Okres na severu

Sdílím názor, že takové seriály s v té době prostě točily a v marastu propagandistických výtvorů patří Okres na severu k těm, na které se - na rozdíl od řady jiných - dá dívat. Sice ne moc často, ale dá. Jaroslav Dietl psát scénáře uměl, herci v seriálu nehráli špatní a jejich výkony byly dobré i výborné. A proč čas od času nepřipomenout – sobě či jiným, zapomínajícím – jak to tehdy bylo? No a v neposlední řadě: Mám-li si vybrat mezi Okresem na severu a Ulicí, Ordinací, Doktory bůhvíodkud či Bůhvíjakýmještěsoučasnýmmarastem, volím rozhodně Josefa Pláteníka :-D (25.02.2015)

Tohle je větší prča než Monty Python, bratři Marxové, Chaplin a Woody Allen dohromady. Ta kamera! Ta hudba! Ten debil Moučka! Ta koncentrovaná stupidita! Ta neuvěřitelná nuda! Major Zeman je pro dav, tohle je lahůdka pro fajnšmekry. Socialistický (sur)realismus at its best. (16.05.2015)

"Kultovní" rej bizarních postaviček, jaký jen tak někde neuvidíte. Skálopevnej tajemník, kterej má nejradši knedlíky s vajíčkama a celej seriál mele poučky z Rudýho práva. Rudá bestie manželka, za kterou bych to tajemníkovi snad všechno odpustil. Rudá bestie dcera, kterou nejvíc sere, že má přes fotra protekci a radši se odstěhuje do Třince, kde žádnou tlačenku nemá. Filzofickej manžel, kterýho sere to samý a on zas sere rudou bestii tajemníkovu manželku. Tajemníkova sekretářka, která je tak soudružsky skromná, že se stydí jít koupit lístek na kolotoč. Sekretářčina kámoška ze sekretariátu, která neunese, že na ni sere podtajemník, kterej prej je něco mezi Retfordem a Tichonovem. Sekretářčin bejvalej, kterej se na ni vysral, když byl kápo u svazáků a měl tudíž přístup k mladejm pionýrkám. Bejvalýho kámoš alfa-samec, kterej kromě kočiček provozuje taky bonový čachry. Tajemníkův šofér, kterej je chytrej jak rádio a nesocialistickýho Schelingera v rádiu by poslal k lopatě. Sekretářčin milenec, kterej kromě toho že je taky skromnej, nemůže pochopit, že tajemník musel jeho fotra v osmašedesátým odstavit, protože nedržel linie strany. Prozatimní ředitel chemičky, kterej se střese jak sulc, ale když dostane vlastní tatraplán, najednou je boss. Předák z chemičky, kterej chodí tajemníkovi donášet a mluví správně dělnicky humpolácky. Tajemníkův zástupce, kterej chce bejt taky ředitelem chemičky a neúspěšně manipuluje okresním výborem. Ředitel fabriky, kterej se ve funkci natolik nafoukl, že si nechá od svazáckýho bosse dohazovat kočičky a pak jde do basy a k popelářům, odkud ho zachrání tajemník. Ouřada z restaurací a jídelen, co se ohání stranou a když zjistí, že machroval na tajemníkovu dceru, posere se až do nohavic. Architekt panelákovýho divadla, co je z tajemníkova proslovu tak posranej, že je prej tajemník lepší teoretik architektury než Kroha. Předseda národního výboru, co správně soudružsky řve a tluče pěstí do stolu. Senilní zemědělskej tajemník, co je tak nasranej na svoji podřízenou, že se radši vzdá funkce, než aby podřízenou vydusil a uhnul tak ze svý stranický čestnosti a spravedlnosti. Rudá ideologická čarodějnice, která se musí vzdát funkce, protože jejího syna zavřeli za šméčko s valutama. A nakonec infernální postava Láďa Kalabus, kterej sice tajemníkovi za války zachránil život, ale dneska tajemníka nenávidí, protože ho při kolektivizaci a v osmašedesátým nenechal zlikvidovat všechny sousedy ve vesnici. TAK MI ŘEKNĚTE, KDO BY ODOLAL? (23.12.2015)

