Reklama

Reklama

Žena v černém 2: Anděl smrti

  • Velká Británie The Woman in Black 2: Angel of Death (více)

Skupina osmi školáků, evakuovaných za druhé světové války z Londýna, přijíždí v doprovodu ředitelky skoly Jean Hoggové a mladé učitelky Eve Parkinsové do téměř opuštěné odlehlé vísky Crythin Gifford. Jejich cílem je zchátralá rezidence Eel Marsh, která se nachází na ostrově, spojeném s pevninou pouze úzkým náspem zvaným Nine Lives Causeway a schůdným pouze za odlivu. Ve snaze ukrýt se tu před hrůzami války svou přítomností brzy znovu probudí k životu zlé síly, které tuto působivou osamělou budovu pronásledují po celá desetiletí. S tím, jak se po pozemcích na Eel Marsh znovu rozléhají dětské hlasy, se z temnoty vrací také pomstychtivý přízrak ženy v černém. (Falcon)

(více)

Videa (16)

Recenze (237)

verbal 

všechny recenze uživatele

Webstrův slovník definuje horor jako něco, co způsobuje pocit strachu, děsu a šoku. Po zhlédnutí Žumpy v černém 2: Anděl smrdí musím tvůrcům upřímně pogratulovat, neboť tuto charakteristiku bezvýhradně naplnili. Celou dobu jsem se strašně bál, abych neusnul, děsil se, že to nikdy neskončí a po závěrečných titulcích jsem byl naprosto šokován, že si někdo vůbec dal práci natáčet takovou anemickou uspávačku, sterilní jako pochva Džejn Óstenové, unylou jako konverzace o počasí při odpoledním čaji a fádně olezlou jako týden starý ledvinkový puding. Zdařilý první díl, v němž strašil Hery Potrat, měl i vcelku slušnou literární předlohu, ale předloha k dílu druhému patrně byla nalezena jen jako fragmenty při vykopávkách na latríně sester Bronteových. Pro komplexní představu uvádím krátkou ukázku, sesbíranou z hustě popsaných menstruačních deček a lopuchových listů po archeologickém odstranění té hromady voskových pilin: Nad Fuckmoorským panstvím zuřila toho večera vskutku strašlivá bouře. V celém hrabství snad neexistovala jediná živá duše, která by pamatovala tolik intenzivní, až zlé boží dopuštění. Jakoby se Pán rozhodl ztrestat tuto noc všechny hříšné duše v kraji. Nemilosrdný vichr se strašlivým „fůůůů“ na izobarických rtech krutě čechral krvavá okvětí fuchsií a brutální krápání s nebývalou intenzitou až deseti kapek v hodině nekompromisně bitchovalo kriketový trávník. Někde nad Německem zahřmělo, avšak to zde naprosto nemohlo být slyšet. Lord Dickhead zůstával k té nelidské slotě zcela netečný a s ledovým klidem nefalšovaného anglického gentlemana si v mohutném koženém křesle u krbu labužnicky vychutnával z křišťálové sklenice v levé ruce snad tu nejlahodnější whisku v Anglii, jednosladový osmnáctiletý Horseurin. Jeho pravá ruka něžně vískala hlavu obřího Shithounda, jenž se rozkošnicky vyhříval na křepelčí kožešině před krbem. Lord Dickhead však zdaleka nebyl až tak klidný, jak by jeho kamenná tvář mohla lehce zmást každého nezkušeného pozorovatele. Naopak. Pod touto zdánlivě vyrovnanou maskou byl upřímně zděšen. Byla totiž třetí středa v dubnu, den, jež strašil každého anglického manžela, den, kdy neústupný diktát etikety kromě hřebelcování koní předepisoval… no, raději ani nedomýšlet! Jen nepatrný tik pod okem prozradil jeho duševní dysbalanci, když neochotně zvedal zrak k lady Dickheadové, která jako každý večer ukrutně přetěžovala nedaleké viktoriánské sofa. Lady Dickheadová na rozdíl od svého manžela dávala svým emocím volný průchod a třicáté druhé čtení Jany Ayrové očividně jen předstírala. Prozrazovala ji brunátnost v obličeji, enormní pocení a zrychlený dech, jenž zvukem připomínajícím smrtelný chropot umírajícího slona téměř strhával mahagonové obložení jindy tichého přijímacího pokoje. Náhle ji však na rameno padl stín, snad temnější než nejzazší kout jejich rodinné hrobky. V domě se citelně ochladilo a za zády Lady Dickhedové hrozivě zaskřípaly stoleté parkety. „Obávám se, drahá Lady“, přerušil náhle mrazivou atmosféru onoho děsivého okamžiku lord Dickhead, „že jsme v ánu. Prokletí mého nešťastného rodu se po tolika letech relativního klidu znovu připomnělo. Snažně Vás prosím, zachovejte v této hrůzyplné chvíli rozvahu! Za vámi totiž stojí jen v černých podvazcích samotné Baskervilské Buznidlo, ten nejobávanější a nejodpornější přízrak na sever od Temže, jenž již po generace bez milosti terorizuje členy naší rodiny, a kdykoliv se zjeví, přináší pouze utrpení a smrt. Ba co víc, mám neochvějný dojem, že se na vás dokonce chystá přeukrutně bafnout!!!“ Lady Dickheadová odhodlaně odložila onu bibli všech anglosaských panen, poklidně složila ruce do klína a s dalším vydechnutím ucpaného kovářského měchu chladně pronesla: „Inu, nejdražší choti, myslím, že z této hrůzné situace není východiska. Podvolím se mrzké nepřízni osudu a ať tedy bafne. A slibuji, že následující, ať sebehororovější chvíle hrdě překonám s důstojností emancipované britské šlechtičny.“ „BAF!!!“ Shithound jen tiše zakňučel a v místnosti plné stínů, vyvolaných jakoby ze záhrobí skomírajícími plameny v krbu, se rozhostilo tísnivě mrtvolné ticho, které až po několika nekonečných sekundách přerušil baryton lorda Dickheada: „Jste až příliš statečná, má drahá, avšak nemyslíte, že by si takto mistrovské bafnutí zasloužilo, řekněme, poněkud adekvátnější reakci, která by plně docenila výkon našeho strašlivého přízraku?“ Lady Dickheadová jen nepatrně přikývla, pravou rukou nahmatala nejbližší tukový záhyb pod levým prsem tak účinně chránící srdce i před ranou z kulovnice, mohutně si odchrchlala, teatrálně nadskočila a afektovanou fistulí hystericky zaječela do ztichlého pokoje: „Ježišimarjá, kurvadopiče, to jsem se ale fuckt lekla!!!“. Načež se otočila k nešťastnému přízraku, prohlédla si jej v celé jeho zrůdnosti, žádostivě na něj mrkla otylým víčkem a netrpělivě dodala: „Tak, a teď se mazej převléct za slečnu Márplovou a jdeme na tu trojku….“ ()

