Okres na severu

Keď tak pozerám ako užívatelia odpísali Sokolovského, je mi smutnosmiešno. Nevedeli, že mimo hraníc do 50 km neexistovala iná televízia iba dvojprogramová, ze okrem nejakej angeliky a funesa nebolo v telke nič cudzie. Preto boli divácky blízke "príbehy o nás" a z nášeho prostredia, naviac keď sa tam objavil nejaký na jednej strane "spravodivec" a na druhej nejaký karierista ... tak hneď boli sály straníckych konferencií plné tlieskajúcich nadšencov. Pracujúca vládnuca robotnícka trieda usadená v obývačkách panelákov doslova žrala podobné seriály a Dietl bol skoro "národným hrdinom" v obľúbenosti. Dnes táto "trieda " sedí v tých istých panelákoch v teplákoch zbehnú do obchodu na lacné párky a čipsy aby znovu zasadli k telke a pozerali pre zmenu hollywoodske gebuziny. (14.03.2013)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 15.5.1981, pôvodný televízny seriál - Čistokrvná propaganda, ktorá mala úlohu "poľudštiť" aparát strany, ako orgán, ktorý tvrdo ale spravodlivo dohliada na všetky zložky života na okrese (od bdelosti nad papalášskou morálkou až po rozkrádanie, úplatky a prospechárstvo v socialistickom vlastníctve). Miestny kmotor ergo okresný tajomník Pláteník funguje lepšie ako mafia, ku ktorej celú KSČ niektoré postavy seriálu často prirovnávajú. Súdruhuje sa tu na každom kroku a Dietl do každej epizódy vložil niekoľko marxisticko-leninských poučiek, ktoré najmä Pláteník a jeho spolustranícki kumpáni často s vážnou tvárou deklamujú. Jednu hviezdičku udeľujem za ikonický hudobný dramaturgický kontrapunkt, ktorý vo mne zakaždým vyvolal spoľahlivý a nefalšovaný záchvat smiechu. (12.11.2016) (12.11.2016)

Totalni bizar a nejhorsi serial jak Jaroslava Dietla, tak Sokolovskyho (i kdyz, zatim jsem nevidela Gottwalda, ze...). Ackoliv jsem netusila, ze to jeste jde, tak dramatickych zoomu pribylo - cimz se nahrazuje klasicke dramaticke vypraveni. V dusledku je pak serial obcas smesny, vetsinu stopaze ale nudny (staticke porady na ulici nebo v budovach UV KSC neberou konce). Oproti jinym "cernym" serialum od Dietla jsem mela ale jeste dva problemy. Zaprve herci - dosud jsem nenarazila na tak pekelne nesympatickou partu jako tady. Hral Moucka nekdy neco jinyho nez uvedomeleho komunistu? Zvladnul Blaha i nekdy postavu, ktera by nebyla urvanej buran? Do toho se pridava priserna a s prominutim blba matka Svorcove (byt mi v Zene za pultem vubec nevadila), hystericka Termerova a vypatlana sekretarka Dolezelove. Druhy problem s tim mozna souvisi - zrejme se do takovehle agitky pustil jen "urcity typ" lidi. Jiste, Dietl musel ohnout hrbet a napsat to vsechno tak, aby to proslo komisi. Ale at mi nikdo netvrdi, ze tam skvele poschovaval kritiku rezimu. Protoze vzdycky, kdyz se takova kritika objevi, je nasledne umlacena "argumenty" a jeji cele vyzneni je a la "to jste si trosinku popletli". Dva priklady: Stepnickuv odmitac Platenika, ktery ho kritizuje za zakroceni proti lidem, kteri v roce 68 "nezvladli situaci" - kritika je zminena, ale Stepnicka zacne hrat cim dal vetsiho blbecka, az slepy divak musi uznat, ze ten Platenik ma prece pravdu. Nebo: ke konci Platenik jasne rekne, ze potrebuje protekci pro kamarada. Ze by to ukazovalo, ze pred X lety kdo nemel kamose v trafice nebo v masne, nedostal ABC nebo svickovou? Ale kdepak, Platenik to prece mysli vsechno dobre, takze na protekci vubec neni nic spatneho. (30.11.2014)

