Ján Hus
Režie:
Jiří SvobodaScénář:
Eva KantůrkováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Michael KocábHrají:
Matěj Hádek, Jan Dolanský, Milan Kňažko, Vladimír Javorský, Marika Šoposká, Michal Dlouhý, Petr Lněnička, Jan Plouhar, David Novotný, Hartmut Krug (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Matěj Hádek v roli výjimečné osobnosti Mistra Jana Husa a synové Karla IV., bratři Václav a Zikmund, ve středověkém dramatu o smyslu pravdy a oběti nejvyšší. Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu. Spisovatelka Eva Kantůrková vede diváky příběhem Mistra Jana Husa od počátku XV. století až ke kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora sledujeme Husovo myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotven ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit – krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, pražského arcibiskupa Zbyňka, ambiciózních kardinálů a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně. Západní církev prochází těžkou mocenskou i mravní krizí. Jan Hus, Mistr Karlovy university a Betlémský kazatel, pociťuje spoluzodpovědnost za osud rozštěpené církve ve vztahu k věřícím a dospěje k přesvědčení, že jediným východiskem z úpadku je víra v živého Krista a jeho učení. Volá po mravnosti těch, kteří mají být věřícím duchovními pastýři. To zesiluje zášť ze strany vysokého kléru i konkurujících farářů. Naštěstí se Jan Hus těšil přízni královny Žofie. V kritických okamžicích to byla právě ona, kdo mohl u svého manžela Václava IV. žádat pro Mistra ochranu. Husovým opakem je vzdoropapež Baltazare Cossa, pirát, cynický kořistník, a dokonce snad i vrah. Paradoxně také v Kostnici, kde byl Hus souzen za domnělé kacířství, byl Cossa týmž koncilem sesazen z papežského stolce a uvězněn. Prapodivným nástrojem, který sehrál v pronásledování Husa mimořádnou roli, byla nesourodá koalice ambiciózního pražského kléru, žárlivých kolegů z university, včetně Husova přítele, Mistra Štěpána Pálče. Ten se v Kostnici stal dokonce jedním z hlavních žalobců. Jan Hus chtěl své přesvědčení před Kostnickým koncilem v rámci disputace obhajovat. Koncil však taková pravidla nepřijal, Husovi určil pozici obžalovaného kacíře. Konečným rozsudkem nebyl odsouzen jen on, ale i jeho předchůdce, dávno mrtvý Jan Viklef, jehož kosti nařídil tentýž koncil vykopat, spálit a popel rozptýlit v řece.
Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?" Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!" Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím... Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.
Jan Hus odsoudil odpustkovou papežovu bulu a papeže nazval Antikristem. Kupčení s odpustky způsobilo velkou vlnu nevole věřících a pro výstrahu ostatním byli uvězněni tři rebelové. Rozhořčená reakce Jana Husa na jejich popravu přivolala papežovu klatbu na betlémského kazatele a na Prahu interdikt. Zákaz všech církevních obřadů, křtů, sňatků i pohřbů. To byla pohroma nejen pro středověké věřící. Jan Hus musel opustit Prahu. Ani doma, v Husinci, však nebyl v bezpečí. Přijal pozvání Jindřicha Lefla a odjel na jeho hrad, kde se mohl ukrýt. Tam ho navštívil Zikmundův posel Jan z Chlumu se vzkazem, aby Hus odjel do Kostnice, kde bude mít šanci se ze svého obvinění hájit. Královský glejt mu měl zajistit nejen osobní bezpečí, ale také možnost vystoupit s disputací před Kostnickým koncilem. Hus souhlasil, nechtěl dál žít v ústraní, jako kazatel chtěl plnit své poslání, lidem vykládat pravdu písma. Věděl, že se do Kostnice sjela církevní elita a doufal, že všichni nebudou k jeho pravdě hluší. Že by si Zikmund neuvědomil, že papež nepodléhá světské moci, tedy králi? Hus nebyl v Kostnici přijat jako host koncilu, ale jako kacíř, který se těžce provinil proti církvi a její jednotě. Kostnický biskup ho zavřel do vězení a koncil ustanovil komisi, která měla posoudit Husovo kacířství. Členem komise byl také Štěpán Páleč a zoufalý Hus se k němu obrátil s nadějí, že konečně bude vypovídat někdo z jeho přátel. Zjištění, že Štěpán Páleč patří k hlavním žalobcům, mu vzalo poslední zbytky naděje i síly.
