Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jan Svěrák vás ve válečném dramatu připoutá do kabiny stíhačky a přistane po stominutovém vzrušujícím letu. Vzhůru do tmavomodrého nebe startovali z anglických polních letišť českoslovenští váleční piloti, kteří chtěli svým dílem přispět k porážce fašistického Německa. Válečná léta nebyla pouze časem vzdušných soubojů. Byla i dobou pro lásku a kamarádství. Drama vojáků, jejichž boj válkou neskončil. (Magic Box)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (724)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tomu, že ten film už znám v podstatě nazpaměť, tak mě teď při novém zhlédnutí po letech překvapivě už moc nebavil. A i když si (nejen) o těch dojemných scénách se psem můžeme myslet své (Svěrák se toho prostě nebojí, dát tam vědomě ty velké emoce), tak nelze popřít, že ten film má prostě srdce a vzniknul ze záslužných pohnutek, a už proto mi asi vždy přišlo tak nějak nemístné se v něm nějak přehnaně rejpat a ostentativně se vůči němu vymezovat. (Nejen) na české poměry je to velmi kvalitní filmařina, to obsazení tam mě maximálně baví, má to dokonalou kameru, a vzniklo to relativně za málo peněz, ve srovnání s podobnou hollywoodskou produkcí, takže je tady podle mě prostě spousta dobrých důvodů, proč si toho filmu považovat. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Už som sa zmienil o tom, že tvorbu Zdeňka Svěráká mám rád a jeho syn nepadol ďaleko od stromu. J.A. Komenský kedysi dávno napísal, že k zdaru diela je potrebné chcieť, môcť a vedieť. Svěráci chceli, veľmi chceli vzdať poctu našim letcom v Británii. S tým "môcť" to už bolo horšie. Česi nebudú môcť ešte dlho nakrútiť vojnový veľkofilm, pretože na to jednoducho nenájdu dosť peňazí. A s posledným, "vedieť" bol tiež problém. Zdeněk Svěrák je skvelý autor, a v určitých oblastiach jeden z najlepších. Vojnová dráma však tou oblasťou určite nie je. Takže výsledkom ich spoločného úsilia je pre mňa mierne nadpriemerný film, s ktorým si hanbu rozhodne nespravili, ale tiež film, ktorý určite nenaplnil ich očakávania. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Původně jsem chtěl napsat dlouhý předlouhý komentář k tomuto filmu. Chtěl jsem psát o tom, jak dobře byli natočeny letecké souboje, že byla radost koukat se na herectví Oldřicha Kaisera. Chtěl jsem psát o tom jak se Ondra Vetchý pro roli Franty Slámy doslova narodil, že Jaroslav Ježek zřejmě skládal hudbu pro tento film aniž by to věděl. Chtěl jsem napsat o své lítosti, že bylo ve filmu věnováno tolik prostoru milostnému románu a naopak o svém nadšení z toho, že bylo ve filmu ukázáno co se těmto lidem stalo ve své zemi, kterou oni tak milovali a nikdy milovat nepřestali. Chtěl jsem psát o zločinech na těchto lidech ze strany komunistů. /Jak může někdo po skončení tohoto filmu být hrdý na to, že si říká komunista já nikdy nepochopím.... nikdy ! / Pak mě ovšem napadlo že se o svůj prostor podělím s někým o kom ten film je, s někým koho si velmi vážím a koho obdivuji. Mluvím o generálovi Františku Fajtlovi. Zde je komentář Františka Fajtla k tomuto filmu: "Mě se líbil velice, protože nejenže ukázal věrně tvrdé boje stíhačů Royal Air Force, ale podal i obrázek nádherného přátelství mezi letci. Ten film je velkou satisfakcí pro nás, kdo jsme byli po válce pronásledovaní." ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Konečně jsem se odhodlal ke zhlédnutí tohoto známého českého snímku a jsem nadšen. Tmavomodrý svět je po všech stránkách vynikající. Můžeme začít chválením námětu a děje, hereckých výkonů, atmosféry, celkového zpracování, prostředí Anglie, ale také skvělé hudby, která dokáže i dojmout a zahrát na vlasteneckou strunu (např. V širém poli studánečka). Film působí dost přirozeně, autenticky, takže si myslím, že tak nějak podobně to opravdu mohlo tenkrát v Anglii s českými piloty vypadat. O tom, co se dělo po konci války u nás, nemá cenu pochybovat. S chvalozpěvy na Tmavomodrý svět bych mohl pokračovat i dále, ale bylo by to nošení dříví do lesa. 5* ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Janu Svěrákovi výhra Oscara za Kolju prakticky otevřela dveře do Hollywoodu, které ovšem prakticky nezvládl využít a dodnes například zpět jeden