Ghost in the Shell 2: Innocence

O poznání slabší než GITS, ale stále ještě na špičce sci-fi anime (04.01.2008)

Původní Ghost in the Shell sice v kinech finančně propadl, ihned si ovšem našel bohatou fanouškovskou základnu na DVD a okamžitě se stal kultovní záležitostí. Režisér Mamoru Ošii chtěl realizovat pokračování, měl ovšem v plánu, že druhý film bude mít jiný tón a atmosféru než první film. Kvůli inspiraci Ošii procestoval svět a definitivně Ghost in the Shell 2: Innocence spatřilo světlo světa v roce 2004. A vznikl film, který jde společně s trilogií Matrix považovat za vrchol cyberpunkového žánru.   Pokud šlo u prvního Ghost in the Shell mnoho věcí, chválit, tady jde ty věci chválit ještě o poznání více. Už tak dokonalý vizuál je u druhého filmu ještě o poznání nádhernější, samotný děj je poté také o poznání silnější, což ve srovnání s předchozím dílem už něco znamená. I druhý film má velmi složitý děj, spousty filozofických myšlenek a atmosféra je v součtu ještě o poznání temnější a depresivnější. Přitom všem jde přitom skutečně poznat, že Ošii nechce točit vykrádačku prvního filmu a skutečně se snaží přijít s něčím novým.   Ghost in the Shell 2: Innocence stojí na vlastních nohách. I zde se pracuje s myšlenkou, zda stroj může mít duši, na rozdíl od prvního Ghost in the Shell navíc dvojka skutečně skvěle funguje po celou dobu a druhá polovina rozhodně není vystřízlivěním. Film trvá lehce přes hodinu a půl, opět je tam toho strašně moc a opět to nepůsobí dojmem přesycenosti. Jde o fantastickou detektivku, zároveň o skutečně depresivní záležitost, kterou vévodí naprosto nádherný vizuál.   Myšlenkami a sílou vyprávění je dvojka skutečně silnější než její předchůdce. V Ghost in the Shell 2: Innocence navíc funguje i vývoj postav, především hlavního hrdiny Batoua. V tom filmu naprosto funguje forma i obsah, za pochodu film servíruje další důkazy své naprosté dokonalosti. A především se vrátil skladatel Kendži Kawai, který přišel s ještě lepším soundtrackem.   Opět platí, že i pokračování Ghost in the Shell je plné filozofování a opět možná není snadné vše pochopit, to vše ovšem jen prokazuje sofistikovanost celého filmu. Jde o mistrovské dílo, které skutečně funguje i v těch nejmenších detailech a jen zamrzí, že po vzoru druhého filmu film v kinech finančně propadl. Je to škoda, protože takto skvělé filmy (s nejlepším animovaným psem všech dob) jen tak nevznikají.   Jde o tak fantastický film, že se jako první animovaný film v historii ucházel na Filmovém festivalu v Cannes o Zlatou palmu (dodnes ho v tomto ohledu dohnala pouze Persepolis). Ghost in the Shell 2: Innocence je vrcholem cyberpunku i anime a zároveň jeden z nejlepších animovaných filmů všech dob. Naprosto úžasná záležitost, kterou v její vlastní kategorii může trumfnout máloco...... (02.09.2021)

Tak nějak nevím.... Ghost in the Shell první film i Stand Alone Complex seriál se velmi líbily, ale z Innocence jsem mírně zmatený... Na úžasné vizuální stránce se shodneme všichni. Příběh je klasický, Sekce 9 vyšetřuje další zločin. Co mi ovšem nesedlo, byly dialogy - a nebylo to tím, že bych nestíhal japonštinu nebo angličtinu, titulky byly české. Totiž, jak spolu postavy rozmlouvají, tak každou chvíli citují někoho moudrého (Buddha, Descartes, aj.), takhle přeci normální rozhovor normálních lidí/ kyborgů nevypadá. Budu to muset vidět ještě jednou, a pak se rozhodnout, jestli je to natolik intelektuální a filosofické a já to nepobral, nebo jestli to je jen namachrovaná onanie v počtu citací za minutu. (07.11.2004)

