Režie:
Hugh HudsonKamera:
John AlcottHudba:
John ScottHrají:
Christopher Lambert, Ian Holm, James Fox, Ralph Richardson, Andie MacDowell, Cheryl Campbell, Ian Charleson, Nigel Davenport, Nicholas Farrell (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý anglický lord se svou ženou se po tragickém ztroskotání lodi zachrání na neobydleném pobřeží Afriky. Postaví si nouzové přístřeší a čekají na příležitost k záchraně. Krátce poté, co se jim narodí syn, však oba zahynou. Osiřelé dítě objeví opice a jedna ze samic, která právě přišla o své mládě, se chlapce ujme a vychová ho jako opici. Zpočátku odstrkované "holé mládě" se však jako dospělé stane vůdcem opičí smečky. A právě v této funkci se jednoho dne setká s člověkem, belgickým kapitánem D'Arnotem, který je v Africe na vědecké expedici, a kterého Tarzan zachrání před nepřátelskými domorodci. Překvapený kapitán ho naučí mluvit a když podle důkazů a dokladů, které najde v opuštěné chatrči pochopí, že jeho tajemný zachránce je ve skutečnosti anglickým aristokratem a dědicem značného rodinného jmění, přesvědčí ho, aby s ním odjel do Anglie. Tarzan je představen anglické smetánce jako John Clayton a na svém panství se setká nejen se svým strýcem, ale také s jeho americkou schovankou Jane, do které se zamiluje. Přestože také ona jeho city opětuje, necítí se muž v prostředí svázaném přísnými pravidly, společenskými zvyky a upjatou morálkou dobře. Zlomem se stane setkání se zajatým opičákem, který byl členem jeho tlupy. John Clayton se opět stává Tarzanem, který touží po jediném. Volnosti a návratu do hlubin africké džungle. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (228)
Tenhle Tarzan je jen velmi volně na motivy Burroughsova románu. Co jsem v dětství četla jedním dechem mne tady mírně řečeno nudilo, hlavně ta společensko-smetánková část. Pro méně chápavé dostala malá Jane hned na začátku prsten se skarabeem, aby jej potom mohl dospělý Tarzan obdivovat. Na mladinké a malinko baculaté Andie MacDowell. Z anglického venkova skok na ztroskotanou loď pěkně hopem, aby se film neprodražil. Tarzanův otec Jack - jako na Titaniku – skoro by se dalo říci, že plavit se s Jackem znamená jisté ztroskotání. Opice s mrtvým mládětem, v domku plačící dítě – jasné, co bude dál. Tarzanovo dospívání letem světem doslova i do písmene, hlavně na liánách. Smrt matky opice, nález starého domku – a pak už se mílovými kroky blíží civilizace. Tedy loď, mimo jiné s absolutně dokonalým Ianem Holmem na palubě. Civilizace, která jen tak mimochodem zmasakruje stádo opic „Je to jen sport.“ Holm si přesvědčivě vytahuje šíp a stejně přesvědčivý je záběr na pojídání červů, bílkovina jako bílkovina. Hodně dlouho trvá, než si Tarzan poprvé zařve, až po zápase s gorilím samcem, ale bušení do prsou se nedočkáme. Holm učí Tarzana zpívat a posléze i mluvit, začínají ovšem nepochopitelně dost těžkými slovy, břitva a zrcadlo nejsou snadná v češtině ani v angličtině. Stejně jako je snazší pochopit minulost, ale když vás vychovávají jako opici, budoucnost asi není obvyklým termínem. Společenská konverzačka, která následuje, není až tak zajímavá. Snad jen starý pán, když jede na tácu po schodech. Nakonec není Tarzan nikde doma, už ne v džungli, ještě ne na zámku. Vše se zlomí při otevírání nového muzea, kde Tarzan objeví, posléze pustí a nakonec je svědkem zastřelení „opičího“ otce. Nad mrtvou gorilou smutní víc než nad mrtvým dědečkem a jeho návrat do džungle je neodvratný. Bohudíky, že si to Jane rozmyslela. ()
