Režie:
Tobe HooperKamera:
Daniel PearlHrají:
Marilyn Burns, Allen Danziger, Paul A. Partain, William Vail, Teri McMinn, Edwin Neal, Jim Siedow, Gunnar Hansen, John Dugan, Robert Courtin, William Creamer (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Sally se dozví, že vandalové údajně znesvětili hrob jejího dědečka. Spolu se svým ochrnutým bratrem Franklinem a přáteli se pouští do vyšetřování. Po návštěvě staré rodinné farmy zjistí, že v jejím sousedství žije skupina šílených, vraždících psanců. (Cinemax)
Videa (2)
Recenze (543)
Texaský masaker som videl prvýkrát, zhruba sedem rokov dozadu a moc sa mi nepáčil. Ani už neviem prečo. Dnes, približne o štvrtej ráno som dostal chuť na niečo drastického, tak som oprášil staré DVD, skúsil ho znovu a uznávam; je to veľmi, veľmi nepríjemná, drsná, odporná depka - vrchol svojho subžánru. Prototyp snímku, len pre silné nervy. Takú hnusnú, špinavú atmosféru nemá žiadny film. ()
Kdyby si Leatherface občas doma zaběhal kolem kukuřičného pole, neměl by tak tragickou fyzickou kondici.. Nízkorozpočtový Hooperův kult, co nastavil standardy slasherového žánru, mě minul jak ústřední texaskou rodinku základy stolování. Denní část je díky znepokojivým náznakům ještě obstojná, neexplicitní druhá polovina už spíše psychedelická až groteskní. Last supper s dědečkem, co patří na přebal CD Pražského výběru a dýchavičné pobíhání retarda s ohlušující motorovkou tak zanechaly spíše rozpačitý dojem, než nějaké pocity hrůzy, či zneklidnění a z toho hlučného nářadí, hysterického jekotu a "jezdění nehtů po tabuli" mě akorát rozbolela hlava. Vlastně se dá říct, že s tichem závěrečných titulků jsem zažil slast srovnatelnou s opuštěním několikahodinové předváděcí akce na mezinárodním veletrhu křovinořezů.. ()
Tak chapu ze je to klasika ve svy dobe asi z toho byly lidi lehce vypleskly a na svou dobu je to kazdopadne nadcasovej horor ale kultem bych to nenazyval protoze ani ty vsechny legendy kterymy je film obestren nezakryjou fakt ze Hooper proste neni dobry reziser a dneska uz to pusobi lehce srandovne jinak ja patrim mezi megaotrle divaky a nic tak extra nechutnyho nebo sokujiciho jsem proste na to filmu neshledal kazdopadne o parnik lepsi nez remake to rozhodne! ()
Tobe Hooper mě bohužel/naštěstí (nehodící se škrtněte) nepřesvědčil. Masakr to sice byl, ale ona jakási absence hlubšího rozpracování příběhu a psychologie jednotlivých postav ve mě jen a jen utvrzovala pocit, že násilí bylo ve filmu ztvárněno jaksi zbytečně samoúčelně a jaksi na efekt. Je to podle mého mínění velká škoda, protože tento drastický, bizarní a ve svých důsledcích šíleně smutný příběh inspirovaný skutečnou (resp. podobnou) událostí mohl být něčím víc. Takhle mi pouze připadal jako snímek, který staví na neštěstí druhých a chce vytěžit maximum akce z šíleného námětu. Na film dle skutečné/podobné události mi to celé prostě přišlo jaksi nepatřičné. ()
Kdyby to mělo alespoň dva řádky scénáře, mno tak alespoň jeden, dobrá tedy klidně žádný, ale kdyby to nebylo tak otřesně primitivní, tak by se snad na to dalo dívat. Já se chci u hororu bát, ne se smát na celé kolo. Ne, ne a stokrát ne. Když krev stříká proudem jen proto, aby krev stříkala proudem, a nikdo v široširém okolí vlastně vůbec neví, proč, tak se nemohu smířit s tím, že toto má být film. Klidně mě kamenujte, ale tenhle film je prostoduchý a nezábavný. ()
Galerie (225)
Zajímavosti (97)
- Režisér Tobe Hooper dostal nápad na film v přeplněném obchodě s nářadím. Když přemýšlel, jak se přes všechny ty lidi dostat, jeho zrak zabloudil k motorovým pilám. (HellFire)
- Pro scénu, kdy Sally (Marilyn Burns) skáče z mezipatra skrze okno, byla použita dublérka. I tak se Marylin Burns při natáčení dopadu na zem zranila. (HellFire)
- Britskými cenzory byl film roku 1975 zamítnut, ale díky Radě Velkého Londýna se dočkal uvedení v omezeném počtu kin v Londýně. Po neúspěšném pokusu cenzorů o přestříhání filmu byl snímek roku 1977 opět zakázán. V roce 1984 v éře "video nasties" byl znovu zakázán. Film dostal od cenzorů povolení k promítání v kinech a na videu až po 25 letech, tedy roku 1999. (HellFire)
Reklama