z nejznámějších českých režisérů lituje, že odmítl nabídku na režii Pravidel moštárny. Ve spolupráci s producentem Ericem Abrahamem si přesto Svěrák jeden svůj velkofilm natočil. Jeho Tmavomodrý svět sice v zahraničí mohl snadno zastínit Pearl Harbor Michaela Baye, který též mimo přítomnosti válečných pilotů sázel na milostný trojúhelník, přesto je Tmavomodrý svět dodnes jedním z největších porevolučních českých filmů, který mohl v roce 2001 fungovat jako důkaz, že jsou české ručičky schopné realizovat filmy světových kvalit. S odstupem času a menším vystřízlivěním je tak snadné si Tmavomodrého světa vážit ještě o poznání více.   Dodnes jeden z podkladů pro označení Zdeňka Svěráka za jednoho z naších největších scenáristů zvládá fungovat jako pocta naším hrdinským pilotům, reflexe nad odporným zacházením s válečnými hrdiny i ukázku toho, jak pevné přátelské pouto může rozdělit jedna žena spojující dvě rozdílná mužská srdce. Jde o jasný příklad filmu, který by v hollywoodských podmínkách byl předurčen k tomu byl globálním megahitem, důkazem může být právě zmíněný tematicky podobný Pearl Harbor. Tmavomodrý svět ovšem není opepřen neotesanosti neodpojitelně spojenou s tvorbou Michaela Baye, ze Svěrákova přístupu. I přes globální vystrkující růžky je z Tmavomodrého světa pořád cítit především občanská úcta ke kořenům, jde přesně o tu kapitolu z historie, která je zmapovaná s ideálním odstupem i přímostí, výsledkem je po sledování jistě zasloužený obdiv skutečným hrdinům i tvůrcům, kteří jejich odkaz zvládli přetavit ve filmové zlato.   Jde o tvorbu toho Jana Svěráka v jeho nejlepší formě, tedy v období, kdy ho po Koljovi neupouštěla touha po snaze o maximální možný perfekcionizmus, zároveň šlo po Koljovi o další ukázku poměrně šikovného kalkulu, který shazoval jen tehdy nejvyšší rozpočet v dějinách české kinematografie celkově vystaven na tehdejších 230 milionů korun. Výsledkem byl film téměř předurčen k finančnímu neúspěchu, zároveň ovšem film, na kterém byly výrazné náklady rozhodně vidět a i díky poutavé kameře Vladimíra Smutného i soundtracku Ondřeje Soukupa v jeho nejvyšší formě vznikl jednoduše ideální kříženec velkofilmového spektáklu i českého filmu s dostatečným přesahem. Samotný scénář možná nebyl revoluční, protože tu válečné filmy křížené s romantickým trojúhelníkem i filmy o traumatech z válek existovaly ještě před Tmavomodrým světem a Pearl Harborem, zavedený recept byl ovšem tehdy zpracován v perfektní formě.   Pro Svěráka tehdy šlo o 5. celovečerní film a opět se vydal krapet jiným směrem, díky tomu mají i scény s nálety a leteckými pasážemi bravurní dynamiku a zvládají působit skutečně velkolepým dojmem. V přepočtu je možná vysoký korunový rozpočet pořád příliš nízký a výsledek tak velkolepostí nemusí automaticky strhávat tolik, minimalistické podání přesto zvládne působit strhujícím dojmem a naprosto prodat vážnost daných situací. S dnešním odstupem navíc Tmavomodrý svět má něco, co většina současných filmů, které se snaží nějak vypovídat o československé historii postrádají - ta ideální porce skutečně procítěných emocí, nádech autentičnosti i nějaké emocionálního dosahu. Tmavomodrý svět i díky tomu po letech vyniká, pochopitelně to jen dvakrát moc pozitivních informací nevypovídá o vývoji domácí kinematografie.   Stačí pak jen doplnit působivé výkony Ondřeje Vetchého, Kryštofa Hádka, Oldřicha Kaisera, Davida Novotného nebo Charlese Dance, bravurní dobovou atmosféru, maximálně povedenou technickou stránku a strhnutí, že se pořád jedná o jeden z nejhodnotnějších lokálních filmů 21. století a v součtu dost možná jeden z nejpůsobivějších filmů, na kterém je podepsán alespoň jeden tvůrce s příjmením Svěrák. Tmavomodrý svět jde do velké míry v rámci síly tvůrčího tandemu vnímat jako konec jedné síle éry, do velké míry i jako labutí píseň, kdy mnohým bude Jan Svěrák v plné tvůrčí síle jako u Tmavomodrého světa ještě dlouho chybět.   Na Tmavomodrý svět je díky tomu i po letech radost pohledět, především i proto, že tato pocta českým RAF pilotům dodnes dokáže chytnout u srdíčka a zaujmout tím, že i u nás mohlo něco takového vzniknout. Film, kterému nejen nechyběly ambice, ale zároveň je zvládl výrazně naplnit.... () (méně) (více)

