Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Nejdražší projekt polské kinematografie si určitě tolik peněz nezasloužil (a navíc tu nejsou nikde vidět). Hlavním viníkem je určitě režisér a scénárista v jedné osobě, jehož práce nevzbuzovala dojem adaptace historického románu, ale realizace divadelní hry v exteriérech. Skoro všicni buď neustále přehrávají, nebo zase jen odrecitují své repliky a zmizí. Kromě Boguslawa Lindy (a hrstky dalších ve vedlejších rolích) tu snad ani nejsou žádní herci (že by tedy amatérské divadlo?). Na Magdalenu Mielcarzovou se aspoň dobře kouká (rozhodně mě nenudila tolik jako Diane Kruger v Troji), ale jsem přesvědčený, že obsazení skutečných herců by bylo jednoznačně přínosem. ()
Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()
Zatím jsem jiné zpracování Qua Vadis neviděl tak porovnávat nemůžu... Ale vůbec mi to tak extra špatné nepřišlo jak jsem se tu dočetl... Možná že právě ti "amatérští" herci mi sem docela dobře zapadli... - 6. 12. 2010 - 40% ()
Z môjho hľadiska to Poliaci vôbec nenatočili zle a svojho spisovateľa si uctili dobre. So starým výpravným filmom to nemožno porovnať a takisto tu nemôžeme vytýkať, ako dokonale bola adaptovaná kniha, keďže adaptovať ju naplno si vyžaduje natočiť seriál. Kresťanská tematika je zobrazená veľmi pekne za sprievodu výbornej hudby. A snáď nikomu nevadili veľmi pekné poľské herečky 😊Nadčasový príbeh, ktorý sa podarilo nakrútiť tak akurát. Herecky tu vyčnieva skvelý Nero. ()
Tato verze je průměrná... Až na režisérovu drobnou úchylku - jakoby mimochodem zobrazovat hrůzné scény. A právě díky nim jsem uvažoval, jestli hodnocení snížit na jednu, nebo dvě hvězdičky... Zprvu jsem dal dvě, ale dodatečně přece jen snižuji na jednu... ()
Hnusné, nechutné, ale pravdivé. Stejně si ale myslím, že by to šlo natočit i nějak zábavněji a ne jako takovouhle až přespříliš pravdivou, zamilovanou a kvůli létajícím nohám a podobnému téměř nekoukatelnou nudu. O hercích se taky nějak pěkně nemůžu zmiňovat, protože hráli stejně nudně, jako film. Myslím, že v nejbližší době se budu polskému filmu podvědomě vyhýbat... ()
U tohoto filmu jsem trpěla=(. Předlohu jsem kdysi četla a hluboko do paměti se mi zaryly některé scény jako například děsivý požár Říma nebo masové a hrůzné vraždění křesťanů. Nevím, jestli už jsem do takové míry cynik, abych se u působivě ztvárněného požáru, ve kterém umírají lidé, svíjela smíchy nad nicmoc animací (byla to animace, že?), nebo u scény, kdy lvové (lvi?) trhají lidi na kousky, přemýšlela, jestli ta noha byla gumová nebo kožená. Celkově ten vilm vypadá hooodně nerealisticky, takže jediný, kdo mě tam doopravdy bavil, byl Chilon, v závěsu za ním Petronius. Jinak to byla nuda, nuda a nuda... Odteď se polského filmu bojím... ()
Doufám, že napříště bude tento snímek povinně ve všech filmařských učebnicích jako exemplární příklad jak se NEMÁ dělat adaptace, potažmo jakýkoliv historický velkofilm. Původně jsem chtěl napsat obsáhlý jedovatý komentář - cosi o senilních režisérech a pornohercích v tunikách - ale nemá to smysl, je to jako kopat do mrtvoly. Vystačím si proto s konstatováním, že jde po všech stránkách o špatný film bez jakéhokoliv nápadu, což je o to smutnější, že knižní předloha je vynikající. V krajině přelíbezné zavraždili Henrykův příběh! ()
Nerozumím zdejšímu podprůměrnému hodnocení. Ano, film se neblýská holywoodskou výpravou, působí skromněji, komorněji a řekla bych divadelněji. Ale má duši, atmosféru. Prostředky, které měli možnost Poláci využít, naplno využili. A plný počet bodů za film navyšuji pro gladiátorské scény a pro závěrečnou scénu s apoštolem. Scéna se lvy byla velice syrová, přímo dechberoucí, srdcervoucí. Myslím si, že Hollywood by její provedení mohl závidět. Díky objevení tohoto snímku jsem zažila zážitek. ()