Navazuje na první film a navazuje výtečně. "Stará" grafika se inovátorsky snoubí s nejmodernější do detailu propracovanou grafikou digitální. Co mě na GITS 2 rozčilovalo, byly dialogy...prostě mi přišly nudný a často zbytečný a vůbec mi nepomáhaly osvětlit, už tak složitý, děj. Ale konec byl perfektní a nečekaný...HUDBA: Kenji Kawai - opět to nejlepší, co může film nabídnout. Je japonštější, ale zároveň akčnější a "líbivější" než v prvním filmu. Každopádně - stojí za to vidět... (28.12.2007)

Rovnaká diegéza a filozofické základy, osviežujúco nový koncept. Z univerza Ghost in the Shell je mi okrem seriálového Stand Alone Complex najbližší práve tento audiovizuálne prepracovaný masterpiece. (13.11.2015)

Na můj vkus až moc filozofických citátů a málo akce, jinak určitě asi to lepší, co se dá v tomto žánru shlédnout. (04.07.2012)

Dynamická cyberpunková kriminálka, kterou jako by pomáhal sepsat sám Konfucius. (28.09.2009)

Vizuálně bezchybně vybroušené dílo, které je ale oproti dokonalosti prvního Ghost in the Shell velkým zklamáním. Příběh, ač díky vysvětlení v posledních minutách začne dávat docela dobrý smysl, je vyprávěn značně nepřehledně, a hlavně obalen spoustou "velkých a moudrých" filosofujících citátů, které ale hloubku filmu jen předstírají, masivní důraz na ně jen maskuje že vyšší myšlenky skryté za sci-fi detektivním příběhem jsou ve své podstatě velmi primitivní a s duširvoucím prvním dílem tedy nesnesou srovnání. 7/10 (20.01.2012)

Náročné filozofické dílo, které asi určitě nesedne každému. Vizuálně je to bomba (nádherné skloubení 2-D a 3-D animace), hudba taky bezva, ale některé dialogy jsou (alespoň napoprvé) snad až moc složité (rozjímání nad otázkami života, smrti, umělé inteligence a podobných témat v hodně intelektuálním stylu)... Innocence není (stejně jako díl první) žádná bezduchá kreslená zábava, ale poctivý kus pravého filmového umění, dle mého přímo vysoká škola kyberpunkového anime. 80 % (23.10.2006)

Stejně jako jednička originální strukturní koncept s pěknou vizuální stránkou a filosofickým podkresem. Bohužel mě však opět moc nezaujal příběh. (14.03.2010)

Pokračovanie sci-fi kultu, ktoré nadväzuje na prvý diel asi trochu iným spôsobom, ako by divák očakával. Ja osobne som myslel, že sa dočkám rozvíjania zápletky z konca prvej časti. Čaká nás zápletka riešiaca vraždy robotických paneniek a pátranie po ich pôvode. Cestou nás čaká množstvo filozofovania a pseudofilozofovania rôznej úrovne, väčšinou je ale nad čím rozmýšlať. Príbeh napriek zložitosti nakoniec dostane svoju jasnú podobu a zmysel. Ak Matrix vzdával hold pôvodnej časti, tak Innocence používa zámerne niektoré prvky z jeho pokračovaní. Postmodernistický kruh sa uzavrel. (12.07.2012)

Zatímco první díl Ghost in the Shell přichází se skvěle propracovanou vizí kyberpunkového světa, díl druhý zůstává téměř ve všech ohledech jen v jeho stínu. Nezměněn zůstává i ústřední hudební motiv, což je ovšem vzhledem k jeho působivosti pochopitelné. Očekával jsem, že Oshii rozšíří alespoň hlavní myšlenku prvního dílu, což se však nestalo, neboť zjevně omýlal stále dokola totéž. Na druhou stranu, jeho schopnost strhnout diváka svým audio-vizuálním kouzlením zůstává nezměněná, takže jsem si i vzhledem k nedostatkům film užil... (09.07.2011)

Pokračování ještě chladnější, filozofičtější a pro mě i lepší. Vizuální orgasmus vrcholí ruku v ruce s hudebním podkresem a hloubkou myšlenek. (28.11.2011)

