The Cloverfield Paradox

Netflix šplhá. Dělalo na tom také ILM, takže filmík je to v první řadě vážně pěkně vypadající. Co už je trochu horší, že v jiné dimenzi by to možná byl príma thriller, ale... no prostě není všechen Abrams (produkční), co se třpytí. Zůstane ještě dlouho smutným údělem téměř všech sci-fi s vesmírnou tematikou skutečnost, že se v nich naprostá většina astronautů chová jako banda vystresovaných děcek ze školky? Proč se neřeší důležité věci, a namísto toho se jen zmatečně pobíhá po stanici a vtipkuje? Vtipkuje! Na Cloverfield značku vlastně dost bída a nebýt líbivého vizuálu, napínavého děje a dobrých herců, šel bych klidně s ještě jednou hvězdou níž. Člověk po tom zpětně dost ocení i béčkovej Life, a to je docela co říct. Sunshine furt na piedestalu. (05.02.2018)

Samotný námet a úvod snímku ma celkom navnadili, pretože niečo v štýle vesmírneho survivalu a záhad okolo časopriestoru a iných dimenzií mám veľmi rád. Navyše takýchto snímkov nie je veľa, teda aspoň nie podľa môjho gusta. Tiež úvod dokázal navodiť príjemnú atmosféru, takže v prvých minútach som už pomaly začínal slintať blahom. Žiaľ nevydržalo to. Ako sa ďalej dej vyvíjal, atmosféra spolu s pútavosťou príbehu sa pomaly ale iste vytrácali, pričom koniec už bola len jedna veľká šaráda a navyše pre tento žáner bol aj netypicky patetický. Málokedy sa stáva, že by nejaký snímok takto dokázal premrhať svoj potenciál, a už vonkoncom nie ak ide o záležitosť od Netflixu. Sklamanie, veľmi slabý priemer. 50/100 (21.02.2018)

V Cloverfield univerzu je to po loňském výborném kousku docela ostuda. Námět tu nijak nevyčnívá jen tupě kopíruje děj klasických sci-fi na vesmírné lodi a vyloženě plýtvá s tak dobrým obsazením, které se tu podařilo shromáždit. Není to nijak špatné a plní to svůj účel zábavy, ale na takový film rychle zapomenu. (05.02.2018)

Opravdu jsem to viděl, nebo se mi to jenom zdálo? ´The Cloverfield Paradox´ je vesmírný ´The Room´, který se svojí hloupostí letí až někam za hranice nevkusu, kde si podává ruku s ´Robot Monster´, tureckými Hvězdnými válkami a míří až do nekonečna. Julius Onah, společně se scenáristy, je nový Tommy Wiseau. Věřím, že tohle bude za pár let hvězdný přírůstek do ´Festivalu otrlého diváka´, za asistence podpůrných alkoholových prostředků by to mohl být interesantní skupinový zážitek, asi jako když diváci ´The Room´ při půlnočních projekcí bombardují plátno plastovými lžičkami. Hell, yeah! (26.03.2018)

Další film, který opět nenavazuje na Monstrum ani na Ulici. Jde si svou vlastní cestou, i když je součástí tohoto zajimavého universa. Film je záživný a pracuje se zajimavou myšlenkou otevření brány do druhé dimenze. Jen škoda, že jako předcházející film, tak i tento končí ve chvíli, kdy by to mohlo být hodně zajimavý. Jsem zvědav, jestli se tohoto "nedokončeného" příběhu dočkáme někdy v budoucnu, protože tento svět má ještě hodně co nabídnout. (28.04.2018)