King Kong

Pětasedmdesátiletý dědeček monster-filmů a klasika černobílého hororu. Nejslavnější zrůda stříbrného plátna vs. režisér prahnoucí po dobrodružství. Námět, jehož zpracování známe velmi dobře. Viděl jsem remake Petera Jacksona (uchvácen a zaslepen vizuální stránkou za 5*) a ždibec (tehdy jsem byl vážně malé škvrně) Konga ze 70. let, ale originál mi stále unikal. Díky ČT za tu projekci, vážně to stálo za to. Hlavní rozdíl mezi původním a Jacksonovým Kongem je v tom, že originál nehledění nalevo ani napravo a stále přitápí pod kotel, dává divákovi možnost sledovat jeden souboj za druhým, napínavá scéna střídá druhou a vše vrcholí oním profláklým soubojem na Empire State Building. Neměl jsem čas ani zavřít oko, King Kong zkrátka překonal svou dobu nejen v tricích, ale i v neskutečně našlapané dobrodružné jízdě, kterou jí může zavídět kdejaký dnešní film. (02.03.2008)

Musím uznat, že to mělo grády i na to, že je to pořádně stařičký snímek. Srovnávat megalomanský remake Petera Jacksona s tímto, je ale takřka nemožné. Jako vítěz by vyšel Jacksonův King Kong. Nicméně, i zde je laťka položena vysoko. Mnoho věcí je zde působivých. Od úvodního vyplutí na tajemný ostrov, kde sídlí ještě tajemnější monstrum jménem Kong, kterého nikdo neviděl, přes krásné souboje Konga s pravěkými ještěry či pterodaktylem až po super Kongovo vybití domorodé vesnice. Vůbec scény na ostrově jsou daleko lepší než ty ve městě. Tam jako by se pomaloučku působivost vytrácela. Scéna s dvojplošníky a Kongem na Empire State Building, která měla být vrcholem filmu, je naopak jeho největší slabinou. A i samotný Kong nepůsobí tak obřím dojmem, jako v jiných verzích filmu, ale rozhodně snímek ani po letech neztratil nic na své působivosti. 60% (26.02.2009)

Pravděpodobně ten největší monster-movie, jaký kdy byl natočen. Klasika, která patří do dnes již zapomenutého LOST WORLD žánru, který byl v době světové ekonomické krize nesmírně oblíbený a který byl popularizován filmovými přepisy románu A.C.Doyla, E.R. Burroughse, J.Vernea atd. Tyhle filmy měly jedno společné - pevně ohraničené území s prehistorickými zvířaty, nebo téměř zaniklými civilizacemi. Ve 20.a 30.letech se tyhle filmy točily jak na běžícím pásu, byly plné trikových sekvencí a King Kong byl jejich král. Ve své době to byl vskutku technický zázrak, jehož některé trikové scény dodnes vypadají skvěle. První dvě třetiny jde vpodstatě o takový Jurský park na malém ostrově uprostřed Pacifiku, s mnoha pravěkými ještěry, mezi které se jakoby nedopatřením přimotal přerostlý lidoop z dob mnohem pozdějších. Když pominu takové lapsusy dané dobou, jakože z neškodného býložravce brontosaura udělali tvůrci filmu krvežíznivou bestii, nemohu nevzpomenout takové lahůdky, jako byl třeba souboj King Konga s tyranosaurem, dokonalá to ukázka stop-motion animace té doby. A na posledních 15 minut - řádícího King Konga v New Yorku - je radost se dívat i dnes, což potom v roce 1933, to musela být naprostá bomba! Dokonce se odvážím říct, že mnohé triky v King Kongovi vypadají lépe, než u monster-filmů v 50. a 60. letech. Škoda, že se dnes již takovéto lahůdky vůbec nevysílají.... (02.10.2004)

(1001) -"Není ten chlap šílenej?" -"Jen nadšenej." Tak jo, tohle je blockbuster, jaký jsem schopná zkouknout, aniž bych měla pocit, že se mnou tvůrci ošklivě hrajou jenom o penízky do kasiček. Ono to tak sice je, ale netlačilo se mi to během sledování na mysl tak okatě. Možná je to i tím, že to není technicky na takové úrovni jako pozdější verze, takže to nepůsobí jako namachrovaná onanie. Myslím, že podobným filmům hodně uškodilo, když se přenesly do áčkové kategorie. Navíc se mi líbilo, že se film nebere tak strašně vážně jako třeba Jacksonova verze, zkrátka jsem měla pocit, že je ponechán prostor myslet si o Denhamovi s těma jeho puškama a kamerama, že je nejspíš opravdu pošahanej. Taky ten kontrast naivních líbaček na palubě a rozmačkaných lidiček všude možně stál za to. Taky mě zaujalo, jak ten chlápek lezl na strom, aby na něj dinosaurus líp dosáhnul a nemusel se pro něj ohýbat. Cesta do pravěku přesně v americkém stylu běží-li to na nás, tak to zastřelíme, natočíme a prodáme. Svatá makrelo. (07.08.2009)

Ani více než sedm dekád nedokázalo jedinečnému testamentu starého Hollywoodu, v němž vládlo tajemno, fantazie, křehké krásky, neohrožení hrdinové a děsivá monstra, ubrat na síle. Zejména vizuální stránka je šokujícím způsobem nadčasová a určitý punc naivity už se stal pevnou sučástí poetiky filmu. Nejen z efektů však King Kong živ jest – jsou to i výborné scény na lodi, které rozdmýchávají horečnaté očekávání událostí mistrovským způsobem, a to za světla dne (především kamerové zkoušky Ann Darrow). Samotný Kong působí oproti předchozím verzím mnohem brutálnějším a animálnějším dojmem, přičemž kráska v nesnázích samosebou nepojme nejmenší dávku sentimentu k jeho osudu. Její neustálý hysterický křiky, provázený řevem monstra, je až nesnesitelně afektovaný, ale k téhle verzi prostě patří. Sympatie k obří opici jsou především druhotným produktem diváků, kteří si chlupatého obra zamilovali a dali mu více lidského než jeho stvořitelé. Ochutnávka filmového řemesla starého střihu ve své nejsolidnější podobě, to je King Kong. Film plný skvělé atmosféry a pastva pro oko, které nachází zalíbení v černobílé estetice 30. let. (17.12.2005)