Narýchlo vyrozprávaný príbeh presne podľa knihy. Bez hereckých výkonov a vlastne bez ničoho okrem krásnych tváričiek hlavných hrdinov (no škoda, že chudera Euniké sa podobá na Paris Hilton). Za toto väčšie hodnotenie dať proste nemôžem. ()
Slabéééééééé. Pisu to nerad, ale Americane svou adaptaci tentokrat Polaky totalne rozbili. Pozn. Zatimco LeRoyva verze byla zalozena na preciznim vykonu Petera Ustinova ve vedlejsi roli Nera, nyni byla pro Polaky nejvetsim tahakem polska herecka modla Boguslaw Linda jakozto predstavitel Petronia. Ja bych vsak uz potreti upozornil na Krzysztofa Majchrzaka, ten chlap hraje ve filmu jednou za uhersky rok, ale vzdy je to udalost. ()
Quo Vadis od Mervyna LeRoye z roku 1951 znám moc dobře a patří mezi moje nejoblíbenější filmy. Proto tuhle polskou verzi hodnotím jen průměrně. Neznalým a moderním cool divákům se bude Kawalerowiczům masakr určitě líbit, ale můj šálek kávy to není. ()
Celou dobu jsem měl pocit, že se dívám na televizní film, což mi vadilo. Některé scény byl navíc opravdu televizně naivní, což mě teprve překvapilo. Takže z této inscenace nejsem nijak nadšen. Ale ani ji nazatracuji. ()
Že to trvá tři tři hodiny, je dobrý v tom, že se člověk pěkně vyspí. Tím končí veškerá pozitiva. Celej film je neuvěřitelně špatnej, až se Sienkiewicz musí obracet v hrobě. A za ztvárnění hořícího Města měst by si režisér (a vlastně i všichni zúčastnění na tomto "skvostu") zasloužil velice bolestnou smrt. Velice dobrý způsob: připoutat ho ke křeslu jako chudáka Alexe a donutit ho sledovat tu jeho slátaninu až do konce. ()
Ale ano, tento film byl více podoben Sienkiewiczovu románu než ten z roku 1951. Je ale otázkou, zda to bylo k lepšímu. Vzhledem ke dvěma a čtvrt hodině, kterou měl film k dispozici, tak se domnívám, že ne. Lepší byl snad jen Petronius. Vše ostatní bylo horší... Ligia byla sice krásná a něžná ale nic víc. Eunice ani Poppaea nedosahovaly ani knižní předlohy ani výkonu (a krásy) představitelek z roku 1951... Vinitius byl sice mladší (a tím i více odpovídající předloze) ale rozhodně ne lepší (a ani krásnější ;-)) než Robert Taylor. A krásnější než moje představa o Marcu Vinitiovi? No, to už vůbec ne. Pěkněji, ale dost pochybuji, že i věrněji, byla natočena část o křesťanství. A tak mě zaujal především závěr, který nás vlastně dovedl až do dnešních dob. ()
Bohužel provařená kaše, která zklamává téměř na všech frontách. Díkybohu za několik sugestivních scén (křesťané v aréně) a skvělou Kaczmarkovu kompozici, která drží film na průměru. A za skvělý herecký výkon pana Michala Bajora v roli pološíleného císaře Nerona a sympatického Boguslawa Lindy coby Petronia. Pří dalším shlédnutí by musela jít ještě hvězdička dolů. ()
Ten kdo si přečetl knihu, bude velmi zklamán. Zpracování je celkově ploché, nudné bez potřebného napětí, šmrncu a pořádných hereckých výkonů. Jediný kdo tam za něco stojí je Bogusław Linda. To co by ještě nějak mohlo vykřesat jiskřičku pozornosti, dokonale pohřbil dabing. Ještě, že to dávali v bedně, dát penízky za lupeny tak jsem nepříčetná. ()
Remake přežvýkaný pro masy. ()
Mně se naopak tento film docela líbil. Americkou verzi jsem neviděl, takže nemůžu porovnávat, ale tahle nebyla špatná. Oceňuji, že zde Nero nebyl vylíčen jako bezskrupulózní tyran, ale spíše jako nemocný člověk, který si jen libuje v umění a dvorském životě. Stejně tak nebylo ve filmu explicitně ukázáno, že má na svědomí požár Říma (ten údajně podle současných historiků způsobili pozemkoví spekulanti). Nejsilnější scénou je zápas bezbranných křesťanů se lvy. (56.) ()
Kniha je podle mě mnohem lepší, film pokulhává v atmosféře, rozměru zpracování i ve ztvárnění některých postav. Spokojenej jsem byl zejména s Petroniem ( ikdyž v knize byl ještě o level zajímavější ), Chilónem a správně praštěnej mi přišel i Nero. Polákům musim připsat ke cti, že se vůbec pouštějí do historických spektáklů - u nás už se jich asi moc nenatočí... Shrnutí = radši si to přečtěte :-) ()