivnějšího typu, který ještě sám nastavoval krk. Forrester a hlavně Santer už tvořili náběh k pokrokovějšímu typu lupičů korporátních. Nebýt zásahu Vinnetoua a Old Shatterhanda mohli to dotáhnout dále. Zvláště Santer, který už kšeftuje se státními zakázkami ve věci železnice, je pomalu takový podnikatel jako Morton z Tenkrát na Západě.
na příspěvěk reagoval kkarx
Pravda, takový výrazný padouch by si zasloužil výraznější konec. Jinak, s vyjímkou Cornela Herberta Loma jsou hlavní záporáci vždy slušně oblečeni v kvádru. Takový imprint v dětství nezůstal bez výsledku. Dodnes mám za to, že hajzli v kvádrech jsou hajzli největší.
na příspěvěk reagoval Mirokukii
Naprosto souhlasím, z klasických Reinerovek u mě také jednoznačně vedl Poklad na stříbrném jezeře. Ale taktéž se mi vždy líbilo oddělání záporáků, ať už to byl Adorf visící na skále, šípy do zad Anthony Steelovi ( teď kdyby jste měli zabili nevzpomenu si, jak oddělaj Kinskiho - ale určitě na skále :-) ) no a utopení Herberta Loma v bahně je prostě pecka.
na příspěvěk reagoval čenda
To je fakt, že jako malý jsem to, co mi přijde dnes docela špatně udělané, vůbec nevnímal. Romantickou linii mezi Vinnetouem a Rybannou jsem asi ani moc nechápal. Jak říkáš, v paměti mi utkvěl konec v jeskyních, skon hlavního padoucha a pak ještě přestřelka s bandity, kde Old Shatterhand opět předvedl svoje brilantní střelecké umění. Taky myslím, že z těch 4 slavných Reinlových indiánek je tato nejslabší. To další díl "Poslední výstřel" stojí skoro na opačném pólu, co se týče atmosféry a vyznívá až temně. Nejraději jsem ovšem jako kluk měl Poklad na Stříbrném jezeře. :-)
na příspěvěk reagoval hrona
Rudý gentleman se mi z Reinlovek líbil nejméně, ale přesto i ten byl v porovnání s jiným soudobými indiánkami skvělý. Byly tam skvělé scény z jeskyně, nádherná hudba a krajina, a jak zmiňuje fragre: Karin Dorová a mimořádný záporák Kinski. Jinak, myslím, že u Reinla se dá o kýči (či o častém balancování na hraně kýče) určitě mluvit. Jenže, to je to, co dětský divák nevidí. A s odstupem, s nostalgií, přiznám se, mně se určitá míra kýčovosti u filmů 60.let docela líbí. Viz např. Reinlova "Hadí jáma a kyvadlo". A jistě velká dávka kýče je v jeho heimatfilmech.
na příspěvěk reagoval kkarx
Uživatel Mariin smazal svůj příspěvek.
Jistě, mayovky (a podobné čtivo) jsou pohádky pro ty, kteří odrostli Němcové, Erbenovi či Andersenovi a ještě nedorostli literatuře. Ve filmu to platí stejně. A násilí je dost i v pohádkách, pokud nepadly v plen moderním umravňovatelům, takže je zde na místě. Akorát v pohádkách jsou čistí a nevinní ušetřeni, což v Old Shatterhandovi padá. --- Nejsem schopen posoudit, zda Rudý gentleman je kýč největší. Mám takový blok z dětství, že zde pro mne racionalita přestává do značné míry platit. Aspoň je tam božská Karin,skvělý záporák Klaus a nádherné jeskyně :-)
Old Shatterhandovi (1964) opravdu něco chybí. Zřejmě naivita vyprávění, pohádkovost, dobrodružnost, ale i poučné rozuzlení, které bylo vždycky výkladní skříní Reinlových mayovek. Řekl bych, že v Reinlových filmech je obsaženo možná i více násilí. Kolik ho tam ve skutečnosti je, jsem si ovšem všiml až nedávno. Ono je to zpracováno tak, že to člověk tolik nevnímá, zatímco v Old Shatterhandovi to násilí víc bolí. Ani Reinl nebyl bez chyb. Rudý gentleman je pro mě za hranicí přijatelného kýče a kromě dvou scén, které mi v paměti utkvěly po léta, ten film nemám moc rád. Tenhle díl zestárnul snad nejvíce a vypadá strašně lacině.
Taky nejsem znalec, jen mi v hlavě utkvěly všelijaké články, jak je dnes filmová technika levnější a tím pádem demokratičtější. Drahé jsou digitální triky, ale to u W & OS asi moc nehrozí. A o talent jde vždy. Jen reaguji na to, že tvůrci si vytkli nízké cíle, udělat de facto modernizovanou kopii 50 let starých filmů, takže stejné lokace, stejná hudba, herci typově připodobnění těm původním. Už to ukazuje, že si sami moc nevěří. --- No, možná, že Old Shatterhand není špatný film, ale není to zrovna mayovka. Reinl byl jen řemeslník, ale nějakou romantickou žílu měl. Tenhle Fregonese je více pokleslejší, má v tom více násilí. Už jen ta smrt chlapce, který před tím musí strpět vybutí své rodiny. Ten film je to trochu špageťák.
Expert nejsem, ale neřekl bych, že se toho moc změnilo. Pořád potřebuješ prakticky stejné zázemí, pokud to tedy není nějaký film točený na ruční digitální kameru o dvou hercích. Talentovaný režisér natočí dobrý film s tou či onou technikou. Old Shatterhand nebyl tak špatnej film, dokonce když jsem ho nedávno viděl, při jedné scéně jsem si hned vzpomněl, že už jsem to kdysi viděl! (Hawkins střílí přes rameno a kluk to odnese). :-)
na příspěvěk reagoval fragre
Já si tak říkám, že horší než Petrolejový princ, Old Surehand nebo Míšenka Apanači to snad ani bejt nemůže. Jestli to bude na úrovni Old Shatterhanda, jehož tvůrci o Mayovi evidentně taky moc nevěděli a Apače taky nechali žít ve stanech, můžem bejt ještě rádi.
na příspěvěk reagoval fragre
Otázkou je, co od toho každý čeká, pokud to bude slepé převyprávění prvního zpracování filmu Vinnetou I., tak mě to už z principu nenadchne, ale ani mě to nijak neurazí. Na druhou stranu pokud se to bude držet více knížky, tak tomu budu jenom rád a "moderní prvky" vřele ocením, když to nebude tak do očí bijící jako třeba v nedávno natočeném Miesto 44, kde se to sice tvůrci snažili přiblížit puberťákům, ale výsledek byl velmi rozpačitý. Navíc nikde netvrdím, že to nebude sračka, ale toto tvrzení bych si nechal až po odvysílání :)
na příspěvěk reagoval fragre
Souhlas, ale právě jsi sám napsal proč to s největší pravděpodobností nebude za moc stát. Ono to možná bude víc kopie jak remake. Ač Sedm statečných opisuje ty samuraje jak to jen jde, přece si jen tvůrci dali práci s charaktery hrdinů, které vzhledem ke kulturní odlišnosti jen opsat nemohli. Prostě museli ten příběh napasovat na jinou kulturu, což zas tak jednoduché není.
na příspěvěk reagoval Georgex