Ve svých kázáních Jan Hus zdůrazňoval, že opravdovou lásku k Bohu dokazuje jen život podle Kristových přikázání a jen takový může být služebník Boží. Připouštěl, že zbožný laik má větší právo udělovat svátosti, nežli zkažený kněz. Taková kritika církve nejenže nesmírně popuzovala její představitele, ale zároveň je děsila. Především Husův výklad Božího slova považovali za znevažování víry a církevního řádu. Věděli, že jeho vystoupení ohrožují jednotu církve. Nemocný a dlouhým vězněním vyčerpaný Hus ztrácel sílu k obhajobě, přesto se ale nevzdával naděje, že bude konečně pochopen. Ke všem žádostem o jeho propuštění z vězení byla církev netečná. Dokonce ani král Václav a král Zikmund neměli šanci zvrátit rozhodnutí Kostnického koncilu, držet Husa v žaláři a trvat na tom, aby odvolal, co kázal. Jako důkaz k jeho odsouzení měl sloužit výpis článků, které měl Jan Hus napsat ve spisu De ecclesia. Když se ale před Kostnický koncil konečně dostal pravý výpis Husových článků, komise zjistila, že Štěpán Páleč je zfalšoval. Bylo už ale nemožné, aby církev v případě Jana Husa stáhla své obvinění. Betlémský kazatel, jehož názory byly pro věřící nadějí i jistotou víry v Boha, ale nedokázal popřít sám sebe. Nemohl odvolat, co nekázal a nemohl odvolat ani to, co kázal. Byl pro církevní moc příliš nebezpečný. A proti církevní moci byli bezmocní i králové. 6. července 1415 vzplála hranice, na níž byl ke kůlu přivázán Jan Hus. Muž, který zemřel v ohni, protože žil v pravdě. Muž, kterého církev ukrutnou smrtí umlčela, aby jej lidé citovali i po šesti stech letech.
(Česká televize)
Recenze (284)
Přesně o dvě hvězdy lepší než Hus od Vávry. ()
Musím přiznat, že M. Hádek se zhostil role J. Husa důstojně. Nicméně, když si vezmu srovnání s rokem 1954, přece jen mi připadá tehdejší představitel i film lepší a popisnější. Celá plejáda kvalitních herců dodává snímku punc herecké kvality, ale děj...děj je podle mě trochu natažený, jak Werich na skřipec. Zatímco u Cyrila a Metoděje jsem říkal, že se jedná o krátký snímek, zde jde o opak. Za mě až moc natažený. Hudby se podle mě neměl ujímat M. Kocáb. Nebyla špatná, ale umím si představit i lepší, která by se k historickému snímku více hodila. Je fajn, že máme moderní snímek o našem významném představiteli, snad se něčeho podobného dočká i Karel IV., nicméně jsem přesvědčen, že tomu něco chybělo. Něco, co filmu se Zdeňkem Štěpánkem naopak nechybělo. ()
Asi nejvíc mě zaujalo ztvárnění postav obou královských bratrů. Zikmund víc. A pak ta hudba, ale v negativním smyslu. Zejména to, co znělo při scéně upálení, byl snad výsměch. ()
Nepovedená propagace Jana Husa a jeho plenitelského kaciřsví - středověkého komunismu. Nezopovědné ohrožování Evropy a křesťanství v době nestabilního středověku. Film natočen bývalým předsedou KSČM, což hovoři za vše. Je nekvalitní. ()
Sterilní nuda, která evokuje spíš pohádku než středověk. Jakkoliv byl Vávrův Hus ovlivněn komunistickou ideologií, ve vykreslení dobové atmosféry byl mnohem dále než Svobodova fádní inscenace. Hádek působí málo charismaticky, ale snést se dá. Největším kladem je rozhodně Javorského autentické ztvárnění Václava IV. ()
