Dům milosrdných sester

První půlka osmdesátých let vyvražďovačkám hodně přála, jak po finanční, tak po kvalitativní stránce. House on Sorority Row je toho zdárným příkladem. Snímku nechybí poměrně chytrý scénář, sympatické bábovky čekající na popravu a tajemný vrah, jehož identita je odkryta v parádně gradujícím finále. Zabiják se docela činí a mezi jeho nejpůsobivější kousky patří hlava v záchodě. Nezaclání tu žádné mobily ani počítače, zkrátka naháněčka hezky po staru, jak to správný hororový fanda nejvíc ocení. Další z řady výborných slasherů (vzpomeňme například Black Christmas nebo Vrah Rosemary), který se překvapivě neproměnil v seriál. Což je nakonec vlastně dobře. A jeho oficiální remake z roku 2009 se silně nepovedl. (05.03.2011)

Rozhodně solidnější nářez než legrační remake z roku 2009. Střídmý, ale poctivý slasher nesází na rozmanitě a krvavě provedené mordy, i když několika hutnějších okamžiků se dočkáme i v tomhle ohledu, ale spíš na vzrůstající nejistotu ohledně zabijákovy identity, která se nejprve zdá naprosto jasná. Rosman překvapivě prakticky ani nesvléká své herečky, přitom materiálu k tomuhle koření by měl víc než dost. Na druhou stranu ony nány z amerického vysokoškolského spolku díky tomu působí přece jen trochu přirozeněji než pro žánr typické husičky s věčně obnaženými prsíčky. Vytvořit hutnější atmosféru zla, jako se to třeba povedlo v Black Christmas či přidat na krvavých orgiích jako v legendárním Pátku, zářily by tu čtyři hvězdy. Škoda, že z toho nikdy nevznikla série, mohly přijít lepší kusy. (21.10.2015)

Slasher se vším všudy, jak je u tohoto žánru zvykem. Škoda jen, že mordy byly slabé a gore nedotažené do patřičné úrovně, jak by se u takovéhoto druhu filmu patřilo. Vražedná zbraň byla nevšední - výletní hůlka - a to by se slušelo na pořádný masakr. Hudbu dělal klasik Re-animátorské trilogie - Richard Band. (03.12.2016)

Miestami je film síce trochu nudný, hlavne kvôli neschopnosti režiséra nakopnúť príbeh dopredu, v konečnom dôsledku je to ale vynikajúci napínavý i strašidelný slasher. Môžu za to hlavne dve veci: lákavé školáčky v dome a najmä skvelý mysteriózny finiš. Pointa nie je nijako inovatívna ani prekvapivá, ale vyvrcholenie je veľmi schopne nakrútené, všetky fakty, ktoré sme tušili síce vyjdú na javo, ale v tom pravom slasherovom klišé nadávkovaní, že fanúšik musí slintať blahom. (02.05.2010)

Americký snímek „Dům milosrdných sester“ je příjemným zástupcem osmdesátkového slasheru. Nepřináší mu výrazně nic nového, ale divákovi na druhou stranu dává přesně to, co očekává. Jako kdyby se v 80. letech ještě natáčely slashery, které bavily, jako kdyby tomu doba přála. Dnes by podobný slasher prostě nefungoval. Zajímavé kouzlo amerických osmdesátek. (26.11.2019)