Znovuzrození
-
Seconds
-
Seconds
-
Seconds
-
Seconds
Sci-Fi / Thriller / Mysteriózní / Drama
USA, 1966, 106 min
Česko-Slovenská filmová databáze
ČSFD projekce My
Arctic: Ledové peklo - Bratislava
Arctic: Ledové peklo - Praha
Vampireman
Neznámá, nekonzumní, úžasná šleha. Omylnost v jednání i klamání smyslů je filmem prostoupeno od úvodních halucinogenních titulků až k finální vrtačce, nejostřeji z filmu vystupuje při úchvatně falešné písni What shall we do with the drunken sailor, nicméně diváka netrápí a slouží jako atmosféra. Tématem jisté "změny" i strukturou příběhu je film podobný pozdějšímu Kubrickovu Mechanickému pomeranči, nicméně Frankenheimer si zdě více pohrál s kamerou a s jejím snímáním prostorů což vede k úžasným obrazům. Hudba, zdůrazňující momenty filmu, je prací Jerryho Goldsmithe, který za mě konstantě seká pecky, ale jeho práce na Seconds je vůbec nejzdařilejší. Ohulené varhany, mollové stupnice a jednoduché sledy tónů dodávají k filmu správnou paranoidní, neurotickou atmosféru. Vynikající.(12.10.2010)
honajz
Působivé psychologické sci-fi se zajímavou atmosférou a jasným poselstvím - člověk by rád tak často měnil svůj zaběhnutý život, aniž by si uvědomil, že vlastně neví, co chce, a že snad dokonce je spokojen s tím, co má. Ale nepřijde na to někdy dřív, než už je pozdě. Scéna bakchanálií mi přišla divná - zbytečně dlouhá a ani mi nepřišla jako oslava života. Ostatně - on sám se vzápětí doma na večírku taky totálně opije, ale už to není podáváno jako oslava života. Prostě mi tam některé věci a myšlenky neseděly, a být to o dvacet minut kratší, je i to poselství podle mne zřejmější. Navíc nenabízí film protiváhu - ano, přizná, že velké procento lidí se chce vrátit, že je velký neúspěch, ale už dál neřeší hypotetickou situaci nového začátku a vlastních rozhodování, kdy si člověk konečně uvědomí, co skutečně chtěl, co je jeho "oslavou života". Takže film podle mne zůstal jen na půl cesty a rozhodl se pro co nejjednodušší konec, jenž nesouzní s celkovým dosavadním zaměřením.(16.4.2016)
darkrobyk
Doporučuji NEČÍST vše vyzrazující obsah! Já naštěstí nečetl vůbec nic, a tak jsem byl více než příjemně překvapen. Hlavní hrdina není spokojen s tím, co má, a tak se rozhodne pro změnu. Až příliš pozdě pozná, že udělal osudovou chybu. Skvostné černobílé drama upoutá už úvodními titulky (připomněly mi ty u Vetřelce4) a zlověstnou hudbou J.Goldsmitha. Pak se rozehraje herecký koncert, kdy stačí jen úsměvy, škleby, oči nebo povytáhlé obočí, abyste věděli, co bude následovat. Skvostná je slavnost u boha Pana (bakchanálie, dionýsie...prostě starověké orgie vína a sexu), která připomene, že film vznikl v uvolněných 60.letech (hippies...). Zdánlivou Rajskou zahradu však má pod palcem někdo úplně jiný...(29.11.2015)
movie
Vynikající žánrovka. Tohle bych tipoval spíš na Frankenheimerovi počátky, on při tom SECONDS natočil až dávno po svoji "paranoidní trilogii" a tohle konkrétně vzniklo jako jeho oddechovka po GRAND PRIX. Naprosto brilantně násnímaný čb film noir /James Wong Howe si odnesl nominaci na Oscara/ s boží titulkovou sekvencí od Saula Basse a tísnivou hudbou Jerryho Goldsmithe, který je zde nerozpoznatelný. Rock Hudson hraje maximálně uvěřitelně!(28.2.2015)
-Ravee-
První část filmu, která se nese v duchu psychothrilleru/sci-fi, je naprosto dechberoucí. Frankenheimer předkládá neskutečně inventivní a neotřelé záběry (nevěděl jsem, že GoPro vymysleli již v 60. letech) a celá pasáž jako by byla natočena "Hitchcockem na Temné straně síly". Pak ale Randolph prodělá přeměnu, na scénu přijde Hudson a najednou jde o zcela jiný film. Načne se znatelně filozofická hippie část (nesmyslně ovlivněno dobou), jež připomíná odstředěný Easy Rider vyprávěný dědkem za zenitem, kde se řeší "konzum vs svoboda", ztracené mládí, životní úděl, korporátní Amerika atd. A pak najednou v momentě, kdy jsem již začal lámat hůl, se vše vrátí do kolejí úvodní části a opět jsme vrženi do hutné svíravé atmosféry, abychom byli svědky cynicky tvrdého, černohumorného konce. Těžko tedy nějak konzistentně hodnotit, nicméně za výkon Murraye Hamiltona při setkání Arthura a Charlieho v úplném závěru filmu se přikláním k silnější možnosti..(22.2.2015)