Když jsem jako dítě objevila ve staré knihovně několik svazků Tarzana od Edgara Rice Burroughse vydaných v roce 1937, byl to můj největší čtenářský zážitek. Četla jsem je stále dokola a celé pasáže jsem znala zpaměti. Žádný starý film s Johnnym Weissmullerem nebo Lexem Barkerem jsem neviděla, tak o to víc jsem se těšila na filmovou premiéru tohoto dobrodružného snímku v létě 1985. Zdržela jsem se u kamarádky, ujel mi spoj a tak jsem přímo z nádraží spěchala s velkou nedočkavostí do letního kina, a to bez patřičného protidešťového vybavení a s králíkem ve velké kabeli. Byla jsem šťastná, že jsem to stihla, ale ne dlouho. Přihnala se bouřka, větvemi stromů cloumal vítr, blesky se křižovaly, lilo jako z konve a to jak na plátně, tak i ve skutečnosti. To nebyl zážitek ve 3D ale nejmíň v 5D, dokonalá iluze se vším všudy. Promokla jsem já i králík v kabeli u mých nohou, ale vydržela jsem až do konce. Nadšení se nekonalo, naopak přišlo velké zklamání. Takhle jsem si příběh, který jsem tak milovala z knížek, nepředstavovala. Christopher Lambert neodpovídal mé představě plavovlasého poloboha. Film byl na rozdíl od knihy velmi depresivní, možná blíž realitě, ale daleko od mých snů. Můj dětský hrdina byl někdo úplně jiný. Ani králíka to nebavilo. Od té doby jsem se filmu vyhýbala, až teď jsem se na kousek podívala, ale názor jsem nezměnila. Dobrodružný film ano, Tarzan ne. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $45,858,563║Tržby Celosvetovo $60,500,000║ Môj prvý kino zážitok.... a s tým sú aj späté moc pekné spomienky a samozrejme aj vtedy bujne sny(zo strachu z opíc) vďaka tomu bývali, veď som mal vtedy okolo 4-5rokov ale stálo to za to. /videl v kine: 75%/ ()
Životná rola pre Christophera Lamberta,ktorý stelesnil túto postavu dosť realisticky a mrazivo,debut pre peknú a mladú Andie MacDowell,ktorú ešte pár kvalitných úloh čakalo...,Bilbo z Pána Prsteňov,čiže Ian Holm dopĺňa Johna Claytona,ktorému pomáha v nesnázich,je ešte pár hercov,ktorí sú mi známi. Chcem spomenúť špičkový štáb,ktorý na tomto projekte s dlhým názvom,ktorý skrátim len na Tarzan pracovalo: Režisér Hudson sa pred tromi rokmi blysol oscarovým filmom Chariots of Fire so štyrmi oscarmi na konte,a tak nadviaže týmto projektom s naturalistickou réžiou,kameraman Alcott,dvorný Kubrickov spolupracovník,strihačka Anne V. Coates má oscara za strih eposu Lawrence of Arabia,výprava a kostýmy ten istý príklad pracovníkov,ktorí sú majstrami vo svojom obore.A taktiež scenár Roberta Townea,ktorý exceloval za Chinatown... Najviac ma upútala prvá polovica snímku v džungli,kde si malého chlapca prisvojili opice,ktoré ho vychovali,potom keď prichádza do Anglicka, tak snímok ponúka pár kvalitných pasáži,ale ide na polovičný výkon,tam sa ho dotýkajú výčitky,ktoré ho postupne doženú k návratu.Povedal by som,že režisér,herci a štáb dali do toho maximum,a tak nakrútili hádam najvernejšiu adaptáciu Tarzana Edgara Ricea Burroughsa s pár hluchými miestami,ktoré v konečnom celku neprinášajú nič extra rušivé.Som zvedavý na nový počin režiséra Davida Yatesa,ktorý tento príbeh bude chcieť prerozprávať,a tak uvidím,ako sa s tým popasuje? ()
Udělat z naprosto nereálného a v podstatě neskutečně pitomého námětu, jako je Tarzan(chlapec vychován gorilami..)......tak nádherný film s tak reálným pozitivním dopadem na lidskou duši...nenapadá mě nic srovnatelného. Nedá se zapomenout na dědečkovo "Nikdy neprodávej rodnou půdu." Rovněž na Tarzanův pláč pro otce za otěžemi spřežení. Jeho hrůzu z exponátů v muzeu. Zvířecí a přesto nežné dvoření se Jane. Ani na Holmova distinguovaného Belgičana či poslední svezení se starého pána na podnosu. Nádhera, která činí z ostatních zpracování frašku. 90% ()
Galerie (51)
Photo © Warner Bros. Pictures
Reklama