Texaský masakr motorovou pilou

Co to proboha bylo? A takové hodnocení? Vtip? To nebyl horor. Ve druhé půlce je to pouze nepříjemný pocit, srovnatelný s neustálým škrábáním nože o talíř. Neplést prosím se strachem! Scénář je neuvěřitelně čitelný a trapný. Klišé tu jsou...a jaké. Ta třešnička na dva roky zkaženém dortu je až neuvěřitelně typická "hororová" rozdělovačka: "Jdu se na ně podívat, ty tu počkej". Logiku ten film nemá žádnou. Nic tam pořádně nedává smysl. Pozitivním momentem byla scéna ze začátku s nožem a docela zajímavá úchylná rodinka, ovšem takovýto kladný moment brzy vystřídají ukrutně debilní herecké kreace představitelů. Celý děj je vyprávěn naprosto protivným způsobem, přičemž doufám, že to někdo nepovažuje za umění. Žánr horor miluju, ale 99% filmů do něj spadajících, nesnáším. (11.02.2006)

Dříve se mi do ruky dostal remake z roku 2003, který ve mně však nezanechal silnější dojem a hodně z něho bylo mnou pozapomenuto. Po zhruba 3 letech jsem si konečně pustil originál, ale přestože se mi líbil víc než jeho pozdější verze, nějaká pecka se nekonala. Od cca 36. minuty začalo vlastní vyvražďování, hrůzně činy však nebylo moc vidět (což na druhou stranu nebyl až tak špatný tah, protože fantazie některých diváků mohla pracovat na vlastní režim a taky se celkem dobře vyrušila možnost nekvalitních triků), ale hlavně, vůbec jsem nefandil hlavním postavám. Ne že bych jim přál smrt, to ne, ale bylo mi docela jedno, co se s nima stane, protože film mě do sebe/kůže hrdinů vůbec nevtáhnul. Záporáci až na starého dědu mi nijak strašidelní nepřišli a Sally mě svým ječením brzo začala štvát. Třeba bych na jejím místě taky křičel jak potrefená husa, ale v podání Sally by normální člověk musel za chvíli přijít o hlas. Celkem paradox, protože je to snad jediná nereálná věc v jinak celkem uvěřitelném hororu. Takže stejně jako v případě předělávky to vidím pouze na průměr. (29.08.2011)

Easy Rider horrorového žánru. - Srovnání mezi kultovní road movie ze 60. let a debutem Tobe Hoopera možná neobstojí, ale jsem přesvědčen, že je zde více paralel než by se mohlo zdát. Texaský masakr je absolutní klasikou s výbornou atmosférou a gradací, je příjemně poznamenán dobou vzniku a přes jeho syrovost je vidět, že tvůrci filmu byli intelektuálové (i když evidentně na drogách). První zjevení retardovaného řezníka je esencí děsu, kanibalská hostina, které se (pochopitelně nedobrovolně) účastní hlavní hrdinka, je úžasně zinscenovaná freak show. Snímku dodává na vyjímečnosti také realistický dokumentární styl, který jej jasně odlišuje od pozdějších veselých vyvražďovaček 80. let. Film má spoustu pokračování, remaků a napodobenin. Z tehdy inovačního vražedného nástroje (motorové pily) se časem stalo dokonce jakési klišé, ale originální Texaský masakr je udělán tak dobře, že nemůže být nikdy žádným klonem překonán. (22.04.2005)

Říká se, že děsivější než prvních 50 minut Texaského masakru je jenom posledních 30 minut Texaského masakru… Pozvolný úvod mě málem přesvědčil, že tenhle horůrek je zdegenerovaný nejen tématem, ale vlastní podstatou. Ukolébán do stavu potěmkinského bezpečí, sledoval jsem „starý neškodný horor“, když v tom na scénu se samozřejmostí zkušeného řezníka nastoupil Leatherface a můj z přiblblý úsměv ztuhnul. V porovnání s dnešními horory nic moc nevidíme, zato cítíme a slyšíme i to, co bychom nejraději necítili a neslyšeli. Vedro k nesnesení… Staré, trouchnivějící dřevo, mrtvolný zápach… Rozvrzaná postel, matrace nasáklé krví… Bzukot, hukot, skřípot… Kdosi v pozadí startuje motorovou pilu… Jekot! Tobe Hooper jde po zcela jiné pěšině než o třicet let později Marcus Nispel – kašle na nějakou vizuální vycizelovanost, maximálně těží ze skromných prostředků, jež měl k dispozici. Tj. nějakých 140 tisíc dolarů, 16 mm kamera, obeznámenost s případem Eda Gainea a dávná myšlenka, kterak si v panickém záchvatu proklestit cestu nacpaným obchoďákem (Hooperův pohled tehdy utkvěl na vystavených motorovkách). Neřekl bych přímo dokumentaristické, ale stejně dost syrové, nehezké a tak nějak upřímnější než současné vyvražďovačky. Tvůrci neusilují o přiblížení k hrdinům, přesněji kusům chodícího masa. Od začátku si od nich udržují odstup – myšleno obrazně i doslovně, neboť kameraman budoucí oběti s chutí sleduje z dálky, jakoby perspektivou „lovce“. Závěrečné mučení patří k těm nejméně příjemným scénám, jaké znám a byť jsem se oné nesmírné brutalitě místy bránil znechuceným smíchem, při zpětné vzpomínce mi dvakrát do smíchu není. Texaský masakr netřeba vidět vícekrát, abyste si vzpomínku na něj odnesli až do hrobu. 75% Zajímavé komentáře: Superpero, Mr.Apache, choze, Lhurgoyf (10.05.2009)

Trošku nezvyčajná šablóna vyvražďovacieho horroru sa dočkala nečakaného úspechu nie len u mňa. A vyzerá asi takto. Ale pozor, možný spoiler! Prvú polhodinku nič, no aj tak je atmošká hustá ako sviňa. Potom behom pätnástich minút chainsaw-monster vyvraždí štyroch z partie piatich a zvyšok filmu je to naháňačka s poslednou žijúcou. Na pohľad nereálne, no skutočnosť je iná a podľa filmu hrozivá, desivá, mrazivá, nechutná. Veľká škoda viditeľnosti nízkeho rozpočtu. 80%. (21.10.2007)