Když tenhle seriál srovnám s jeho (téměř) souputníkem Mužem na radnici, tak musím říct, že se Okres na severu mnohem více povedl a to po všech stránkách. O hlavním hereckém představiteli není třeba hovořit, protože J. Moučka dobrým hercem byl a J. Švorcová jakbysmet. Seriál pro mě není úplným ideologickým odpadem, jako jiné. Z prostého důvodu. Pilný divák, který vydrží a shlédne seriál dokonce, musí uznat, že ne všechno bylo v seriálu poplatné režimu. Byly postavy (P. Svojtka), které se modelu socialistického člověka vymykali a přesto nebyli vykresleny negativně. Poměrně často se v seriálu objevovali narážky na skutečnost, že na západě "TO" dělají lépe a že bychom si z nich měli vzít příklad, protože jsme zaostalejší. V seriálu vystupují také postavy příkladných straníků, kteří i přes svojí čistou morální minulost sešli na zcestí a dopouštěli se chyb (zpronevěry, podvody). Je zde přeci jenom znát rukopis Jaroslava Dietla, který se snažil o trochu objektivity, ale v rámci určitých mezí, tak aby to schvalovatelům šlo pod vousy. A ono bohužel nešlo. Seriál měl při schvalování problémy. Soudruhům se právě nelíbila ta rozličnost charakterů a určitá míra sympatií a pochopení soudruha Pláteníka s těmi "negativními" rysy špatných soudruhů. Nakonec ale seriál prošel. Snad si soudruzi cenzoři mysleli, že to bude vypadat, že strana přiznává, že ne vše je dobře, ne všichni komunisti jsou příkladní, ale že vše se dá napravit. Každopádně role v seriálu se dávali zřejmě za odměnu. Svědčí o tom nepřeberné množství herců, kteří přesvědčenými straníky opravdu byli. Např. Moučka, Švorcová, Sklenčka, Růžek, Bek, Řanda, Prachař, Mixa, Krulišová, Švorc, Haničinec a další. (15.10.2007)

Jako kluka mě schůzující soudruzi nezajímali. Nebyl tam Zorro ani Vinnetou. Jako starší jsem, i z osobních důvodů, odmítal vše, co zavánělo komoušema. Teď, o čtvrt století později, přišel čas, tohle bílé místo televizní mapy prozkoumat. Jako pamětník jsem myslím dostatečně vybaven, abych uměl číst mezi řádky, a současně dostatečně očkován, abych byl imunní před propagandou a dokázal ji odfiltrovat. Totéž platí pro stranický newspeak i kulisy. Seriál vznikl za socialismu, tak je to zasazen do jeho kulis. Kdyby to natočili za feudalismu, byl by Pláteník stejně nereálný šlechtic a seriál by velebil krále, kdyby to natočili za kapitalismu, byl by moudrý kapitalista. Když to všechno odfiltruji, zůstane příběh. Dnes už historický a reálný stejně jako většina jiných seriálů, tedy minimálně. S tímto vědomím a s vidinou hodnocení 26% jsem se přesto připravil na nejhorší. Jenže ono to kupodivu nebylo tak hrozné. Dokonce lepší než většina současné české seriálové tvorby, která je úplně prázdná a naprosto o ničem. Nenudil jsem se. Občas sice syknul nesouhlasem nebo se pousmál nějaké naivitě či hloupé režisérské manýře, ale příběh odsýpal, každý díl přinesl zvrat, mělo to tu správnou retro atmosféru, která aktivovala řadu vzpomínek na dětství, a přitom to bylo v řadě ohledů stále překvapivě aktuální. Překvapilo mě, že „strana“ není prezentována jako svatá, ale že téměř polovina všech soudruhů jsou tu různí prospěcháři, ambiciózní idioti, zloději, podrazáci nebo jiné svině. Kupodivu ani ten Pláteník není úplně kladný, a naopak, některé postavy ač otevřeně odmítají být komunisty, jsou podány jako kladné. Soukromá linie nenudí a je více méně věrohodná. V některých situacích jsem si dokonce říkal, „To je přesně jako u nás.“ Tohle prostě Dietl uměl. (06.12.2014)