Aningaaq

Jak filmu, tak i tomu to kraťasu od Jonáse Cuaróna dávám plný počet. Vůbec jsem nepochyboval, že tato scéna má širší rozměr. Respektive jsem si představoval, jak doktorka Ryan Stone mluví v pro sebe tak vyhrocené situaci s radioamatérem pojídajícím nudlovou polívku někde na pláži v jihovýchodní Asii. Jaké bylo ale překvapení, když na druhé straně vysílačky byl eskymák Aningaaq, který má svůj vlastní malý těžký svět. Pro mě samotného to dodalo filmu ještě větší hloubku. Prostě poslední kousek skládačky. (23.11.2013)

Celou dobu jsem si říkal, že je mi to nějaké povědomé, že ten hlas znám, že je to jako z "Gravitace", akorát z druhé strany. No, samozřejmě. To je tak, když si člověk nic nepřečte o filmu dopředu. Překvapivě má ale snímek "Aningaaq" sílu i z téhle druhé strany. Docela mě to překvapilo, jak tohle neporozumění skvěle funguje i podruhé. (24.06.2014)

Podobně jako spousta ostatní (alespoň dle komentářů) se domnívám, že některé věci mohou zůstat nevysvětleny - a tím si zachovat své kouzlo. Stejně jako onen tajemný hlas z vysílačky, promlouvající k Dr. Ryan Stone (Sandra Bullock), ve chvílích, kdy se smiřovala se svým koncem. Na druhou stranu, musím uznat, že to měli otec a syn Cuaróni promyšlené do posledních detailů, i včetně této scénky.. (16.03.2014)

Nebýt toho, že se mi vrátil ten pocit rozhovoru člověka, který nemá pevnou půdu pod nohama a uvědomuje si, že možná už ani nikdy mít nebude, a toho druhého, který stojí pevně nohama na zemi a neuvědomuje si, do čeho se to vlastně namočil, tak bych si ten kraťas ani neužil. Ale jelikož tam alespoň tenhle jeden pocit z celé Gravitace přetrval, byl jsem zase zpátky v kině a na chvíli jsem měl čistou hlavu. A to se cení. (21.11.2013)

Spíš za tu propojenost, než za cokoliv jinýho. Gravity osobně chápu jako strašně těžké filozoficko-psychologické drama plné narážek na žití, jsoucno, jášství a jiných sci-fi legend typu 2001: Vesmírná odysea. A tak není divu, že propojitost s Gravitací u mě zabodovala. Gravitace samotná je plná otazníků. a Aningaaq v ní byl jedním z nich - jaký byl jeho osud? Jaký byl jeho život? Jaký byl jako člověk? A tenhle kraťas vysvětluje všechno, a co hůř, ještě i vysvětluje, jak to s Ryan Stone mohlo v klidu dopadnout. Uvědomnění si vlastního já a epizodičnosti vlastního života a jeho nutného konce, a k tomu připomenutí jeho začátku jako ve scéně, kdy se Sandra v Gravitaci svlíká z toho skafandru a leží tam jako embryo ve vzduchoprázdnu, a pak přijde tady Aningaaq a v sedmi minutách bez toho, že by prodal nějaké emoce, připomene začátek života, jeho konec, a všechno to mezitím. Myšlenkově je tak Aningaaq spíš jen doplněk k filmu, a sám o sobě neobstojí, nemá co nabídnout, ale dohromady s Gravitací funguje výtečně. (10.02.2014)