Hodnotím po zhlédnutí první části. Musím říct, že jsem se docela těšil, hlavně poté, co jsem viděl Hyde Park s režisérem Svobodou. Ono totiž ten Vávrův Hus je opravdu relikt minulosti. Hus nahlížený prizmatem padesátých let... Zatím musím říct, že tohle nové zpracování je tak napůl...Hádek jako Hus je věrohodný a Javorský v roli Václava IV. skvělý. To co nefunguje je skutečnost, že nějak nemůžu uvěřit že se příběh odehrává na začátku 15. století. Všichni mluví příliš moderním jazykem a působí příliš moderně... Neříkám, že by měli mít dialogy napsány ve středověké češtině, ale trošku archajičtější forma vyjadřování by celou atmosféru udělala věrohodnější. ...Takže dokoukal jsem všechny díly a jednu hvězdičku přidávám. Není to omračující film, ale třetí část dohnala spoustu věcí, hlavně dokázala přiblížit osobu Husa, jako člověka, se kterým jsem soucítil. V prvním díle figuroval jako jedna z mnoha postav, tady hrál opravdu hlavní roli. První dvě části zhruba 70, třetí přes 80, celkově kolem 75%. ()
Po první díle nebudu hodnotit, omezím se zatím na to, že si mi to velmi líbilo. Vladimír Javorský jako Václav IV je úchvatný. Tak po shlédnutí kompletního díla jsem nadšený. Příběh je natočen tak, že stále nutí k zamyšlení. A možná je dobře, že film má svou atmosféru, k níž přispívá hudba. Ta je fakt ne moc povedená.. I po třetím díle chválím ztvárnění krále Václava. Dokonalé... ()
Miluju historii a dějiny českého národa - obzláště dobu husitskou. Vždy jsem měl rád filmy režiséra Vávry i film Jan Roháč z Dubé. I když ony filmy jsou poplatné době, tak filmy jsou to bombovní. Apropos Husitství se nepřekrucovalo jen v době socialistické, ale i v době Národního obrození, či první republiky. Vždy se Hus prezentoval tak, aby byl v kontextu dané doby. Byl jsem zvědav, jak si s tím soustem poradí režisér Svoboda. Zatím viděn jen první díl.... jsem zklamán. Sice možná věrněji přenesený odkaz Jena z Husi, ale.... ten příběh je sterilní, chybí tomu život, lidé. Jako bych sledoval komorní drama. Kdybych se nezajímal o onu pohnutou dobu, kdybych nečetl mimochodem výbornou Husickou epopej od Vondružky... Nechápal bych kontext a postavy a jejich chování. Jediné, co je príma je kamera a kostýmy, mimochodem částečně použité od mistra Trnky z původních filmů. Pár herců tam hraje fajn. Ale jako celek nevím nevím. Říkám si, kde se ty prachy utopily.... Ještě zkusím přežít další část.... Snad pan Jákl zfilmuje Žižku psance líp, už i proto že to má být film a ne televizní formát. Hus si zaslouží lepší odkaz. Po vzhlednuti závěrečného dílu musím třetí hvezdu přidat. Nicméně pořád je tam tolik věcí, které mi brání přidat více. Kdysi Zikmunda ukázali jako zlo. Teď z Štěpana Páleče udělali Jidáše. Ne, že jednal, jak jednal, ale zobrazili Husa a Páleče jako Ježíše a Jidáše viz scéna upálení. A proč ty zamilované scény s královnou? Navíc scény, kdy se Hus prochází sám s královnou mi připadali jako by ji navštívil někde zavřenou v ústavu. Jak jsem psal na počátku. Celé je to vytrženo z kontextu. Viz poprava tří mladíků. Poprav bylo v té době