Americký sniper

Clint Eastwood je proste borec. I keď to už všetci vieme. Americký ostreľovač nieje najlepší film na svete ale zaujímavý svojou odlišnosťou od ostatných nudných filmov z prostredia vojny v Afganistane. Asi len Lone Survivor bol lepší film. Bradley Cooper exceluje. Pamätám si, že sa mi zapáčil už v seriáli Alias a to bolo pred 14.rokmi, keď ešte nepatril medzi špičku. Po jeho výkone v tomto snímku si nedokážem predstaviť v hlavnej úlohe niekoho iného. Film sa veľmi okato snaží hrať na city, čo sa v závere aj dosť podarilo. Bohužiaľ na hudbu si veľmi nepamätám a to som videl film ani nie pred 24 hodinami. Chybičkou by bolo tiež zvoľnenie tempa pred koncom filmu. Celkový záver sa mi však páčil ak si smiem dovoliť nazvať to tak. (20.01.2015)

Eastwoodův přesný zásah, u kterého se asi bude obhajoba amerického způsobu uvažování zaměňovat za patos, vyniká především v tom, že i přes podstatnou část stopáže strávenou na bojišti, si dovede uchovat civilní atmosféru a Kyleův neobyčejný „skill“ dává k dobru spíše jen tak naokraj, protože v jádru hlavní hrdina zůstává tím ryzím americkým rednekem, který ve výtečném Cooperově obtloustlém podání texasky žvatlá o obraně vlasti, a přitom víte, že to myslí s bezelstnou upřímností; délka a hluchá bratrská linka je to jediné, co tomu lze vytknout, protože takhle chtěl vypadat i J. Edgar. (18.01.2015)

„Force moved that battle. We killed the bad guys and brought the leaders to the peace table. That is how the world works.” Opravdu tak funguje? Na rozdíl od Kyleova otce si myslím, že na světě jsou jen vlci, ovce a ovce, co si bláhově myslí, že jsou ovčáčtí psi... V rovině válečné pornografie nepřišel Clint s ničím novým (souboj s olympionikem Mustafou byl docela zbytečná dějotvorná berlička), v úsecích návratů domů, kdy je snad každému jasné, že práce ve válce neznamená ve dvě si narazit na píchačkách a mít čistou hlavu, se zase zbytečně držel při zdi a když už se o nějaké emoce pokusil, působily jako ten kojenec, co koupili v hračkářství odnaproti. A Morriconeho Funeral? Ten když přišel, bylo už na všechno pozdě... Mimochodem, jsem si jist, že tady existuje minimálně jeden uživatel, který by si přál, aby byl Chris Kyle mezi živými, zalehl se svou McMillan Tac-50 naproti budovy broadwayského St.James Theatre a až by uviděl prolétávat Michaela Keatona, nemilosrdně ho sundal z oblohy.. (05.02.2015)

No, tedy. To jsem opravdu nečekal. Vše co má v názvu hrdé American mně trochu děsí a odpuzuje. Ne že by mi Amíci nějak výrazně vadili, ale ten jejich patriotismus je někdy na mně prostě moc. Zároveň si ale uvědomuji jak moc tu chybí ten náš. Takže na Snipera jsem se ne že netěšil, ale ani toužebně nečekal jako třeba na Unbroken. Jenže jsem zapomněl, že Clint to umí nejenom před kamerou, ale i z křesílka s nápisem rejža. A umí to sakra dobře. Už jsem si zvykl, že jeho filmy jsou o Americe a Američanech. Sniper mně dostal jednou ranou a vyjímečně se neshoduji s Malarkeyem, protože dle mého byl film emocí plný. Jelikož Eastwood točil životopis někoho, není tam jen ten Irák jak se tu leckdo rozčiluje, ale i život mezi turnusama a hlavně nesnadné zečlenění zpět do normálního života, kdy je těžké si uvědomit, že auto před váma je skutečně pekař a ten chlapík na střeše sousedního baráku skutečně opravuje hromosvod... S překvapením jsem zjistil, že ten chlápek z Pařby ve Vegas, tu hraje Chrise Kyle. Cooper tu vypadá úplně jinak a roli člena SEALS jsem mu věřil. Za mně je to za 5 nábojů do sniperky. * * * * * (11.03.2015)

Zaznívá to pokaždé a milerád to zopakuju. Clint Eastwood to znovu ve čtyřiaosmdesáti letech nandává svým klidně o dvě generace mladším kolegům. Nějaký zásadní zážitek schází, co si budeme nalhávat. I tak je to na palec nahoru. Přenést pomocí autentické kamery válečné peklo a ožehavé americké otázky na stříbrné plátno se v poslední době rozhodlo víc tvůrců (třeba Kathryn Bigelow jednou výtečná, napodruhé nesmírně chladná a akademická), Eastwood určitě proklouzl do té lepší poloviny. Vybral si skutečný příběh, který tragicky skončil teprve nedávno, na počátku roku 2013. Slavný odstřelovač z elitní jednotky amerického námořnictva Chris Kyle, který měl rekordních 160 smrtících zářezů na pažbě z iráckého tažení, se stal obětí amerického střelce trpícího posttraumatickou stresovou poruchou. Než se tak stane, jsme svědky jeho čtyř turnusů v nepřátelském prostředí. A návratů domů, vítání potomků, keců o obraně milované vlasti i rozkladu jednoho texaského kovboje, který přichází o chvíle s dětmi a manželkou a stejně tak o kamarády v boji. Co si budeme nalhávat, počet sebevražd v americké armádě se dal každoročně počítat na stovky. Z oficiálních údajů Pentagonu vyplývalo, že počet byl v některých letech vyšší, než kolik vojáků zemřelo v Afghánistánu. Tihle bouráci holt válčí po návratu domů dál.. Lehce obtloustlý Bradley Cooper je velmi slušný, ale výkon Jakea Gyllenhaala je s jeho porovnáním o třídu lepší, i když je to vždycky subjektivní pohled. Nicméně v té pětici vyvolených (nominace na Oscara za nejlepšího herce) mi v ní sedí nejméně. Legendární Eastwood po mírně rozporuplnějším období znovu přesný a velmi jistý. Jen to okatě gumové dítě si mohl odpustit.. (19.01.2015)