Star Trek: Do neznáma

Z té novodobé trilogie pro mě rozhodně nejzábavnější příspěvek. A z velké míry je to určitě tím, že je tady hodně oslabená pozice kapitána Kirka jako hlavního hrdiny a oproti němu jsou posíleni všichni ostatní. Je super konečně posádku vidět spolupracovat jako tým. Plus simonpeggovské vtipy a klasická hudba, samozřejmě. (03.04.2017)

Inu, časy, kdy byl Star Trek film monumentální událostí, jsou asi nenávratně pryč. Beyond působí jako dvojepizoda z nějaké odlehčené seriálové značky z Roddenberryho univerza, cílené na náctileté publikum (přičemž totožný produkt byl ve dvousté epizodě SG-1 podán daleko vtipněji;)), a ne jako osudový milník v dějinách hlavní linie Star Treku. V tom byla daleko patřičnější dvojka, kterou srazilo (o to ale razantněji) trapné hopsací a otloukací digitální finále... které se kupodivu v bledě modrém opakuje i zde:) Pominu naprosto nesmyslnou architekturu vesmírné stanice, o kterou se tu bude hrát, stejně jako celou tu divně nelogickou a raději moc nevysvětlovanou zápletku, a soustředím se na pozitiva - jádro posádky se daří ještě do třetice permutovat tak, že se mohou řešit ještě nedořešené věci, a pro trekkies je tu spousta materiálu (třeba pocta Georgi Takeiovi, která díky Demoře dokonale zapadá do kánonu, i když už od časovoliniových hrátek v jedničce je jasné, že nikdo nemá důvod se s ním moc mazat), na kterém si mohou leštit odznaky Hvězdné Flotily. A je to opět působivé, opět beroucí za srdce, když Enterprise (OPĚT) dostane těžce na budku. Dokonce s odchodem J. J. Abramse i zmizely otravné "lensfléry". Ale celá značka se evidentně posouvá k něčemu, co je nejsnáze a nejpřesněji označitelné za studiový produkt, spolehlivou dojnou krávu, šlechtěnou k tomu, aby měla vše, co má jako taková mít. Jen už jí jaksi chybí schopnost přesvědčit, že vše může skončit opravdu jakkoliv, nebo že reálně o něco jde. 70% a víc ani ránu. (31.07.2017)

Upřímně moc nemusím starší Star Trek. Avšak když se v roce 2009 dostal k restartu J.J. Abrhams Star Trek najednou dostal novou krev a proto je jednička Star Treku můj oblíbený film. Trend pokračoval i u pokračování: Star Trek: Do neznáma. Avšak poté co si Abrhams skočil ke Star Wars aby natočil Epizodu 7 se nového dílu ujmul režíjně Justin Lin (Rychle a zběsile 3-6). No a vzhledem k tomu, že tento rok je to 50 výročí Star Treku mnělo by to dopadnout dobře. A dobře to dopadlo. Ten kdo si oblíbil první dva díly (Fanoušci Star Treku tyto dva díly nemusí) měl by se mu líbit i tento. První půlka až velmi nostalgicky připomíná něco co by vypadlo z původní seriálu z roku 1966 (A to ten seriál nemám rád) a druhá půlka se opět vrací do stereotypu prvních dvou dílů. Posádka Enterprise má pořád skvělou chemii a dokonce i hlavní záporák je stejně jako v předchozích dvou Star Trecích skvěle vykreslen. No a když film skončí a vy vidíte nápis: Věnováno Leonardu Nimoyovi a Antonu Yelchinovi jedno oko nezůstane suché. (23.09.2016)

Poslední Star Trek se nápadně začíná na první dojem podobat Star Wars. Spousta světů, roztodivných tvorů a vůní, panoramat měst a vesmírných korábů. Jenomže to, co je v Hvězdných Válkách ryzí invence a tvůrčí radost, je v novém dobrodružství posádky Enteprise spíše okopírováné odněkud a dosazené tak, aby to na oko vypadalo fantasticky, ale pod slupkou to tak slavné není. Hlavní děj ani nemá cenu komentovat. V podstatě není - pokud tedy nepočítám záporáka co chce zničit svět, resp. v tomto případě vesmír. Po skvělé úvodní akci a monstrózním galapředstavení bojové základny (trikaři rulez, kamera wtf ?) přichází úmorná půlhodina pachtění se na polopusté planetě v načernalých filtrech s jedinou cool pomalovanou holkou, která nakopává zadky všem kolem a ještě stíhá poslouchat muziku. Konec se vrací do warp módu a svede solidní bitvu, ve které prohrává s předchůdci jen o trochu, ale slabší je. Méně sevřený, méně dramatický a méně temný, zato roztomile rozpustilý se skvěle rozvrstvenými postavami a zdravou esencí humoru. (23.08.2016)

Jsem asi TAKHLE blízko dát pět hvězdiček, protože horší než Do temnoty to není. Má to sice výrazně rutinnější a nepřehlednější akci, ale zároveň to působí mnohem uvolněnějším dojmem. Jednoduchá zápletka, která už komorním a vtipným úvodem odkazuje spíše k poetice seriálu, dobře využitý padouch, který posiluje Kirkovo dilema a motiv prázdnoty, související s objevováním nekonečného vesmíru, křupavé dialogy (nejdojemnější místa přicházejí v konverzacích), solidní tempo, které tentokrát vychází spíš ze scénáře než z Linovy režie, která trochu nadužívá vyosenou kameru a hyper-kinetické záběry (ve 3D fakt není jednoduché v tom navigovat). Obával jsem no brainer, dostal jsem vintage Star Trek. Bez váhání se zapisuju na další misi s touhle posádkou! (08.08.2016)