Okres na severu

10% - Tak jsem si za své hříchy uložil místo odříkávání zdrávasů a otčenášů shlédnout tento seriál. Kupodivu jsem se zase až tak nenudil, jak jsem původně očekával. Myslím si, že je dobře se na tento seriál podívat. Ne proto, že by byl tak dobrý, ale abychom porozuměli době, která tady tenkrát byla. Jinak se jedná o takovou pohádku pro stranické papaláše - buďte jako Pláteník a lidi vás budou mít rádi a půjdou za vámi. Je pravda, že některé scény působí opravdu směšně, a nechce se mi ani věřit, že to Jaroslav Dietl myslel vážně, konkrétně mám na mysli tu paní, která za Pláteníkem pořád běhala, aby nařídil jejímu muži, aby se k ní vrátil, a pak scénu, kdy trenér hokejového mužstva před těžkým zápasem se Spartou poprosí Pláteníka, aby k jeho svěřencům promluvil a nalil jim optimismus do žil, což se nakonec podaří a oni vyhrajou. A zpracování seriálu? Je stejně sterilní, jako bylo prostředí, ve kterém se převážně odehrává. Pobavil mě komentář uživatele Morloth o Jiřině Švorcové, která pravidelně vychází zprava. I mě tenhle moment zaujal a mně zase připadala jako pavouk, který vyběhne ze své skrýše vždy, když se v pavučině něco zatřepe. (09.08.2011)

Není možné se na tento seriál dívat s odstupem 35 let, kdy byl natočen a vysílán. Berme to tak, že v té době jsme byli podobným typem filmu obklopeni dost často a v té době, kdy seriál běžel, měl určitě velkou sledovanost. Bylo mi v té době 13 let, nevnímal jsem tenkrát filmy, jako je vnímám dnes, snažím se v těch filmech vidět víc, než jen politický podtext. Za každým seriálem stojí poctivá práce našich předních herců. Hráli v něm, hráli tak, jak cítili, poctivě odvedli svou práci a nemají se za co stydět. (04.01.2016)

Velice hodnotný seriál. Komunisti se tam absolutně napráskali, jak byli pitomý a poživační. Pláteník  nesnáší pochybnosti a Petr Svojtka stále pochybuje! Mladá kurva Paulová je tajemnice a nařizuje jezedákům pěstování zeleniny, což se jim nelíbí. Soudruh Vejřík sice nechce být ekonomickým náměstkem, ale ředitelem ano, i když je úplně blbý. No jistě, jako ředitel ten průser hodí na náměstka. Po kuchyni se motá taková nevzhledná bába jménem Jiřina Švorcová. Je blbá jak necky, ale sere se do všeho. Treterová: Tady je samý soudruh, zcela seriózní (nad hrobem)  ale žádná příležitost se vdát. Soudruhu Pláteníku, sežeň mi místo v chemičce, jinak se nevdám! To je bizár jako svině, každému to doporučuji. Tak jsme my šedesátníci fakt žili. Moje vnučky tomu neuvěří, dědeček kecá! (01.10.2023)

Vystupňovaná alegorická idyličnost domu lásky, kde ve jménu územního pracoviště ministerstva pravdy každý každého má tak nějak po svém rád - asi jako Vejřík Pláteníka - , je ve skutečnosti dokonalou perzifláží práce stranické předlistopadové dramatické tvorby. I zde lze nalézt některé až zlidovělé, byť pozapomenuté scény: mj. i tu o tom, jak moc si vedoucí tajemník musí dávat pozor na to, co říká, aby bezděčně neubližoval lidem. Stejně tak za zmínku stojí rozverný vztah obou heterosexuálních tajemníků zidealizovaného okresního kremlu. Duplicita a absurdnost těchto orgánů je natolik zřejmá, že ani několikanásobná cenzura vědomou problematičnost tohoto Dietlova díla nedokázala potlačit. V tehdejších stranických kruzích, zejména na okresní a krajské úrovni, proto tato hanobící oslava aparátníků vyvolala mimořádnou nelibost. . (25.08.2007)

Kádrově solidní one man show Jaroslava Moučky. Nesnesitelná Jiřina Švorcová v roli matky, co pravidelně vychází zprava z kuchyně. Několik světélek, např. v postavách Petra Svojtky, Jany Paulové či Petra Olivy. Jinak agitace přímo na solar. Na druhou stranu se na to kouká pěkně a já se rozhodně pobavil, člověk si totiž říká, nakolik je to myšleno vážně a nakolik je v té vážnosti obsažena parodie - však jasně říkám, víckrát ne. (12.12.2010)