hodně, tak proč Husa ranila právě ta poprava. Opět kdybych nevěděl o co jde.... Chyběly tu emoce okolních lidí. Oni totiž ti lidé chyběli v tomto filmu. Připadalo mi to jako film o nemocnici s doktorem bez pacientů. I když to byl film o Husovi, život lidí by měl být přítomný. No a na závěr jsem si nechal scénu jako vystřiženou z Pravé poledne. Odbijí pomyselných 12 hodin, tedy čas, kdy je upalován mistr Jan a tu střih na krále Václava myslící, co se stalo. Střih na královnu, co se to stalo. Střih na Zikmunda, co se to stalo.... ()
Bála jsem se, že to bude horší, ale Matěj Hádek mě nezklamal. Hraje proti typu postavy, ale HRAJE. Právě tak Vladimír Javorský, David Novotný a Petra Špalková. A souhlasím, že Kocábova hudba se jeví v tomhle případě prapodivnou. Dobře vybrané exteriéry a dobře udělané kostýmy. Matěj Hádek je vynikající herec. "Drž pravdu, braň pravdu, miluj pravdu až do smrti..." ()
Vůbec mě nepřekvapuje, že národ, který se v poslechu hudby dostal nejdále ke Kabátům, kritizuje poměrně progresivní použití hudby v historickém filmu. Český buranizmus a doslova NEROZHLED mě opět nezklamal. Elektronická hudba byla použita i v historickém seriálu the Knick, a byl to vynikající krok. V tomto směru tedy Kocáb vůbec nevstupuje do neznáma, naopak. Jestli někdo ve filmu trochu víc zabodoval, tak je to Javorský a právě Kocáb. Ostatní průměr. Přesto sérii hodnotím zatím kladně. Zaujme spíš vzdělanejšího diváka, a takového i donutí dočíst si pár reálií. Pro běžného konzumenta zvyklého na pasivní příjem zábavy tohle opravdu není, a TO JE DOBŘE ()
Výborně zpracované téma o postavě českého nárada Janu Husovi. Matěj Hádek tady předvedl svůj životní výkon, stejně jako Dolanský, vlastně nebylo herce, co by mě nějak svým výkonem iritoval. Možná to mohlo být uděláno pouze na dva díly, ale určitě si to zaslouží 5*. ()
Co film bohužel sráží dolů, je podle mě podobný problém jako má české století. Kdo se v historii vyzná, najde tam příliš mnoho nesrovnalostí a zkratek, a kdo se o ni naopak příliš nezajímá, ve filmu se lehce ztratí, protože dějová linka předpokládá alespoň základní znalosti (princip přijímání podobojí, univerzália...). Co je přímo otřesné a nedá se odpustit naprosto ničím, je hudba, která je prostě a jednoduše naprosto neuvěřitelně pitomá, asi zaměnili zvukovou stopu filmu Jan Hus se zvukovou stopou nějakého levnějšího akčního filmu, který ve stejné době ve studiu vznikal. Co musím naopak pochválit, je výběr herců, především pak obou králů a Mistra Pálče. Matěj Hádek je vynikající herec a nějakou větší hlavní roli měl dostat už dávno, ale opravdu nevím, jestli to měl být zrovna Hus. I když jej vůbec nehraje špatně, pořád mi přijde tak o 20 let mladší, než by měl být. ()
1. díl = 60%, 2. díl = 60%, 3 díl = 70%, součtem: 3/5. ()
Jen ten Javorský v roli Václava IV. mi brání dát Odpad...tak alespoň 1 hvězda.... A jak to celé dopadlo? No - neodstartoval..... PS: Co natočit film o Zikmundovi, vždyť svolat koncil,na kterým se sejdou 3 papeži, Kostnice se z poklidného městečka stane obleženým táborem, to je hodno obdivu..musel to být skvělý diplomat. ()
