Synové a dcery Jakuba skláře

Výborný český seriál z pera Jaroslava Dietla. Scénárista je to vskutku jedinečný, utáhnout takovou řadu let a osudů, to chce poklonu. Jediným šrámem na Dietlově díle by mohla být doba komunismu i fakt samotný, že právě v této době seriál vznikl. Osobně mi to vůbec nevadí, vnímám to jako historický exkurz. Potěšily i překvapily mě herecké výkony L. Munzara, E. Jakoubkové, P. Kostky, J. Krampola, J. Hanzlíka, D. Kolářové a mnohých dalších. (09.03.2013)

Když to srovnám se současnými seriály, je to jednička. Dobově zasazený seriál a Luděk Munzar zde zestárnul o padesát let asi. Moc dobře zahrané a divím se, že i komunisti pustili ukázku toho, jak se to mlelo od počátku dějin. Škoda, že nenatočili pokračování ve stylu Vyprávěj. Bylo by to mnohem pravdivější. Hodně mně zajímá jak jsou na tom skláři dnes. Krásné ukázky výroby skla. (07.08.2013)

Když hraje Kostka (ročník 1938) syna Luďka Munzara (1933), něco asi není úplně v cajku. Nejstrašidelnějším momentem je ale snaha (v té době 16ti letého) Ondřeje Kepky naverbovat svého tatínka (opět Munzar) do komunistické partaje...Kepka to říká tak sugestivně, že se mně udělalo fyzicky nevolno. A pokud vám v Nemocnici na kraji města vadily (zdánlivě) nekonečné záběry na průběh operací, zde je to prováděno ještě útrpněji, k tomu detailní pohledy do rozžhavené pece, což opravdu není balzám na oči. Dalo by se to sice přetáčet, jenže švenky na horký sklenářský oranž jsou zákeřně rychlé a nečekané, že je snad lepší na to nekoukat vůbec. Tři hvězdy dávám za několik tradičních Dietlových perel, jako třeba když se Munzar dozví, že musej všichni naverbovat do I. světový války, popadne pivo, vychlastá ho na ex, zařve "Když je to kyselý, tak ať je to jako vocet!", načež s půllitrem mrdne vo zem a všichni huťský kolem něj pak udělají to samý. To jsem měl husinu i na bradavicích. (02.01.2013)

Škoda, že se tento seriál nenatočil o dvacet let později. Protože rodinná sága o sklářské rodině, více sepjatá v ději, bez politických pozadí a třeba i s méně postavami jdoucími víc do hloubky, by mě velmi bavila. Tohle je takové řidší těsto s dobrými herci a slabším scénářem. A nebýt Munzara a Krampola, tak by to bylo jen za dvě hvězdičky. (06.05.2011)

Moc hezky napsaný seriál, exkluzivní herecká sestava, Haničincův možná nejlepší československý televizní záporák všech dob a pro nedivadelní publikum zdaleka nejviditelnější role Luďka Munzara. Vadily mi jen místy dost papundeklové interiéry a rozvláčné tempo některých scén (oboje je ovšem snadno pochopitelná daň době, kdy SaDJS vznikaly), a pak taky přeci jen naivní zápletka kolem sebeobětování Toníka v podání Sváti Skopala - takhle pitomě by se asi nezachoval ani (románový) Julek Fučík. Jinak ale velmi poučné a místy hodně silné. Dá se to napsat skoro u všech Dietlových seriálů - takové věci se už dneska prostě netočí. 80 %. (09.09.2016)