Neporazitelní

Dante Lam posledních pět let přinášel stále spektakulárnější a pompéznější akční filmy, ale tentokrát všechny grandiózní a sofistikovaně inscenované přestřelky, honičky či exploze opustil a namísto nich ve svém (prozatím) vrcholném snímku divákům přináší veskrze komorní sportovní melodramata z prostředí MMA. Jak zde říká trenér svému žákovi, "musíš vědět, proč v ringu stojíš", a přesně na tom také postavil Lam svou svěží variaci na klasické rockyovské téma. Ačkoli i dříve se snažil dodat spektakulárním atrakcím dramatické podloží, spíše se nakonec vyprávění utápělo v třeskuté kýčovitosti (The Viral Factor) či přepjatě rádoby ponurosti (Fire of Conscience). V "Neporazitelných" se naopak žánrová schémata dobře vyvažují s nenucenou sentimentalitou a spolu s velkým charismatem obou hlavních představitelů i famózně nasnímanými souboji utváří vzájemně se podpírající koherentní a maximálně uhrančivý celek. Ve všech uvedených rovinách navíc Lam divákům předkládá vždy něco víc než jen standard. Vyprávění se sice věrně drží ikonických elementů žánru ustanovených v "Rockym", ale současně přichází i s vlastními obohacujícími prvky a zvraty. Postavy jsou sympatické už jenom tím, že nad zámec pouhé motivace vyhrát a něco dokázat světu si s sebou nesou pragmatičtější a osobnější důvody, proč do ringu vstupují. Už to samotné by stačilo, aby souboje měly velký dramatický náboj, ale díky Lamově režii navíc představují vrcholně intenzivní podívanou, která dokáže vtáhnout natolik, až se člověku napětím stahují svaly v těle. Souboje a tréninkové pasáže ostatně skvěle fungují díky vynikajícím představitelům, kteří jednak dokážou unést všechny dramatické polohy rolí, ale navíc byli ochotní se během devítiměsíční průpravy fyzicky proměnit na atlety. Nejen v tomto ohledu je je hlavním esem snímku Nick Cheung, který se v pětačtyřiceti letech zcela fyzicky proměnil a navíc dosáhl zcela nové úrovně dramatického herectví. Poté, co se zdálo, že se Dante Lam stane jen odosobněným specialistou na stále ambicióznější, ale v základu prázdné atrakce, se v "Neporazitelných" vzepjal k strhujícímu výkonu. Stejně jako v případě "The Beast Stalker" se na něj opět zaslouženě snášejí nominace na výroční ceny i vysoké tržby z kin a zase lze s velkými očekáváními vyhlížet, s čím přijde příště. (01.12.2013)

Po příběhové stránce nejsou Neporazitelní ničím oslnivým, servírují nám něco, co jsme již v různých derivátech viděli, ovšem to není na škodu. Prvky silnějšího dramatu vždy dodávají sportovním filmům šmrnc a není tomu jinak ani v tomto případě. Co však potěší nejvíce, je ztvárnění zápasů a tréninkové sekvence, na které se velmi dobře kouká a to, že k nim hraje krásná Simonova a Garfunkelova píseň The Sound of Silence (i v instrumentální podobě), to už je jen ta pomyslná třešnička na dortu. (11.12.2015)

Hodně povedené spojení humoru, akčně-sportovního napětí a (sociálního) dramatu, přičemž žádná z těchto věcí nezastiňuje ostatní a všechny fungují stejně dobře. K tomu sympatické postavy, dobré obsazení a absence nudných a nezáživných částí. Až mě začíná štvát, jak mě poslední dobou až k slzám dojímá každý třetí film. (25.09.2015)

Dante Lam si nepokratě střihl a mírně vykradl americkýho Warriora (2011), kterej JE lepší rozhodně. Řekl si asi, co fungovalo v USA, bude fungovat i v Asii. A na mne to tedy fungovalo. Čekal sem od filmu akční hardcore MMA mlatu, dostal sem však něco trochu jinýho ... Ono je to hlavně drama, nikoliv akční film. Sociální drama o tom, jak každý má svoje dostvelké problémy a když to vztáhneme na Warriora, ono je to všude vlastně stejné ... Zde mladík opět řeší osobní střet s otcem, a aby mu dokázal, že přece jen za něco stojí, rozhodne se pro tréning a účast v souboji v kleci za nemalé prašule. Shodou okolností si najde k tréningu průseráře, ale bývalého šampiona v boxu, který má zase dluhy u mafie. A tak slovo dá slovo a týpci se dají do díla. Průserář se navíc dostane do silně osobního vztahu se sociálně slabou rodinou, které začne postupem času pomáhat. Zde a v celém filmu hraje herecky prim malá holčička, která nejdříve funguje jako jeho druhá máma, postupně se však stane jeho miláčkem. Vývoj vztahu průseráře/trenéra a této malé holky je skvěle podaný a vhání nejednu slzu do oka... Zhruba po necelé hodině začne turnaj ... PARÁDA!!! Choreografie soubojů úžasná, hodně realisticky podaná, sice sestříhaná, ale velice vhodně, napínavá. Mladík dostává drsně do těla,ale postupuje. Než se utká s opravdu tvrdým soupeřem, který ho těžce zraní a málem zabije ... Přesto ale otci dokáže, že za něco stojí a za cenu strašlivé dřiny, bolesti a zranění k sobě najdou opět cestu. V tu chvíli napumpován adrenalinem se mi film "usekl" a já si říkal .."No parádní to bylo, ale závěr až moc "drama" než akční..." Mírně zklamán jsem kouknul na stopáž. Zbývalo ještě asi 30 minut!!! Co jsem nečekal, 48letý trenér se vrhne sám do vlastního tréningu, aby obnovil síly, splatil dluhy, dal si život do pořádku a pomstil porážku svého žáka ... A pak už jsem jenom čuměl!!! ... To asi tak k ději filmu. Co musím vyzdvihnout ... pro mne osobně vše. Špičkové herecké výkony, úžasný vizual, perfektní tréning, oba týpci jsou v neuvěřitelné fyzické kondici. Teda takovou postavu mít, tak mě ženský asi roztrhaj na cucky ... :-)) A to nemyslím nejen toho mladšího žáka, ale především jeho trenéra, který svoji vyrýsovanost a napumpovanost předvede až v úplném finále ... Úžasná hudba!! Úplně jiná hudba hraje při dramatických scénách ze života hlavních postav a úplně jiná při tréningu a naprosto nakopávací masakr hraje při soubojích. Atmosféra super!! Občas humor ... Prostě nádhernej film, brečel sem jak malý děcko v návalu několika emocionálních vln ... Naprosto, naprosto suprovej snímek!! (13.12.2013)

The Sound of Silence od Simon & Garfunkel (v hongkongské verzi) finální tréninkovou montáž v "ostré verzi" skutečně doprovází. Emotivní sekvence, při jejímž sledování mi v mysli vytanula kacířská myšlenka, že právě sleduji nejlepší film Dante Lama. Chytlavá kombinace sociálního a sportovního melodramatu s prvky bojových umění, se skvělým Nickem Cheungem, strhujícími a přehledně nasnímanými souboji v kleci, a zároveň pro mě asi nejlepší snímek uvedený na 9. ročníku festivalu Filmasia. 9/10 (01.12.2013)