Škola otců

Helge měl nesmírný čich na výběr herců. Být v hlavní roli někdo jiný, mohla se z toho stát plochá moralita. Helge však stvořill úsečně přímočarý film o křehkosti pravdy. Příběh, který ani na chvilku neztrácí na tempu a staví divákovi do cesty další morální otázku, je komorně uzavřen. Helge sahá do svědomí všech dospělých postav a katarze nastává při záverečné konfrontaci. (28.10.2019)

Překvapivě aktuální film nezapadá do škatulky padesátých let. 1) Inu, i dnes jde o "pověst" školy a o to, že učitelé nechtějí mít problémy a tak dávají dobré známky za nic._____ 2) Pár nesouvislých postřehů._____Zaujalo mě hlášení, které při vstupu náčelnictva do třídy podává pionýrka řediteli._____Ačkoli ve vzdoru, stále jsou děti velmi ukázněné._____Tři ne-pionýři závistivě ve skrytu za keři pozorují činorodé pionýry._____Moudrý a osvícený předseda ONV (okresního národního výboru) skousne i ostrou kritiku učitele._____ 3) Prvního filmového scénáře 35letého Ivana Kříže se ujal jako své prvotiny 30letý Ladislav Helge._____ 4) Výbornému hereckému obsazení kraluje Karel Höger (nekonformní učitel Pelikán). Své si odvedl i 37letý Rudolf Hrušínský (reakcionář opilec Mlčoch)._____ 5) 13letý Aleš Košnar (syn předsedy ONV Vašík Janouch) byl pěkný kluk. Stejně tak i Petr Adámek (Mlčochův syn Lojzík)._____ 6) Konec "ani ryba, ani rak" dobře vystihuje schizofrennost tvůrců. Co asi chtěli vyjádřit, říci nesměli. Co směli, nestačilo. I tak si film vysloužil dvacet let odpočinku v trezoru. (04.02.2018)

Škola otců je jedním z několika problémových sociálně-kritických filmů z 50. let, kterému zasadila krutou ránu konference v Bánské Bystrici, když ho v roce 1959 zakázala. Naštěstí dnes nemá divák potíže se k tomuto tematicky ožehavému filmu dostat. Ideologický spor mezi jednotlivcem v podobě prozíravého a oduševnělého učitele a společností, která se snaží jakýkoli náznak názorové revolty potlačit, dokáže zaujmout i dnes. Tento snímek disponuje jak atraktivním tématem tak vynikajícím výkonem Karla Högera v hlavní roli, přičemž bych ještě vyzdvihnul menší roličku Ladislava Peška. Zkrátka velice odvážný snímek, který vzniknul bohužel v době, která filmům podobného ražení rozhodně nepřála. (05.07.2015)

Nemůžu dát méně, nádherně sehraná záležitost. Skvost pro milovníka československé kinematografie. Morálně naprosto vyrovnaný a logicky uvažující člověk je postaven před pokryteckou realitu budovatelského státu, zde v podobě školy, jež zdánlivě šlape jak na drátkách. Film, který byl předem odsouzen k tzv. řadě trezorové, i když i v dnešní době je morální poselství tohoto filmu zcela hluché, takže snímek je vlastně v trezoru (dnes tedy v otevřeném) i nadále. Přesto Helgeho psychologie v tomto bezchybném debutu oslovuje skupinu nadšených diváků i po dlouhých letech. Další z tvůrčích případů, kdy si může divák jen tiše zoufat, nad potlačením nadprůměrného talentu nesmyslným politickým systémem, což je trochu znatelné v dalších snímcích z padesátých let. Film na světové úrovni, který není pořádně znám ani ve své vlasti. (26.01.2012)

Soudruhu Pelikánovi přestala doma nabíječka nabíjet, tak se rozhodl opustit Brno a poznat krutý a zkažený v nejmenovaném městečku, kde se namísto vzdělání vštěpuje mládeži, jak být vzorný komunista. Místní tedy pochopitelně nesou s velkou nelibostí, že se někdo odvažuje tamní řád narušovat a vnášet do něj i jiné hodnoty než pokrytectví, přetvářku, falešnost a nepoctivost. Velmi příjemný snímek z nepříjemné doby. Avšak při srovnání s podobnými snímky je v ničem zásadně nepřevyšuje. [75 %] (12.04.2022)