24 Hodin: Nezastavitelný

Původnímu seriálu dělá akorát ostudu. Tři roky starý restart "Dnes neumírej" dovedl konkurovat úplně původním dílům. Chápu, že Bauer stárne a nemůže podávat výkony ve službě do nekonečna. Třeba se v ruských lázních někdy zotaví. Udělat hlavního agenta z černouška nebyl dobrý nápad. Možná to naplnilo nějaké kvóty. V první řadě byl hrozně nevýrazný a mdlý. To jeho bratr už měl jiné charisma. Černoušků je tu požehnaně, včetně šéfa tajné služby. Takže nějaká akce tu je, ale hlavně to zůstává u snahy. A protože jsem seriál sledoval v televizi, tak stále četnější reklamy, ze kterých se jednou všichni poděláme, tomu při už tak krátké stopáži fakt dodávaly na zajímavosti. (29.10.2017)

V zásadě bych sem mohl zkopírovat komentář k prvním dvěma epizodám, a nic by se nezměnilo. Legacy si opravdu vzalo z původní Čtyřiadvacítky pouze formuli šesté a sedmé řady, přidalo k tomu trochu zbytečnýho harašení mezi Carterovou ženou a bráchou, a završilo to totálním zazděním hlavního faktoru úspěchu prvních řad Čtyřiadvacítky - totiž jeden den v životě jednoho agenta. Zpočátku se opravdu zdálo, že se totiž autoři poučili z komentářů na sociálních sítích Čtyřiadvacítky a věnují polovinu času na obrazovce hlavní postavě, se kterou si divák musí vytvořit pouto. Bohužel postupem času Carter začal dostávat třetinu, druhou třetinu dostala Miranda a třetí se rozdělila mezi zbylé linky. Když už jsme u těch vedlejších linek, některé jsou zbytečné (Nicole a Isaac), jiné zase rychle zabité (sexy Kathryn Prescott), a některé kompletně neutažené - a to jsou hlavně ty politické. Jinak je ale Legacy v zásadě kopií šesté a sedmé řady Čtyřiadvacítky, a to až tak moc, že nemá ve své druhé polovině žádný silnější okamžik, ani setkání s Tonym, ani finálová scéna Mirandy Otto, a dokonce ani rozhodnutí jejího muže uctít její památku svou kandidaturou. Je pravda, že by bylo možná zajímavý sledovat v další řadě vztah Carter / Donovan, jako měli Bauer / Palmer, jenže tak jako tak to vypadá, že by se k tomu ani autoři nedostali, protože Čtyřiadvacítka je zkrátka a jednoduše dnes už jen akční seriál s politickým podtextem. Honem rychle hrrr střílet teroristy, buď z Ruska nebo z Blízkýho Východu, to je šumafuk, hlavně aby měli bombu a hrozili zabitím některé z hlavních postav. Přitom kouzlo Čtyřiadvacítky je v osobitosti postav a jejich přežívání toho jednoho dlouhého dne - a to ne na politický scéně. Doufejme jen, že pokud by náhodou se snažil ještě někdo někdy oživit Čtyřiadvacítku, vy-ere se z vysoka na všechno to politikaření a korupci a globální terorismus a bude se soustředit opravdu na ty postavy a uzavřený příběh, který diváka vtáhne spíš než nějaké stovky mrtvých na mostě. (27.04.2017)

Snaha o oživení fenoménu nešťastným způsobem. Že absentuje Jack nutně nevadí - jednou na to dojít muselo. Ale autoři nové série jakoby nechápali, proč se kdysi 24ka prosadila. Jack byl underdog, člověk s problematickou minulostí, který si musel svůj status božana teprve získat. Eric Carter je naproti tomu od začátku dokonalá figurka - v dobrém manželství, se správnými hodnotami, ihned sebejistý v boji, prostě profík na první dobrou. A k tomu se blbě hledá vztah (je to podobně nešťastné střídání jako třeba v případě utečenců v Uprchlíkovi - obyčejný doktor - a Šerifech - vytrénovaný člen speciálních jednotek). Když hlavní postava netáhne, celek logicky nefunguje. Samotný formát má pořád své kouzlo a scenáristé nepředvedli úplnou nulu, ale bez tahouna zkrátka není co stavět. Nemluvě o tom, že seriálu tak trochu vypálil rybník sám Kiefer Sutherland, jehož Designated Survivor mi zvraty a vývojem často připadal "dvacetčtyřkovější" než celé Legacy. (16.05.2017)

Neopakovatelný seriálový formát žije alespoň na malou chvíli dál a i přes původní nemalé obavy jsem za to rád. Legacy totiž do puntíku plní vše, co slibuje jeho titul a odkaz původní 24 táhne dál a inspiruje se jím. Občas ho ale i bohapustě vykrádá a to nejen v tom dobrém (hierarchie zlosynů z tehdejší první sezóny je víceméně zopakovaná, včetně několika klíčových zvratů), ale i v tom zlém, kdy se vždy v oné nejnapínavější chvíli vrátíme k postavám, které nás tolik nezajímají. Kdo tedy kdysi nadával na nadužívané trable Kim Bauer, ten si na eskapádách Ericových blízkých opravdu smlsne. Trochu smolné mínus ale vidím v tom, že nejzajímavějším charakterem není sám hlavní hrdina. Corey Hawkins se snaží z každé scény vytěžit maximum, ale taková Miranda Otto jako Rebecca si sezónu krade pro sebe svým nenápadným půvabem i neutuchajícím charizmatem a třeba Dan Bucatinsky je jako zprvu nenápadný Andy uvěřitelným a zároveň překvapivě odhodlaným ajťákem od vedle. Eric sám tak ve výsledku občas působí jako sympatický hybatel děje, kterému se ale spousta věcí odehraje spíš náhodou. Čtvrtá hvězda do hodnocení zapadla nejen za provázání s jednou z nejoblíbenějších postav originálu, ale hlavně za dojmy z posledního dílu, který sice zbytečně ošidil finální přestřelku, ale o to důraznější pocity přinesl v následcích pro všechny zúčastněné. Prudce klesající sledovanost a následné zrušení tak mrzí, protože tady se dalo snad jen stoupat. (20.04.2017)

24: Legacy je jako šlehačka ve spreji. Vypadá podobně, chutná podobně a používá se podobně. Ale po chvíli zjistíte, že nedrží tvar, nechutná po smetaně a rozpouští se, protože je v ní především voda. Na pravou šlehačku ze smetany (původní "24") se nechytá, ale pokud máte chuť na sladké, vystačíte si i s ní. 60 % (20.04.2017)