Nejsem odpůrcem japonských kreslených manga orgií, ale proti Innocence bych výhrady měl. A je jich hned několik. Tou první je spousta filosofických říkanek a citátů, které normálnímu člověku stejně nic neřeknou a jenom zdržují už tak pomalý děj. Ten je navíc dost nepřehledný a občas jsem se v něm ztrácel...ikdyž tady by bylo asi lepší, vidět předchozí díl. Další nedostatek je a není...hudba. Ústřední melodie je bombastická a vyvolávala ve mně hned několik pocitů, ale je tu pouze a jen ona. Z rodiny japonské anime bych čekal pestřejší hudební doprovod. A pestrostí se dostávám k animaci. Tady je to bez připomínek a jen musím říct, že v některých pasážích se grafici překonávali. 40% (06.12.2009)

Film zdobí vizuální koncert barev a hudební (OST) pamlsek. Pokračování ve stejném duchu (rozuměj duchu i Duchu) prvního dílu. Dějově nabité ve stylu asijského noiru, intelektuálně místy tak nabité, že jsem si musel několikrát film přetáčet nazpět, abych pochytil komplexnost dialogů. Až jednou přeroste UI do takové míry, bude tento film biblí v postupu a přístupu. (02.07.2017)

S GITS 2 mám stejný problém jako s jedničkou. Je to film, který si plně zaslouží 5*, ale já je prostě dát nemůžu, protože je tam ne mě prostě moc filozofie, moc citací a normální člověk se v tom podle mě nedokáže zorientovat. A přitom samotný příběh je sám o sobě natolik zajímavý, že by byl velice zajímavý i bez těch hlubokomyslných rozprav, ve kterých se citují filozofové v každé druhé větě. Na druhou stranu by možná film trochu ztratil svoje kouzlo, protože, když jsem si dialogy zastavoval a trochu o nich přemýšlel, najednou mi dávaly smysl, ale to pak filmu trochu zchází spád. Animace je samozřejmě působivá, o tom nemůže být pochyb. Některé scény jsou opravdu dechberoucí. A když začnou zpívat ty dětské sbory, tak je to taky zážitek. (10.11.2005)

Viac BLADE RUNNERovsky melancholické ako jeho predchodca, ale rovnako dychvyrážajúce. Vizuálne napumpované anime, s drsnou akciou, tonami myšlienok a okúzľujúcou hudbou. Spochybňovanie reality a života mohlo byť aj jednoduchšie podané, ale o to viac si tento film zapamätám.... (22.04.2006)

Animace uplně jiná než měl první díl. Za mě jednička atmosférou lepší. Příběh už mě absolutně vůbec nezajímal. Hudba otřesná. (09.03.2019)

"Kdyby měly loutky hlas, křičely by "Já se nechci stát člověkem," Geniální. Snad ještě silnější (a myšlenkově hlubší) film, než jednička.. (19.04.2015)

Innocence jednoznačně překonala první Ghost in the Shell. Animace je ještě lepší, perfektní hudba a depresivní atmosféra velkoměsta plného neonů a temných uliček zůstaly. Děj je mnohem zajímavější než v jedničce a zmizely z něj politické šarvátky (což je výrazné plus). Motoko na postu hlavního tahouna vystřídal její kolega Batou a je téměř stejně charismatický jako ona (zvláštní je jeho vztah se psem). První polovinu jsem chápalacelou, potom opět přišlo místy mírně nepochopitelné filozofování, tentokrát mi tam ale sedělo víc a objevilo se i pár moc pěkných citátů (Lidé pláčí nad zabitým ptákem, ale netruchlí nad zabitou rybou. Šťastní jsou ti, kteří mají hlas.) Ještě bych chtěla upozornit na výborné úvodní titulky ukazující výrobu kyborgů (byly úchvatné už u jedničky) a na pasáž, podobnou na tu z předchozího dílu, kde jen procházíme město (tentokrát plné oslav) a doprovází nás ústřední skladba. No a ten závěr.... znepokojující!!! (02.03.2007)