Po masivní reklamní kampani jsem čekal víc. Chápu, že jelikož byl Jan Hus kazatel, tak ten film bude tzv. ukecanej, ale 1.díl byl až moc, neustálý debaty o náboženství mě neskutečně nudily, to bylo někde mezi odpadem a 1 hvězdou. Nicméně od odjezdu Huse do Kostnice se to celkem rozjelo, i když že by to byla nějaká velká podívaná, to zase ne. Herecky Hádek nic moc, líbili se mi Dolanský a Dlouhý, Javorský mi na to, že hrál krále, přišel takovej vyčichlej, ostatní nevýrazní. Výslednému dojmu určitě nepomohla hudba, Kocáb si evidentně chtěl zaexperimentovat, ale atmosféře filmu to spíše ublížilo, chvílemi mě z toho doslova bolela hlava. 50% ()
Javorský jako Václav IV. naprosto úžasný, přesvědčivý je i Zmikund Michala Dlouhého. No, další se snaží (Dolanský, Hádek, Plouhar, Kňažko, Novotný) ale už to není úplně ono. Jedině ještě Tomáš Dastlík vyniká jako vzdoropapež Jan XXIII. - ukázkovej padouch a největší slizoun filmu. Nakonec jsem si díl po díle zvyknul i na Kocábovu hudbu a změnil názor - neni vůbec špatná. ()
Dle mě scénáristický-dramaturgický průšvih, který ani sebelepší výkony herců a výprava nemůže odčinit, co mě vyloženě deptalo byla ta příšerná hudba z dílny "mistra" Kocába ( techno styl ve středověku???), jinak se ztotožňuji s komentem od Malarkeyho...fakt průser z dílny ČT ! 80% za výkony především Matěje Hádka, jinak ale celkově 15%... ()
Kdyby se oba Husove zkrizili, ten s panem Stepankem a tenhle, kde by se prenesly dialogy z tohoto, pak by to melo vyrazny efekt. Puvodni slovo zavanelo skutecne silnou komunistickou propagandou, daleko vic nez u majora Zemana. Ackoliv se Hadek snazil, co to slo, stale jsem tam nakonec nevidel Husa, ja tam videl jen zname tvare z filmu. Stejne tak meho oblibence Dolanskeho. Nejak jsem tomu porad neveril, koukal spis na divadlo ci inscenaci, nez na serial. Hlavu bych utrhnul tomu, kdo namontoval do tohodle filmu moderni hudebni prvky. HNUS! Ceckovy podkres! Proc to bylo na tri neuveritelne ukecany dily? Snad u kazdeho jsem nadsenim na par minut dachnul. A vse je nesmirne televizni - same polodetaily, zadny celek. A nakonec - i kdepak, puvodnimu filmu to nesaha ani po kotniky. ()
První díl by mohl být trochu svižnější, ale jinak jsem vcelku spokojená. Velké plus hudbě k filmu! ()
Příliš rozporuplný film. Spousta historických chyb, větších či menších i naprostých detailů (lavice v kostele, krájení chleba, brk na psaní, zcela moderní vzájemné chování, ženy na univerzitě,... prostě středověk tu moc středověce nepůsobí), místy příšerná hudba... jo, a někdy příliš hubení kněží a necharismatický Hus. A další. Na druhou stranu poměrně slušný vizuál a vystihnutí některých prvků (zkaženost církve, vychytralost, rozpolcenost v Čechách, oddémonizování Zikmunda) a postav, včetně jistého mesiášského pocitu Husa (ale taky jeho strachu). Tahle stopáž tomu svědčí, také tomu svědčí menší epičnost než u Vávry. Toho rozhodně předčí dialogy a jistý novátorský přístup k tématu. Klidné, pomalé scény ve druhé polovině jsou znatelně lepší, než první polovička. Myslím, že vidět to má smysl a celé se to výrazně zlepšuje (krom hudby). ()