RedAK 

všechny recenze uživatele

"Z hovna bič neupleteš!", zaslechl Harper, výzvu přijal a upletl z hovna film. Tím předčil veškerá očekávání a zaskočení spoluúčastníci, kteří ze své ranní stolice začali vyrábět teprve první copánky, se na to vysrali a zahanbeně odešli do prdele. Určitě si pomyslíte, že ten věčně nespokojený retard RedAK, jehož hodnocení odrazuje kvalitu jeho sexuálního života, zase nesmyslně kritizuje, nicméně ti z vás, jenž mě sledují už déle, moc dobře vědí, že já a horory spolu máme poslední rok očividně nějaký problém. Již dlouho čekám na ten pravý, který mě nemilosrdně odhodí na postel, zuřivě ze mě strhá oblečení, včetně mých oblíbených trenýrek se Spider-manem, bez skrupulí mě popadne za koule a vyděsí mě tak, že ještě další měsíc budu na hajzlu srát s otevřenými dveřmi a příborovým nožem v kapse. Ale neděje se tak. Většinou mě ty potvory rozdráždí líbivým trailerem, pak ze mě vysají prachy za lupen a nakonec mi ani nedají a ještě se mi vysmějí do ksichtu. Pokračování relativně zdařilé jedničky mělo děsit, ovšem namísto toho se moje myšlenky na Ženu v černém ubíraly tradičně perverzním směrem a já se teď vzruším pokaždé, když vidím jeptišku. Scénář patrně vyšel jako vítězný kousek z literární soutěže Ostravského ústavu pro mentálně zaostalé a děsivější hororové prvky byste bezpochyby našli i v reklamě na zubní pastu pro psy. Stejně tak o dost méně předvídatelnou dějovou zápletku byste nalezli naprosto kdekoliv, i v pornu; opravář praček přijde, zkušeně ji demontuje, vymění topné těleso a ejhle, nikdo netuší, jak se to mohlo stát, ale panička nemá na zaplacení. Peněženka zeje prázdnotou a bankovní konto je po poslední silikonové akci dokonale vyluxované. Při řešení nastalého problému mezi opravářem a paničkou nečekaně přeskočí jiskra a následující půlhodinu jsme svědky nádherné romantické vsuvky, při níž nezůstane jediný kapesníček suchý. Prostě paráda. Ale toto? Ještě jsem nenašel žádný jiný žánr, který by ve své definici zaostával natolik, aby alespoň jednou za čas nepřinesl pořádnou záživnou pecku. Ovšem nevzdávám se a mé pátrání bude i nadále pokračovat! ()