Vezměte ten seriál, z Pláteníka udělejte Havlova přítele, přepólujte to, a hodnocení bude 80%... . K samotnému seriálu, je to propaganda, stejně jako mnohé dnešní kousky, já se na to ale koukal úmyslně naivně a ejhle šlo to. Bavilo mě to, bizardně, ale bavilo. (02.01.2017)

Obludný komunistický výplod Evžena Sokolovského a Jaroslava Dietla, noční můra mých dětských let. (04.03.2017)

Neuvěřitelná bolševická propaganda o tom, jak okresní tajemník vládl všemu a všem.... (08.02.2018)

Nedávno jsem si z nostalgie pouštěla tento seriál, na který si pamatuji z dob dětství... Musím konstatovat, že po letech a v souvislostech současné doby je to docela švanda... :-))) Neskutečně mě iritovaly postavy: dcera Michala, Pláteníkův řidič a celkem i Jan Belšán...a vtipná je i "dramatická hudba" za každou větou pronesenou na aktivu.... Také mě bavilo, jak jednotlivé postavy "hovoří" jako kniha...ve šroubovaných a nepřirozených větách. No, nedá se nic dělat, žili jsme v tom... (26.03.2018)

Seriál není tak špatný jak vypadá :-) Když pomineme ty komunistický žvásty tak se to dá ... (27.04.2018)

Tenhle seriál se musí vydrápat z černejch čísel, soudruh Pláteník si to za svůj poctivý přístup na okrese rozhodně zaslouží. (16.12.2018)

Velmi zajímavý seriál, nejdříve jsem se na tento seriál nechtěl dívat a nechápal jsem jakou vlastně měla KSČ moc. Ale po druhém a dalším shlédnutí se mě seriál začal líbit. Doporučuji ke shlédnutí (26.03.2019)

No ne každý seriál v dobách minulých se povedl. Toto byla nuda i přes to že tam bylo tolik výborných herců. Je vidět že zde do scénáře hodně kecali soudruzi a proto vzniklo co vniklo, koukat se na to dá ale za týden člověk zapomene co tam bylo protože tam nic moc nebylo :-) (11.11.2019)

Příjemné překvapení, kdy seriál je i velmi kritický k době ve které se odehrává. Jen idiot může dát odpad (tím více se srovnání se současnou TV tvorbou v ČR). (08.08.2020)

Proč se tohle v TV vysílá?!? To je snad trestné, ne? (24.02.2021)

Tento seriál Sokolovského a Dietla je nutno hodnotit z hlediska filmu, nikoliv z hlediska kritiky či odporu k režimu, který jej nechal vzniknout a zcela transparentně má tento režim předvést ve své ideální podobě. Většina komentujících odsuzuje seriál jako agitku socialismu a vládnoucí komunistické strany sloužící jako tehdejší předvolební masáž a to je podle mého názoru chybné a příliš černobílé. Pro diváka, který se dovede oprostit od všelijakých porevolučních předsudků a není zmasírován nynějším pseudo kapitalistickým systémem, je tento seriál docela jistě určité sdělení či sonda do tehdejší společnosti. Přiznávám, že trochu nadsazená na pomyslnou ideální laťku, ale i s tím je potřeba při sledování prostě počítat a vzít si jen to syrové a sdělující. Sleduji seriál už asi popáté a musím říct, že s přibývajícím počtem osobního reprízování tomu stále více rozumím, a možná docela i s přibývajícími roky života. Za mě rozhodně pět hvězd a to bez jakékoliv diskuse o tom, co si myslím o socialismu a komunismu. (01.03.2021)

Vždycky, když vidím v Hodkovičkách přepychovou vilu paní Dietlové s tenisovými kurty, tak si vybavím tento odporný balast a hlavně paradox, jakými počiny lze zabezpečit svoje blízké a být za to ještě dokonce blahořečen. Jestliže je major Zeman komunistická agitka, co je potom toto ? Hlouběji už v tvorbě "na objednávku" nelze klesnout. (A to doufám, že to bylo na objednávku) (19.04.2021)

Vy co tady pisete odpad,jste zapomeli kdo Vam vse vzdy platil ze?Byl to stat.Serial je perfektni a Vy si dal zavirejte pred pravdou oci,nic na ni ale nezmenite. (06.12.2021)