Galerie (55)

Zajímavosti (99)

  • Po uvedení tohoto filmu se Jan Svěrák rozhodl uspíšit jeho výdej na DVD, která v té době v Česku začínala prorážet. Zároveň s tím se angažoval o vydání filmů Obecná škola (1991), Kolja (1996), Jízda (1994) a Akumulátor 1 (1994). Později je vydal v rámci kolekce v distribuci Centra českého videa spadajícího pod Bontonfilm. Šlo o vůbec první českou DVD kolekci pouze s českými filmy. (mnaucz)
  • Německý herec Hans Assman (doktor Blaschke) se naučil svou roli foneticky. Slovo "podplukovník" trénoval celý den. (NIRO)
  • Na pohřbu Bedřicha Mrtvého (David Novotný) se objeví v krátkém záběru Charles Dance (plukovník Bentley). Původně v této scéně být neměl, protože jeho účast nebyla nutná a režisér neplánoval drahého herce nechávat tak dlouho na place. Když však Charles Dance zjistil, že ve scéně být nemá, reagoval: "Já, že bych nebyl na pohřbu svého pilota?" A zůstal na natáčení zadarmo. (Jirka_Šč)

Související novinky

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

Eric Serra zakoncertuje na SOUNDTRACKU Poděbrady

18.07.2018

Mezinárodní festival filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady 2018 navazuje na úspěch předchozího ročníku, který navštívilo přes třicet tisíc fanoušků nejen filmové hudby. Ti měli možnost… (více)

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Krev a mlíko za tvrdou měnu

Krev a mlíko za tvrdou měnu

27.04.2006

Už i Slováci (plus my, Briti, Rakušani a Maďaři a o spolupráci uvažovali ještě Němci, Turci a Italové) mohou říci, že mají vysokorozpočtový velkofilm a to ještě o spoustu milionů dražší (10 milionů… (více)

Reklama

Reklama