Reklama

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $1miliónTržby USA $26,501,323Tržby Celosvetovo $36,724,000Tržby za predaj Blu-ray v USA $697,469 //počet predaných kusov 27,228Tržby za predaj DVD v USA $1,599,684 //počet predaných kusov 82,524║ dohromady kde nič tu nič nové pod slnkom, úplne ale úplne zbytočná rutina /40%/ ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

výběrem atmosférické písně "O willow waly" coby hudebního podkresu pro trailer se tvůrci poněkud zbytečného sequelu Ženy v černém otevřeně přiznali k tradici nejlepšího britského duchařského hororu (o zlatých časech Hammeru nemluvě). o to výrazněji se projevuje jejich selhání vyrovnat se vytyčeným vzorům. vysokou úroveň kamery a výpravy z prvního filmu volné pokračování sice udrželo - především reálie strašidelného domu a ostrova v mlze jsou obzvláště vydařené - a hlavní role se povedly obsadit vhodnými hereckými představiteli, ale tím výčet kvalit bohužel končí. k dobrému filmu je to stále příliš málo. zápletka je k uzoufání plochá, stejně jako i ony postavy, vystřižené úhledně podle neživotných šablon. fikční svět, ač by měl být žánrově definován duchařským hororem, se řídí spíše pravidly žánru fantasy, navíc značně nedomyšlenými, jelikož nadpřirozeného elementu se zjevně žádná pravidla netýkají a děj kolem jeho projevů soustředěný následkem toho vyznívá jako samoúčelný sled záminek pro náhodně rozeseté a citelně laciné lekačky a surreálné retrospektivy a nikoliv jako věrohodná (suspended disbelief included, pochopitelně) a soudržná linie děje. nadměrná dávka patosu a klišovitý závěr zmíněné nedostatky jen prohlubují a znemožňují zformování atmosféry znepokojení, natožpak zděšení a hrůzy. mohu jen gratulovat sám sobě, že jsem poslechl svůj instinkt a nemarnil v tomto případě čas a peníze na návštěvu kina. ()

tron 

všechny recenze uživatele

Napriek tomu, že som univerzum ženy v čiernom nepochopil ani v dvojke (vlastne sa samotná žena až na pár tieňov prakticky neobjaví!), vedel by som si predstaviť trojku. Nebola by to zázračná séria, ale dalo by sa na ňu pozerať a oceňoval by som na nej dôraz kladený na postavy a budovanie atmosféry (a to napriek tomu, že postavy sú priemerné a budovanie atmosféry ničia trápne „výbuchy zvuku“ v hrobovom tichu, čo by sa malo zakázať). Čo mi prekážalo? V podstate rovnaký „neviditeľný“ dojem, aký vo mne zanechal prvý diel. Nie je to zlé, ale nie je to ani extra dobré a rozhodne, rozhodne, rozhodne to nie je originálne. Trvá to síce len hodinu a pol, ale neviem, čo presne sa tam dialo. Občas pokusy o psychológiu, potom bu-bu-bu scéna, raz za čas pôsobivý vizuálny záber a do toho neznámi herci snažiaci sa prepožičať charakter postavám, ktoré ho nemajú alebo majú, ale dá sa charakterizovať dvoma vetami. Umiestnenie do vojnového obdobia filmu nič nedá, mimo postavičky vojaka a mestskému úvodu. Spomínate si, ako majstrovsky motív vojny a hororu skĺbil vo svojich hispánskych dielach Guillermo del Toro (Faunov labyrint, Princ bez kráľovstva)? Tu nič také. P.S. – Bizár! Menšiu rolu (doktora) si zahral Adrian Rawlins, na ktorom je pozoruhodné nie ani tak to, že hral už v televíznom origináli, ani to, že v remaku jeho postavu hral Daniel Radcliffe, ale to, že Rawlins hral (vo flashbackoch) otca Harryho Pottera v celej sérii. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (4)

  • Tvůrčí tým se oproti prvnímu dílu nezměnil. (MikeCool)
  • Filmaři se u druhého filmu rozhodli použít stejné kulisy vnitřních částí domu Eel Marsh House, ve kterých v roce 2011 natáčel režisér James Watkins a jednotlivé místnosti rozšířili. (Stoka)

Reklama

Reklama