Téměř dokonalý zločin

Sam Raimi je zručný režisér, vie navodiť atmosféru, pokiaľ má na to priestor v scenári, pokiaľ má na to dobré prvky, ku ktorým patria aj hudba a herci a kamera. Čím mierim v podstate k tomu, že režijne bol film v pohode, na hviezdy navyše dobrých kvalít bohaté obsadenie tiež hralo svojim klasickým štandardom, formálne prvky fungovali . . . lenže ten scenár, na ktorom sa B.B. Thornton spolupodieľal, mi prišiel ani nie tak zlý, pretože nebol zlý, skôr skoro o ničom, ničím originálny a nezaujímavý. (29.01.2007)

Mám tenhle americký Jih rád. S tou jeho osobitě ponurou atmosférou, s jeho bažinami a starými domy, s buranskými městečky a se sektami, jejichž členové ve jménu spásy popíjejí strychnin...Sam Raimi ho má evidentně také rád. Protože jinak si nedovedu vysvětlit, proč by natáčel staromódní snímek jako je "Téměř dokonalý zločin". Ale je dobře, že usedl na režisérskou stoličku - neboť pod jeho vedením a zkušeným okem se "The Gift" mění z ryze průměrného scénáře na vizuálně a atmosférický zajímavý film, který vás sice ze spaní budit nebude, ale mrazení v zádech se mu vyvolat rozhodně podaří - i s přispěním skvělých herců s neselhávající Cate Blanchett v čele. (05.07.2006)

„Ale ty si tu nami predsa byť nemala, babička...“ – „Zasa až tak ďaleko to nie je.“ Hororový guru Sam Raimi odjakživa svoje hororové/komiksové projekty prekladal menšími filmami - a jeho dva mrazivé trilery JEDNODUCHÝ PLÁN a TAKMER DOKONALÝ ZLOČIN patria k jeho najvýstavnejším kúskom. Z toho prvého si zopakoval spoluprácu s hercom Billy Bob Thorntonom (ktorý k TAKMER DOKONALÉMU ZLOČINU ale už „len“ napísal scenár). Billy Bob uznáva hororové klišé, ale zároveň s nimi vie zručne narábať, vďaka čomu miestami zaskočí aj skúsených hororových fanúšikov (pravou identitou „Modrého diamantu“ napríklad). Raimi snímke zasa dodal to, že paradoxne skrotol a len zriedka prichádza s povestnými „vizuálnymi“ drobnosťami (ceruzka, mŕtvola nad psou búdou). O motorovú pílu nezavadíme a najstrhujúcejšou násilnou scénou je „obyčajné“ vyťahovanie napuchnutého tela z vlhkého jazerného dna. Raimi je striedmy, tichý a skromný – o to lepšie príbeh funguje a dozaista na tom majú podiel herci (Blanchettová v bielych nohavičkách a ružových papučiach, Reeves ako neškodný primitív, Holmesová šikovne a vtipne zneužívajúca vlastný imidž „slušného dievčaťa“, Ribisi ako zaostalý automechanik s dobrým srdcom a hasákom), medzi ktorými nechýbajú Raimiho kamaráti (tradične zábavný J.K. Simmons ako suchý šerif: „Prineste mi kávu.“). Kvalitná je i atmosféra južanského mestečka s lesmi, jazerami a ľudoprázdnymi farmami, skrývajúcimi tajomstvá. (26.02.2009)

S naprostou určitostí jeden z nejzásadnějších filmů, které mě formovaly během dětství/dospívání. (A natočil ho zrovna Sam Raimi, kdo by to byl řekl.) Myslím si, že každý film, o kterém v současnosti řeknu, že mě zasáhl takzvaně do srdíčka, by se dal vysledovat buďto sem, nebo ke Kill Billovi. Smajlík smajlík. A nejspíš za to může jak to, že jsem na něj jednu dobu koukala pořád dokola, tak to, že je o čarodějnicích a na konci se rodina léčivě objímá. A jsou tam věštecké sny a temná, temná, temná voda. (27.08.2018)

Galadriel vs. Neo? Na první pohled geekův vlhký sen, který se stal skutečností, na druhý atmosférická podívaná z mého milovaného amerického Jihu, na třetí... krapet překombinovaná záležitost s postavami, které hraničí s karikaturami a se závěrem přitaženým za vlasy tak, že propříště bude potřebovat paruku. Na druhou stranu (na čtvrtý pohled) herci leccos zachraňují, akorát nevím, zda by byl Keanu potěšen mým názorem, že násilnický buran Donnie patří k jeho nejpřesvědčivějším postavám, a totéž platí pro Katie coby rozmazlenou tatínkovu holčičku. Jelikož nepatřím k jasnozřivým na rozdíl od Annie nebo některých zdejších přispěvatelů, nemůžu ani tvrdit, že jsem vraha odhalila ještě před vraždou a tudíž netvrdím, že to bylo předvídatelné jako výsledky voleb za normalizace, jen mi vadil ten neustále posilovaný důraz na nadpřirozenou stránku věci, která se tloukla s ostatními složkami jako Donnie s ženami. Netvrdím, že paranormální horor, kriminální drama a psychologický thriller nejdou dohromady, ovšem v Raimiho podání jedno narušovalo druhé. Já jsem sice během sledování spořádala rajče, kousek čokoládového dortu, hermelín a hrušku, ale já to můžu odůvodnit těhotenskými chutěmi. Jaká je vaše výmluva, Mr. Raimi? (10.09.2011)