Love Story

Začínám si myslet, že jméno Jenny je do romantických filmů prokleté. Sice vytvoří ideál, pro který by mělo smysl žít, ale většinou skončí příliš brzy. Příběh tohoto snímku je natolik strhující a výkony herců tak silné, že ho nejde převyprávět.... musí se buď vidět anebo v tom horším případě prožít. Osud každého člověka je však takový, ... zažije lásku, pozná život, pohádá se s lidmi, se kterými by možná ani nechtěl a přijde mnohdy o ty nejbližší. To je to, co člověka činí člověkem, to je život, ve kterém se té nejhezčí etapě říká Love story .... (03.07.2012)

Skvělý přístup k tolik ohranému tématu. Scénář, ač se to nezdá, nabízí minimum zbytečných slov. Velká část scén je odehrána třeba jedním slovem, často jen gesty, někdy se prostě něco důležitého přeskočí a odehraje se to ve scéně, která se tváří již jen jako mimoděk. A v tom je z mého pohledu největší síla Love Story, které je přese všechno očekávané a tisíckrát viděné velice zajímavým filmem, lovící emoce trochu jiným způsobem, než jsme asi úplně zvyklí. 8/10 (27.07.2016)

Tato romance je udělaná vskutku pečlivě a s láskou. Je to líbezné, poklidné, harmonické. A snad právě v tom je největší slabina filmu. Nepřináší žádnou dramatickou zápletku, ta nejzásadnější je známa již od úplného počátku a ostatně nakonec i ta plyne celkem poklidně a smířlivě. A vše, co je mezi tím, lze nazvat jako nalezení ideálu, respektive přesněji řečeno, jakési představě o ideálu. Neboť i v tomto případě alespoň jeden musí ustoupit ze svého původního plánu a představ o běhu dalšího života. Ale koneckonců po čem drtivá většina lidí prahne ze všeho nejvíce? Po harmonickém partnerském svazku, který vám dává sílu a smysl do života. Je to ideál, kterého není snadné dosáhnout. A tak se zde rozvíjí jeden sladký a šťastný partnerský vztah, plný pochopení, podpory a ladu. On, Oliver Barrett IV (hezounek Ryan O'Neal), pochází z elitářských kruhů prominentních boháčů. Ani vztah mezi ním a jeho otcem nevidím jako vyhrocený a plný nedorozumění a svárů, ale jako umanutou snahu syna vyčlenit se z očekávané dráhy jeho původu za každou cenu. Ve své podstatě není ani jeho cíl odlišný, spíše se nedokáže vyrovnat s tlakem, který na sebe z větší míry vytváří sám. A když už si něco vloží do hlavy, musí to uskutečnit všem navzdory. A tak vše směřuje ke spokojenému a finančně nezávislému životu, ke kterému by se dobral, i kdyby se nepokoušel vyhranit se ze stínu svého otce. Ona, Jenny Cavalleri (půvabná Ali MacGraw), pochází ze skromnějších poměrů, ale rozhodně ne z chudých. Má talent a ctižádost, kterou odkládá, když potká muže svého života. Z dalších rolí už je nutné zmínit pouze oba otce. Phil Cavalleri (John Marley) je milující a obětavý. Oliver Barrett III (Ray Milland) je také milující otec, ale tak obtížně hledá cestu ke svému zatvrzelému synovi. A tak vše ve své harmonii spěje ke svému předepsanému konci, kdy mohou mnozí utírat slzičky z tváří. A zůstává jen ta hudba. A lehce patetický slogan o tom, co znamená opravdová láska, ve které se nemusí žádat o odpuštění. (22.05.2016)

Úžasně dojemná věc, jedna z těch, u kterých od začátku víte, jak musí skončit, ale tak nějak se s tím stejně nedokážete smířit. Silná a sarkastická Jennifer a odvážný a milující Oliver, každý z naprosto odlišných poměrů, se potkají na univerzitě, bláznivě se do sebe zamilují, ale jejich láska ma samozřejmě hodně nástrah... Po chvíli s nimi začnete cítit každý jejich problém, radovat se z každé maličkosti a nakonec i truchlit pro stejnou věc. Natočit romantický film tak, aby to nebyl kýč, aby to nebylo trapné a dalo se tomu věřit musí dát strašně moc práce. Arthur Hiller to za pomoci zdatného scénáristy, skvělých herců a nádherné hudby dokázal u mě jednoznačně nejlíp. Opravdu nádhera, snad ještě nikdy mě žádný film takhle nevzal a nedojal... (02.02.2008)

Jak všední název film dostal, tak i absolutně obyčejné zápletky a děje se zuby nehty drží. A je pro mě překvapivé, že funguje. To je zapříčiněno hlavně přesnými herci, jež se drží skvěle napsaných charakterů, kterým je nemožno nefandit a nepřát lásku. Vždyť korejskou romantickou klasiku A Moment to Remember můžeme považovat za remake melodramatu Love Story z roku 1970. 80 % (19.03.2011)