Reklama

Reklama

Dnes v jednom domě

(seriál)
Československo, 1980, 12 h 39 min (Minutáž: 79–85 min)

Hrají:

Martin Růžek, Dana Medřická, Vladimír Menšík, Jana Hlaváčová, Václav Postránecký, Hana Maciuchová, Josef Vinklář, Libuše Švormová, Radovan Lukavský, Josef Abrhám, Marie Rosůlková (více)
(další profese)

Epizody(9)

Obsahy(1)

Zatím co se v seriálu Oldřicha Daňka a Jana Otčenáška "Byl jednou jeden dům" diváci seznámili s osudy lidiček žijících v domě špeditéra Nerudného na sklonku třicátých let, zavede nás další devítidílný seriál stejných autorů do doby podstatně novější. Jak už říká název seriálu, hrdiny příběhů budou lidé, kteří našli domov v jednom ze sídlištních bloků. Tomuto nenápadnému a na pohled nezajímavému místu se říká Sojčí vrch. Zpočátku se tu budoucí nájemníci potkávají při obhlídkách vytouženého domova to ještě nevědí, že jednou spolu budou bydlet. Přicházejí sem s různými pocity:mladý dělník Krejza a jeho žena Jarka sem chodí snít o vlastním bytě, Zdena Pilichová, takto pedikérka, už na holém prostranství vidí nejen dům, ale i vzorné středisko služeb, stavbyvedoucí Panc tu na sídlišti pracuje a dům staví i pro sebe ale například důchodce Petrbok se vší mocí vzpírá opustit půvabnou Kampu a se svou ženou sem přijde jen z donucení. Tato část končí v předvečer všeobecného stěhování. Dům číslo 78, zatím bez dějin a bez paměti, čeká už netrpělivě na lidi, kteří zítra začnou psát jeho historii. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (83)

honajz 

všechny recenze uživatele

Takové nezajímavé story lidí, kteří buď nedokázali ocenit kvality a výhody panelákového bydlení, nebo je naopak milují. Dokonce i ten chlápek, co bydlí v chaloupce napůl v lese, u rybníka, prahne nakonec po novém bydlení v panelu. A že někde jsou louky a stromy? Jak nám vysvětlí hlas vypravěče, neodehrála se tu žádná historická událost, jsou tu jen zvířata z luk, takže je to ideální a předurčené místo stát se slavným díky panelové výstavbě. Zajímavé pro ty, kteří chtějí vidět, jak se stavělo sídliště Modřany, Lhotka a Kamýk. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Na úspěch dodnes oblíbeného seriálu Byl jednou jeden dům se tvůrci na sklonku sedmdesátých let snažili navázat románem pro televizní obrazovku, který spojoval osudy obyvatel jednoho paneláku. Dopadlo to nad očekávání bídně. Zatímco příběhy ze života žižkovského činžáku se mohou pyšnit svižnými, vtipnými dialogy i dobře napsanými postavami, toto zašlé, fádní dílko se utápí v toporných promluvách a zoufale nezajímavých a rozvláčných zápletkách. Pro autory nebyl problém postavit jeden díl s regulérní celovečerní stopáží na problému, zda hrdý a za všech okolností čestný dělník Krejza (Postránecký) má veřejně na schůzi projevit svůj názor. Všichni ho od toho zrazují, manželka (Maciuchová) ho zapřísahá, pozve si na něj dokonce svého tatíka alkoholika, ale Krejza nedbá a svůj názor nakonec ventiluje. V obskurním panoramatu se našlo místo i pro citové výlevy Slávka Kefurta (Hanzlík), který postupně navazuje vztah s dcerou domovního důvěrníka Klimta (Somr) a zároveň kolegyní z práce – oba pracují na výstavbě metra – Evou (Kolářová v absurdně obrovských brýlích). Ovšem ona je uvědomělá svazačka a on pochybný element. Památná byla i jedna z dějových linií, která se zabývala fenoménem televizních soutěží. Sečtělý popelář Pilich (Menšík) byl natolik erudovaným odborníkem v oblasti divadla, že v zábavném pořadu Deset stupňů ke zlaté nekompromisně drtil své soupeře. Když mu ale začala nenadálá sláva komplikovat život, hrdinsky ze soutěže ku zděšení manželky, dětí a sousedů odstoupil. Vida, jak vysokým morálním kreditem se pyšnil obyčejný pracující. Není tedy divu, že nemotorný a nudný seriál nejenže nedosáhl obliby svého "předchůdce", ale nebýt nedávné reprízy na TV Prima, asi by si na něj nevzpomněli ani ti, kteří v něm účinkovali. ()

Reklama

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Při sledování tohoto seriálu se nabízí srovnání se současným seriálem Ulice, protože řada ulic je u nás právem nazývána panelák naležato. A v procentuálním diváckém hodnocení 48 : 23 to pro starý seriál nevypadá vůbec špatně. Soužití různých rodin v jednom domě či ulici bylo tehdy takové, jaká byla doba. Těžko by se v tehdejších podmínkách natáčel seriál typu Dallas, nebo jiný o životě celebrit, protože žádné nebyly. Hraje zde řada kvalitních herců a to i v malých rolích. Z druhé strany je pravda, že jejich příběhy jsou pro dnešní diváky příliš obyčejné, všední, málo dramatické a mnohdy těžko pochopitelné. Kdo tu dobu prožil, tak ví, že to žádný Dallas nebyl. Zato má jen 9 dílů, proto je před nekonečným seriálem Ulice ve výhodě, že pamětnického diváka jako jsem já, nestačí unudit. ()

Fajt 

všechny recenze uživatele

Nevím z jakého důvodu při konečných titulcích auta jezdí vlevo a pozpátku ??? Velice zdlouhavé a vleklé řešení operace očí, včetně TV soutěže, celkem nuda. Bylo by větším přínosem konečně vytáhnout z trezoru poslední přetočený díl ze seriálu "Byl jednou jeden dům - Barikáda ve vedlejší ulici" a předložit ho divákům. Když je už zde tak zvaná "demokracie", tak proč opět je zde ta cenzůra ??? ()

sator 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Postavy: Myslím že uvěřitelnost počišťovače a intelektuála Menšíka v kravatě, by pomohlo kdyby se divák dozvěděl že má třeba politický flastr....😎 Hlaváčová uvěřitelná nekomplikovaná ženská, budiž...Domácí slepička Maciuchová...živočišný Postránecký...taky ok...Lukavský ve své roli dost nejistý...Cupák uplkaný sňatkový podvodník v rámci své role stejně jako Vránová až až budiž...Slávek - Hanzlík je jako šampus vše to provzdušňuje a odlehčuje...Manipulant Munzar prima odporný...Kolářová klasika, Rosůlková  v pohodě. Vinklář vždy odehraje své....Jirásková-nedůstojný prostor... ()

Galerie (24)

Zajímavosti (26)

  • Slávek (Jaromír Hanzlík) si dělá legraci ze svého vozu Škoda Octavia, vyráběného v letech 1959–1971, že je to veterán-junior. Taková kategorie neexistuje, ale veteránem se vůz může stát až po 30 letech od data výroby vozu. V tomto případě, pokud by byl vůz z roku 1959, by to bylo v roce 1989. (sator)
  • Hrdinové příběhu, stěhující se do nového domu a ulice, se dohadují, kdo že byl ten Brixi, po kterém se ulice jmenuje. František Xaver Brixi byl významný český hudební skladatel 18. století. (sator)

Reklama

Reklama