-
-
Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu.
(gauron666)
-
-
Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluvilo. Spekulovalo se, že je to Tokyo, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel (které pijí některé postavy) je velmi oblíbené také v Hong Kongu.
(Harroc)
-
-
Pro zvýšení realističnosti, štáb odjel mimo Japonsko, aby mohli testovat různé zbraně a jak ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt..
(Harroc)
Insilvis
Ghost in the Shell, co by komplexní fikční svět, jako snad jediný svým filmovým zpracováním naplňuje kyberpunkovou ideu v nejvyšší možné dokonalosti v duchu technologických amalgámů kyberprostorových abstrakcí (atrakcí ;-)) Williama Gibsona, Bruce Sterlinga a později především Neala Stephensona. Přinejmenším se světem W. Gibsona zde lze nalézt analogie dostatečně silné, aby bylo lze rozpoznat odkud vítr vane. A že v případě Ghost in the Shell vane opravdu razantně. Především ve vyjádření kyberprostoru (matrixu, metaverza) jako alternativní reality, která tu není popřením reality „skutečné“, nýbrž spíše jejím prodloužením, rozšířením, nadstavbou. Tato dichotomie sdílené reality zde existuje v symbióze, která si naprosto odpoušťí konzervativní a zpátečnické tendence některých pseudoprogresivních filmových výtvorů, jenž ji staví do nemilosrdného duelu kdo z koho – lidé vs. stroje, fyzická rovina vnímání vs. neuro-synaptický klam - (viz Matrix Trilogy). Ve světě Ghost in the Shell se konflikty a mýty pohybují na vyšší myšlenkové platformě, tzn. že tu jsou staré dualismy duch/stroj prezentované bez zbytečného akcentu na jakýsi mýtus boje dobra se zlem v podobě dehumanizované strojokracie. Tento mýtus je nahrazen postmoderním mnohovrstevnatě stratifikovaným světem, jenž je tvořen hustou informační sítí, jejíž nodální uzly představují centra vlivu politických, ekonomických, technologických a sociálních struktur. Světem, kde jde technologická emancipace ruku v ruce s emancipací genderovou (A.I., jež nabývá statutu autonomně uvažující entity je pro kyberpunk stejně typickým prvkem, jako silný a vůdčí ženský charakter, zde prezentovaný majorkou Motoko). Anime forma kyberpunkovému prostředí rozhodně neuškodila – právě naopak (kdyby Mamoru Oshii podobně zpracoval slavného Neuromancera, rozhodně by se neměl za co stydět a lidstvo by se konečně dočkalo adaptace Gibsona na odpovídající úrovni). Jestli někdy hollywoodčané vyrobí hraný remake, kde bude Motoko hrát Milla Jovovich, Batoua Keanu Reeves a šéfa sekce 9 Aramakiho Morgan Freeman, nechci to vidět (budu se dívat jen škvírou mezi prsty ;-)). Nicméně abych to zbytečně neprodlužoval: Ghost in the shell nemůžu než doporučit a to ve všech formách, které jsem měl možnost vstřebat a to všem, kdo se nebojí pohledu do syntetických duhovek kybernetické krásky Motoko.(4.5.2005)
Divočák
Je až nespravedlivé, že v době, kdy euroamerická kultura ještě stále nevědomky čekala na Matrix a dokonce i takový Johnny Mnemonic teprve putoval do kin, japonská mládež už mohla zoufale utápět své ubohé lidské mysli v úžasném cyperpunkovém světe Ghost in the shell. Nechápu lidi, kteří tenhle film mohli nepochopit, protože když pozorně sledujete, co se před vámi děje, všechno vám do sebe nakrásně zapadá. Jako student filosofie můžu navíc říct, že film má opravdu hluboký filosofický přesah a nejde tak jen o prázné pseudofilosofické tlachání, za které se většina podobných žánrovek snaží schovávat. Celkový dojem navíc perfektně dokresluje na svou dobu špičková animace a taky úžasná hudba, díky kterým se občas přistihnete při tom, že vlastně ani k ukojení vašeho audiovizuálního libida nic víc než záběry na noční město a hypnotickou Kawaieho hudbu nepotřebujete...(2.5.2007)
-Ravee-
Čistě orgastické veledílo obrazem i duší. Futuristická lahůdka ve stylu, který umí jen japonské anime. Ačkoli inspirace v "Blade Runner" je zjevná, GIS jeho myšlenku a atmosféru ztrojnásobilo a unáší diváka do sféry úvah o smyslu života, lidské existence a její unikátnosti a po svém podává Nietzcheho pojem "nadčlověka". Zároveň se však netopí jen ve své filozofické stránce a předkládá divákovi magické akční scény, podmanivou hudbu a poutavý příběh. Zkrátka legenda anime se vším, co k tomu patří..(23.10.2010)
Happens
Hodně krát se tu skloňuje Blade Runner (a i Matrix), ale já to vnímám odděleně. Tento snímek přináší hlubší poselství, a to tak, že si ani nejsem jist, zdali jsem úplnost pochytil - budu muset nejspíše v dohledné době dát repete. Přístup lidí k robotům coby nový směr kritiky rasismu. Umělá inteligence jakožto možnost pro vytvoření ducha tak, jak ho pojímáme. Jsem prostě uchvácen.(2.7.2017)
Marius
Určite najlepšie sci-fi anime. Dej je náročný a na prvý raz dosť ťažko uchopiteľný, rovnako ako filozofia a posolstvo tohto snímku. Myslím, že koncom deväťdesiatych ešte neznámi Wachovski Bros nerobili nič iné, len sedeli pred počítačom a pozerali na GITS, pretože Matrix je taká vykrádačka tohto filmu (hlavne vizuálne), že som si spočiatku myslel, že sledujem niečo ako anime verziu Matrixu. Film pre všetkých ktorí si myslia že Matrix je originálny a že anime sú Pokémoni a Digimoni. 10/10(10.8.2005)