poster

Vetřelec: Covenant

  • USA

    Alien: Covenant

  • USA

    Prometheus 2

    (neoficiální název)
  • USA

    Alien: Paradise Lost

    (pracovní název)
  • Velká Británie

    Alien: Covenant

  • Slovensko

    Votrelec: Covenant

  • Nový Zéland

    Alien: Covenant

  • Kanada

    Alien: Covenant

  • Austrálie

    Alien: Covenant

Sci-Fi / Thriller / Horor

USA / Velká Británie, 2017, 122 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Tuxedo
    **

    Scott nemá příliš v lásce ostatní filmy z této série, tudíž zřejmě ani fanoušky, a Vetřelec: Covenant navazuje obsahově i náladově spíše na Promethea, který mrštné xenomorfy viděl jen z rychlíku. Tady do něj sice po slušně vystupňovaném začátku naskáčou v hojnějším počtu, ale v téhle jízdě není moc času na nějaký strach z neznáma. Černí slizouni se po vzoru slasherových vrahů náhodně teleportují, aby na někoho vybafli ve sprše či u studánky, ohodili krví nejbližší stěnu a vyklidili scénu pro pseudofilozofické forbíny androida Davida (jehož velmi snaživě hraje Michael Fassbender). Kdo tady komu dělá Boha a jaké literární klasiky zrovna citovat, to zkrátka Scotta tankuje víc než plíživý horor. Naštěstí neplní sny jen sobě, ale i fanynkám Fassbendera, který konečně prožije na stříbrném plátně romanci s vhodným partnerem – se sebou samým. Ano, polibky zde nerozdávají jen vetřelčí hlavičky, ale i homoroboti, účastnící se tak neoficiální soutěže o největší mimózní moment filmu. Konkurencí jim jsou trénovaní astronauti, kteří však spíš trénují na jejich první Jackass video, a panáčkující vetřelčátka.(5.6.2017)

  • Eodeon
    ***

    zhnusení, zvrácenost a svinstvo. no nebyly to právě libé pocity, které ve mně film zanechal. jenže přesně o to tu šlo. mnozí se v reakcích vůči filmu ohrazují s tím, že prý jde jen o prachobyčejný slasher, čili formát, jaký není hoden kultovních předchůdců, a další se snaží kritiku mířenou z tohoto směru odrážet. mám-li si v tom souboji zvolit stranu, kloním se k názoru, že Covenant opravdu má zřetelné rysy slasheru, ale jiné, než o kterých se (nejčastěji?) hovoří. tak předně, Scott se vrací k modelu, kde monstrum není v centru, ať už dění nebo optiky kamery, ale existuje kdesi na periferii a slouží spíše jako prostředek k navýšení atmosféry znejistění, znepokojení a posléze děsu. to je imho dobře. stejně jako těch pár slasherů, na které jsem během sbírání diváckých zkušeností narazil, se i Covenant vyznačuje nepokrytou předvídatelností, postavy opouští rozum a pod vlivem traumatických okolností přestávají jednat racionálně, a tak jedna po druhé umírají v předepsaném pořadí pro zděšení jedněch a potěchu druhých. myšlenku podporuje také odbytá charakterizace postav, s čestnou výjimkou androida. pravda, úvahami nad genezí nového života, tímto dědictvím silně mytologizovaného a diváky povětšinou nepochopeného Prométhea, se slashery typicky nevyznačují. a odtud už se odvíjí jedinečnost Covenantu. celý film jako kdyby svým významem a vyzněním adoptoval Davidův pohled na lidský život. v dřívějších filmech série byly sympatie k postavám klíčové. měl-li si film náležitě užít, divák musel soucítit (a notně tomu napomáhala přirozená inklinace k divácké identifikaci); o to víc, když postavy čelily smrti, s každým dalším dílem zřetelnější a brutálnější. s každým dalším dílem se hodnota lidského života o něco víc snižovala, až se v Covenantu vytratila úplně. tohle už je snad dokonalý misantropický nihilismus. navíc velmi nevstřícný vůči divákům, jelikož se brání jakékoliv estetizaci, která by umožnila všechen ten slizký černý hnis zarámovat coby umělecké vyjádření 'krásně tematizující ošklivost' - kontrastuje autentické přírodní lokace se škaredými digitálními monstry (od dob nepřesvědčivého digitálního xenomorfa z Fincherova třetího dílu série se změnilo zjevně jen málo), klade vedle sebe nádherné a vznešené záběry na hvězdné lodě, nadýchaná mračna v planetární atmosféře a obrazy navržené podle klasických děl dějin umění (viz Böcklinův Ostrov smrti, případně Gigerův hommage této malbě) s vykuchanými obludami z Davidova kabinetu kuriozit, perverzními polibky dvou androidů a ohořelými mrtvolami (Scottova hrůza ze smrti uhořením bude nejspíš patologická, jestli si mohu dovolit soudit coby amatérský psychoanalytik), a hlavně, co mě iritovalo zdaleka nejvíc - neustále skáče mimo kýžený rytmus, tempo se náhodně střídá, bez jakéhokoliv klíče, tlumené vleklé pasáže nastupují namísto hektických akčních v naprosto nevhodnou dobu (podobně jako poznámky v závorkách v tomto komentáři) a adrenalinová akce přichází nejenže nečekaně, to by samo o sobě bylo v naprostém pořádku, ale hlavně bez přímé návaznosti na... cokoliv. i když ale znám Scottovu filmografii relativně dobře, nedovedu posoudit, zda to vše představuje vynalézavý záměr, nebo zda je výsledná podoba filmu dílem náhodné shody různých tvůrčích faktorů. Scotta mám totiž zaškatulkovaného coby velmi nadaného filmového režiséra (ve smyslu režisér-řemeslník, nikoliv nutně (i) režisér-autorský umělec), ovšem naprosto ignorantského při volbě látky ke zpracování. občas se mu do rukou dostane skvělý materiál a pak vznikají mistrovská díla jako původní Vetřelec nebo Blade Runner, většinou se však bůhvíproč nadchne pro mizerný, kýčovitý námět a jen díky své profesionální zdatnosti vznikají sice ideově velmi problematická, celkově vzato však ne vždy zcela promarněná díla. Covenant bohužel jednoznačně spadá do této druhé, rozsáhlejší podmnožiny Scottovy tvorby. a i když se nejsem schopen přemoci a uznat jej za zdařilý film, přiznám mu tolik, že část svého účelu přeci plní - podařilo se mu (přinejmenším ve mně) znovu vzbudit zájem o celé to vetřelčí [nebo, chcete-li, vetřelecko-predátorské (+možná i -bladerunnerovské)] fikční univerzum s celou jeho rapidně se vyvíjející (novou) mytologií. je kuriózní, jak Scott a jemu oddaní scenáristé pracující na této sérii prequelů naprosto nezvládají (pře)tlumočit odkazy a inspirace v existujících mytologických systémech do smysluplné pastiše, zato se jim však (relativně, protože výhrad by se našla spousta) daří budovat (v přeneseném slova smyslu) mytologii novou, fikční, a s ní právě i zájem o vetřelčí univerzum a jeho další směřování.(30.12.2017)

