Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti

Zjednodušeně: Monumentální produkce, která měla vrcholit soubojem netopejra s pláštěnkou, je ve výsledku velice roztříštěnou podívanou sloužící primárně pro nastartování DCU směrem k Justice League. Autoři chtěli týmovku, tohle byla cesta k ní, která rozhodně nenaplňuje potenciál, ale současně zabaví a ukazuje, jak moc bude DCU odlišný od Marvelu. // Podrobněji: Tenhle film ve mě vyvolal docela hodně přemýšlení. Proč? Nejdříve tím, pro koho vlastně měl být, pro koho ve výsledku je a proč se tolik odklání od Man of steel, kterého jsem bral jako první ukázku směru DCU. Přijít na odpovědi je těžké, protože film je roztříštěný (nejdříve důraz na Batmana, Superman řešen pomocí politiky, Luthor si hraje) a teprve poslední půl hodina navazuje na akční destrukci a přímočarost Man of Steel. Do toho všeho přichází (možná až moc?) scénáristických pomrkávání, které předčí ty marvelovské a to především svojí okatostí, protože si jich nejde nevšimnout a někdy až ruší (Joke's on you, Flash, metalidé, nolanův Batman?). Navíc je film s dvěmi silnými postavami na dobré straně také velice těžkopádný. Navíc některé postavy filmu mají problém s motivací a se svými plány, takový Lex Luthor je příliš chytrý na to, aby se nechával unášet svými "problémy dětství", které stejně nevyřeší. Přesto všechno, má BvS své klady, pro mě především ve využití konce minulého filmu (desktrukce města Metropolis) ve vazbě na Batmana, velice dirty/old Batmana, důraz na "watchmen" politiku (Superman jako Bůh, naděje, jako obžalovaný...), sexy Wonder woman a závěr filmu, kde se autoři nebáli trochu riskovat a za mě se jim to daří. Možná i proto všechno jde podle mě (a to je březen) o nejdiskutovanější film roku. PS: jsem zvědav na chybějících 30 minut z R-rated verze slíbené na DVD/BR. PPS: přál bych si, aby někdo vzal tenhle film, vytáhl motivy Batmana, Supermana a postavil na nich dvou hodinové komorní drama, ty můry, ty obavy a problematika božství mě fascinuje a zaslouží si víc než pár zpomalovaček... PPPS: vážný svět DC se mi jinak líbí velice a jsem zvědav, zda batmanovy můry jsou sny nebo vize budoucnosti... (28.03.2016)

Tak jsem asi oficiálně starý, protože ZBYTEČNĚJŠÍ komiksovku, než BATMAN V SUPERMAN: ÚSVIT SPRAVEDLNOSTI, jsem v kině neviděl dobrou dekádu. Možná by nevadilo, že je to vlastně jen trailer na budoucí týmovky a sólovky. Klidně bych asi i akceptoval ten (znovu) finální digitální bordel, který začne být po chvíli hrozně nepřehledný a nezáživný. Co se mi ale odpouští těžko, to je naprosto šílený scénář, kdy postavy s oblibou reagují na něco, co nemohou vědět (Lois Lane je v závěru skoro za vědmu), případně se pro potřeby vývoje děje chovají jako úplní idioti. Affleck podává ok výkon, ale samotný Bruce-Batman je většinu času za debila - viz již úvodní dramatická scéna, kdy (tenhle spoiler si dovolím, protože jde o scénu z traileru) vůbec nedává smysl, proč vlastně k budově jede? Těžko tam někoho zachrání. Ale ok, chce se angažovat. Očividně je nejlepší šéf na světě, protože zaměstnanci poslušně ČEKAJÍ na smrt, než jim Bruce po telefonu dovolí, aby opustili stanoviště! No a když už Bruce konečně k troskám dorazí, "náhodou" je tam holčička jedné z obětí z domu. Takže to chápu dobře, že matka měla dítě na ulici a místo toho, aby za ním běžela, tak čekala, až bude padla? Podobných scenáristických perliček je ve filmu mrtě. Je mi to skoro blbé napsat, ale v mém osobním Batman žebříčku to neskončí na úrovni Batman a Robin jen proto, že to má temnější vizuál, výbornou Wonder Women a jeden dobrý nápad s bombou. Zbytek je ale prostě špatně. Je třeba dodat, že to dost možná (podobně jako u některých filmů Ridleyho Scotta) začne dávat smysl v prodloužené verzi. To je ale v tuhle chvíli naprosto nepodstatné. DODATEK k Ultimate Edition: Změny jsou a k lepšímu (hlavně linka okolo soudu/obvinění Supermana je lépe propracovaná, dokonce i s novým twistem), ale úvod i akční závěr beze změn, stejně tak Batmanova pramalá motivace k tomu, aby chtěl Supermana vymazat z povrchu Země. O "Martha" efektu nemluvě (ale s tím se nic dělat nedalo) a eRko z toho taky moc cítit není. UE za 60%. (23.03.2016)

// Snyderovo pochmurné divadlo šílenství. Dějový mohykán, kterým DC vyslalo Marvelu jasnou zprávu: "Zvládnem co vy a líp. Během dvou filmů jsme dohnali celé vaše univerzum, s větší věrností ke komiksům, bez family-friendly hávu a s výrazně zásadnějšími dějovými twisty, než jaké vy kopírujete už desátým filmem. Takže fuck off a bacha na nás. P.S.: Batfleck rules. A mně nezbývá než přidat nadšeně svůj podpis, políbit obálku a začít se těšit na další nášup. Subjektivně: Batman v Superman: Dawn of Justice - 10/10. Objektivně: 8-9/10, protože to má skoro tři hodiny a tíha studiových ambicí tomu občas láme záda. Já ale rozhodně nebudu ten, kdo si ještě kopne. Role soudců, porot a popravčích letos převzali jiní. (23.03.2016)

Dostala jsem asi sedm vteřin Ezry Millera, takže se nedá říct, že bych byla úplně nespokojená. Film je příšerně doslovný a přitom vlastně vůbec neukazuje věci, na kterých záleží. Mohlo mě napadnout, že boje nezničitelných věcí bývají nuda. A to značně nepřehledná. Všechno nemůže být pořád dokola jenom větší, ne a ne a ne. Stýská se mi po příběhu, klasickém, klenutém, pořádném příběhu. Kdo, proč, jak. Tenhle trailer trvající mnoho hodin ať si někdo strčí za klobouk. Jo a ještě jsem chtěla dodat, že první písnička, co mi po odchodu ze sálu začala hrát do (Batman) sluchátek, byla "Martha My Dear" od Beatles. (23.03.2016)

Takové počítání zvládne i druhák. Sečtení dvou komiksových ikon znamená v producentské mašinérii jednoduché počty. Pojďme to zkusit, ať to stojí, co to bolí. První hodinku jsem si to docela užíval a hlavně dával díky hercům a tvůrčí snaze pozor. Gradování konfliktu mezi Clarkem Kentem a Brucem Waynem je nicméně spíš vzdálené a chtěné, ale na plátno se ho moc nedostalo, oddalování fyzické konfrontace neporozumíme, počínání některých důležitých postav není moc pochopitelné, režijní styl moc nestrhne, se scénáristickou vatou si Zack Snyder nedokázal poradit. Prostě za sebou jen někdo skládal scény, které nejsou nijak zajímavé. Párkrát se ušklíbneme, párkrát nelichotivě usmějeme, ale vesměs doklopýtáme do finále bez výrazných ztrát kytiček. Jenže já coby divák, který se klidně mohl očekáváním vrátit do mládežnických let, si to prakticky neužil. Bylo toho hodně a stejně tak nic. Příliš dlouhé, příliš bez emocí, příliš digitální. (21.05.2016)