Je těžké hodnotit tento seriál. Pokud pomineme všechnu tu propagandu, až adoraci, minulého režimu, pak ze seriálu téměř nic nezůstane. Přesto se našlo několik okamžiků, ketré se dají "použít" za všech režimů. Třeba scény, kdy v zaměstnání vznikají konflikty stáří versus mládí (Sklenčka x Paulová). Určitě byla i zajímavá dějová linie Svojtka, Švehlová a jejich "ochranný štít" Moučka. Kolikrát jsme se v této době potkali s povoláním "syn"? Rovněž vztah Doleželová x Štěpnička je zajimavý. Mají se rádi, ale každý úplně jiný pohled na svět. Nevěřím, žeby jim vztah fungoval. Nad tím vším osvícený monarcha Moučka. Ten se v seriálu chová až dojemě čestně (prosím nemám namysli vůbec jeho ideologii). Kdo by nechtěl vždy hledat pravdu a jak říkají v seriálu "neuhnout". To mě připomnělo, že spousta scén vyzní až komicky, kdyby jsme si my starší neuvědomovali, že to takto bylo. Ještě k Pláteníkovi( Moučka): Až mrazivé je, když si uvědomíme, jakou takový člověk měl na okrese moc. Tady je vylíčen, jako spravedlivý člověk a já mu celý seriál fandil. Na prstech jedné ruky spočítáte situace, kdy jednal nečestně (opět vynechejme politické kecy).   Otázka však zní, kolik bylo na okresech takových Pláteníků a kolik takových Řandů, Řehořů nebo svazáků ze seriálu? Za sebe mohu napsat: Seriál jsem shlédnul do konce, někdy dojal, často chtěl vypnout a často se trpce zasmál.  2* za to, že je to české a za vykreslení postav. To Dietl uměl mistrovsky a trvám na tom, že v současné době by psal nádherné seriály. Všechny postavy někam směřují ( k lepším zítřkům :) ). A na závěr: Taky vás točilo to neustálé Čest práci a ty uvědomělé kecy na schůzích OV (nedělejme z toho bramboračku :) )? Jo a hrozné je to tykání (třeba Paulová x Moučka). A závěrečná scéna seriálu je jak ze současnosti jednoho asijského státu. Ale jak říkal Bolek Polívka v jednom filmu: Nehádejte se, hlavně že je to za námi.....Je to skutečně za námi? (13.12.2021)

Krásný seriál o ideálech slušné ludské společnosti (24.12.2022)

Zaplaťpánbůh se o soudruhu Moučkovi, Prachařovi, Rážovi, Bláhovi a i o soudružce Švorcové dá říci, že jsou dobří komunisté. (18.06.2023)

Při každém sledování tohoto seriálu na něm najdu něco, čeho jsem si dříve nevšiml. Od malička jsem měl třeba pocit, jaké je to velké zvíře, ten soudruh Pláteník. Ty oficiality, osobní šofér, sídlo okresního výboru KSČ, spousta lidí v něm, každý visí soudruhu Pláteníkovi na rtech... Prostě skoro jako kdyby byl generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Přitom se jednalo o tuctového okresního čičmundu. Ovšem čičmundu (s výjimkou několika padouchů) oblíbeného, v němž spoluobčané viděli něco jako šerifa, který může rozhodnout o jakémkoli problému - od ředkviček v krámu až po emotivní rozvod nešťastné dámy. A když je potřeba, postaví do latě šéfa policie i prokurátora. Vedoucí úloha KSČ v praxi. Jaroslav Dietl se ale skutečně pokusil i lokální komunistické špičky vylíčit jako lidi s různými vlastnostmi a motivy. Najdeme mezi nimi prospěcháře, lenochy, intrikány..., takže se vůbec nedivím, že mělo dílko při schvalování problémy. Zvláštní pochvalu pak udílím Otmaru Máchovi za hudbu. Kdo se nechce zatěžovat náročným údělem soudruha vedoucího tajemníka, může zavřít oči a v úvodu, průběhu dílu i závěru poslouchat tóny, které jako by vypadly z velkorozpočtového hollywoodského westernu. P.S.: Není radno se na Sokolovského opus dívat jako na klasický příběh. Spíš jako na studijní materiál či - s trochou fantazie - jako na nezamýšlenou parodii. Ostatně soudím, že se ve spoustě situací a při spoustě dialogů museli dobře bavit i samotní herci, ať už s rudou knížkou v kapse, nebo bez. (05.09.2023)