Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Začátek až do konce Hladových her byl velmi působivý, správně temný a ukazoval nám Snowa v rovině toho, že nechce žádnou lovestory, jen pragmaticky vyhrát, aby dostal prachy na studium jeho vysněné univerzity. Po jeho umístění ve 12.kraji však dochází k překotnému a místy dost nepřehlednému vnitřnímu převratu Coriolanuse ve svini, se kterou si pak náležitě vyhrál démonický Sutherland. Bohužel jsem to Blythovi, ačkoliv se snažil, moc nevěřil. To uvěřitelněji se činila Rachel Zegler. Vizuálně velice atraktivní film, který se ale vypravěčsky v závěrečné čtvrtině moc nepovedl, alespoň tedy pro mě, jakožto jsem ho moc nepochopil. Za ty předchozí velmi povedené a temné tři čtvrtiny - 60 % (06.04.2024)

[40%] Viděno v kině. No, jak mám asi začít? První díl mě bavil a druhý ještě víc. Třetí už byl slabší a ten čtvrtý úplně nejslabší, nevýrazný. Tento prequel dle trailerů nevypadal nejhůře, docela jsem se na to těšil a ve výsledku jsem z toho dost rozpolcen. Tento nový Hunger Games přírůstek je rozdělen na 3 kapitoly. Abych to tak nějak rozvedl, tak ta první kapitola tvořící úvodní seznámení s postavy, nástřel děje a tak – docela mě to bavilo. I ta surovost k postavám mi přišla docela realistická (divím se, že je to v PG-13). Druhá kapitola též nebyla nejhorší, i když o nějakou větší kreativitu v té aréně moc řeč nebyla. Třeba scénka s hady šla totálně mimo mě. Nebo zpěv té hlavní ženské postavě mi taky přišel takový zvláštní, ale ok, ještě to celé šlo. Nicméně ta poslední kapitola za mě celý film spláchla totálně do hajzlu. Opakuji, píši „za mě“. Hodnocení to má relativně slušný, ale mě se poslední cca třetina vůbec nelíbila. Nechci plakat jak malé děcko, že to neskončilo happyendem, ale při odchodu z kina jsem si říkal jednu věc. Kdo byl pro mě hlavní hrdina v tomto filmu? Ten kluk? Nebo ta holka? Pokřivení charaktery jsou ve filmařině, zejména v dnešní době normální, ale mě to docela zkazilo náladu a absolutně jsem ten konec nepřijmul. Takže chyba bude asi ve mě. Víc to nehodlám pitvat, neočekával jsem od tohoto filmu mnoho, ale, že mě to tak nasere ke konci, to jsem nečekal. Tečka. (16.12.2023)

Narovinu řeknu, že nové Hunger Games nemají ten vibe starých dílů a asi si ji už znova nepustím, páč HG si divák opakovaně pouští spíše kvůli rozmanité arény a Catniss, ke které si za ty roky vyšlapal emoční cestičku. Tady je hlavní splátkyně ne moc zajímavá a mladý Snow je sice fajn, ale není to vyloženě postava, ke které bych se vracel. Pro mě jsou právě první 2/3 filmu s arénou ta “slabší” část, která rozhodně nenudila, bavila fajn nápady, akcí i celým nápaditým průběhem (posílání vody a dárků, hadi…), ale prostě to není tak silná událost, ke které bych se rád opakovaně s popcornem vrátil. Ta silnější část filmu pro mě paradoxně přichází v poslední třetině, kde filmaři naprosto PRECIZNĚ vykreslili charakter Snowa a mistrně ukázali, jak pracovat s postavou, která v hloubi duše chce zpátky do Kapitolu a bez výraznějšího přesvědčování, spíše jen v náznacích, publiku ukazuje své touhy, ale zároveň taky to, že se v něm jeho emoce bijí s opačnými pocity, a tedy láskou ke splátkyni a s touhou pomoci rebelům. Pravým finálním pleasure je pak pro mě právě čekání na to, na kterou stranu se nakonec hlavní postava přidá a za jakých podmínek se k tomu dopracuje. Druhá část mě pohltila úplně naplno a musím říct, že takhle dobře podaný rozpolcený charakter hlavní postavy jsem už nějakou dobu neviděl a hltal jsem jej s každou scénou. Ve výsledku jsou pro mě nové HG spíše samostatně stojícím filmem, který je zkrátka jiný než předchozí díly a stojí na úplně jiné pozici, ale u kterého jsem přímo nadšený s tvůrčí prací ohledně hlavní postavy Snowa, kterou bohužel táhnou dolů nezajímaví splátci a všudypřítomné, otravné muzikálové zpěvy - až jsem si říkal, jestli jsem opravdu ve smrtící aréně, nebo spíše na koncertě Taylor Swit… (18.11.2023)

Podíval jsem se na to kvůli omylu. V seriálu One Piece hrál Taz Skylar, v mých očích až k nerozeznání podobný Tomu Blythovi. Že jsou to dva různí herci (přestože stejně staří) jsem zjistil až po shlédnutí filmu a brouznání po ČSFD. Hm. Ale nebylo to zlé. Z původních Hunger Games jsem viděl jen první dva filmy, už si je skoro nepamatuji a proto mi nic nevadilo. Děj se vyvíjel jinak, než jsem čekal - minimálně v druhé polovině. A říkám si, že kvůli Rachel Zegler možná nakonec přeci jen vezmu na milost nové West Side Story. Slabší 4 hvězdy. (15.04.2024)

Upřímně jsem vlastně chvíli i uvažovala, jestli nedat 4*, z nějakého důvodu mě film dokázal vtáhnout a nenudila jsem se ani chvíli. Strašná škoda té závěrečné části, ta pro mě měla potenciál být tou nejzajímavější, protože měla ukázat celkový přerod hlavní postavy a věřím, že na papíře to muselo vypadat osudově. Jenže na to, že film má 157 min, tak ta závěrečná část je děsně zkratkovitá. Věci se dějí rychle a jakoby mezi scénami nějaké další scény chyběly, nové postavy se objeví tak rychle, jak rychle zase zmizí a divák nemá absolutně šanci se v nich pořádně vyznat. Momenty, které by měly být emocionálním vrcholem filmu, vyznějí hodně do prázdna, protože už na ně jednoduše není čas. A pro ty, co nečetli knihu, tak samotný závěr musel působit hodně zmateně. Já celkově Hunger Games v rámci žánru young adult řadím mezi to lepší a troufám si říct, že tahle část je lepší než obě části závěrečných původních Hunger Games, jen to prostě mělo potenciál být lepší. Možná, kdyby se tvůrci nesnažili za každou cenu být téměř doslovná adaptace, já patřím mezi ty, co tvrdí, že doslovná adaptace neznamená nejlepší adaptace, protože prostě některé věci, co fungují v knize, nemůžou fungovat ve filmu. Celá kniha stojí hlavně na vnitřních monolozích hlavního hrdiny a chce to sakra dobrého scénáristu, který by to dokázal přenést na plátno. Ale jinak vlastně pokud máte Hunger Games rádi, tak si myslím, že i v této časti si to svoje najdete. Hodně mě taky překvapil Tom Blyth, pro kterého si myslím, že by tohle mohla být vstupenka do Hollywoodu. (18.11.2023)