  • ClintEastwood
    *****

    Poprvé od Gladiátora hodnotím film Ridleyho Scotta maximálně. Téměř dvě hodiny se jeho COVENANT tváří jako tradiční, akční sci-fi horor, s troškou té filozofie pana režiséra o stvoření a umírání, aby vás pak finální pětiminutovka, se skvělou pointou (to je ona přidaná hodnota) uvrhla do stavu, kdy o filmu přemýšlíte ještě několik hodin po odchodu z kina. Právě úderný závěr chyběl PROMETHEOVI (který se mi jinak také líbil) a i proto tento snímek hodnotím ještě o něco výš. Scott se po trochu průměrnějším MARŤANOVI vrátil se vší parádou a připravil mi kvalitní, krvavý sci-fi zážitek. Tak ať vás blešky štípou celou noc.(18.5.2017)

  • Lima
    **

    Je to horší, než Prometheus a nejméně zajímavý film z celé vetřelčí ságy. Zatímco tolik kritizovaný Prometheus s opakovaným shlédnutím tak nějak zraje k lepšímu zážitku, Covenant je přezrálý a úplně vymačkaný citrón. Mytologie postavená kolem nejslavnějšího vesmírného zabijáka není zajímavá a výsledek připomíná průměrnou vyvražďovačku od nějakého průměrného režiséra, která se polovinu stopáže odehrává v noci, v přítmí, při tlumeném světle (Prometheus v tomhle ohledu byl vizuálně mnohem, mnohem poutavější a pestřejší) a scottovskou obrazovou bravuru, aby zde člověk pohledal. Marně. Korunu tomu nasazuje WTF vzájemná přivítací "prostná" androida a čerstvě vylíhnutého vetřelce, která je jak vystřižená z parodie bratří Zuckerů. Tak co s tím, milí producenti? Nechte, prosím, aliena milníkem filmové historie, kam svým významem spadá a nedojte to jak dojnou krávu, už tak se chudák drží sotva na nohách.(23.5.2017)

  • JAn
    ****

    Působivý kompromis mezi Prometheem, Vetřelcem a Isolation, který šlape od začátku do konce. Ridley Scott dokáže i na prahu své osmdesátky strhnout okázalou (leč už ne tak opulentní jako u předešlého Promethea) formální stránkou, úchvatnou výpravou, funkční atmosférou a intenzivními, místy až překvapivě fyzickými scénami konfrontace s mimozemským patogenem. Nový směr je mi nadmíru sympatický a z původu ikonického monstra jsem vysloveně nadšený. Celkový dojem z Covenanta narušuje pouze jediné. Vetřelec, ať už v plurálu nebo na ntou, vždycky byl předně žánrovým hybridem a jako takový zůstává i nadále. Potíž ovšem je, že tentokrát scénáristé k přechodům mezi jednotlivými polohami používají poměrně laciných prostředků. Každopádně komu se nelíbil Prometheus, bude Covenanta zatracovat totožnými argumenty. Komu se naopak líbil, bude minimálně spokojený. Za mě tentokrát ještě o chlup lepší. A pekelně se těším na Scottovo Awakening. P. S. Fassbender hrající Streitenfeldův leitmotiv z Promethea na flétnu je jeden z nejlepších filmových momentů tohoto roku.(18.5.2017)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace