Dynastie Nováků

Přímá odpověď Československa na americkou Noc oživlých mrtvol, kdy se živí mrtví po plátně plouží nejen v noci, ale i ve dne, navíc v mnoha dílech. Snad jen Hanzlík projevil určitou životní jiskru. A i estetický vkus, na rozdíl od současných tunerů, neboť kam se hrabe nějaké to přítlačné křídlo a mračítka fábie htp na tu zahrádku, co Hanzlík za každých okolností vozil na střeše auta. Zvláštní je, jak hodně záleží na cástingu... aby se z toho stal prvotřídní seriál, stačilo málo, totiž obsadit do hlavní role ten model železnice. I v těch nemnohých chvilkách, kdy byla k zahlédnutí, podala jasně lepší výkon než neslaný nemastný Brzobohatý. Vrtá mi hlavou, po Nemocnici na kraji města prý lidé Chudíka zastavovali a řešili s ním svoje zdravotní problémy... jak to, že Konvalinková ještě žije? Po tomhle seriálu ji přeci museli hromadně (a poprávu!) zlynčovat, páč chtěla dát své dítě otci, případně do děcáku jen proto, že ji překáželo. Překvapilo mě množství popkulturních odkazů v tomto seriálu, od nápisu "Mimikry" na bubnech (Major Zeman), až po jednu z ústředních melodií, použité též ve večerníčku Edudand a Francimor. (23.12.2019)

Zažil som tento seriál ešte pred 89-tym a v pamäti sa mi zapísal ako skutočná rodinná pohoda (plus Hanzlíkova Simca a ten model angličáku čo kúpil synovi - zn Polistil tiež som také mal :)). Keď to Prima reprízovala vyslovene som sa naň tešil, ale prvý diel ma trošku zarazil. Ono to bola skoro opereta, ale našťastie len ten prvý, tie ostatné už nemali chybu. Parta Novákov ma vtiahla do deja a už nepustila. Chápem, že dnešnému divákov zmagorenému západnými seriálmi, kde sa 'furt niečo deje' (viď napríklad C.S.I., kde v každom dieli bežia pre istotu dve dejové línie, aby to nebola nuda) sa to zdá chabé. Napriek tomu alebo práve preto som rád, že ma stále dokáže osloviť obyčajný príbeh obyčajných ľudí, bez vizuálnych efektov, bez miliardového rozpočtu (a bez bezduchého dvojstranového scenára). U mňa 70% (20.06.2007)

Nevím...tento seriál jsem viděla až dost pozdě, nechytla jsem ho jako malá za totality, až v pozdější Primácké repríze a nemůžu se ubránit, i přesto mne zaujal - netypické rodinné prostředí kdy všichni bydleli takřka pospolu, úžasný dědeček Kemr a jeho nádherný model železnice, tatínkova posedlost zahrádkou...jistě,existují lepší seriály z produkce ČsTv.. (30.09.2007)

Velmi milý a příjemně laděný seriál o rodině železničářů, kde má každý své starosti a svůj vlastní život. Seriál nabytý skvělými a velmi profesionálními herci, což převýšilo dle mého snad všechna ale, kterých se mi za celý seriál nahromadilo. 🥲 Vtipný mi seriál moc nepřišel, i když jsem si jednou stihla povšimnout nečekaného výbuchu smíchu Oldřicha Kaisera a Hany Maciuchové (viz. poslední fotka ☝🏻) v díle Jahodový král, když sedí v čekárně a čekají na malého Tomáška, který se po množství snězených jahod osypal. Jejich smích očividně nebyl ve scénáři. Úplně nečekaně je totiž rozesmála věta Jiřího Císlera (která byla opravdu vtipná), jejich smích byl totiž tak autentický a typicky neudržitelný, kdy člověk předstírá, že je úplně v pohodě a snaží se svůj obličej skrýt jak nejvíc to jde, aby nikdo nic nepoznal, že mi po chvíli bylo hned jasný, že to ve scénáři nebylo. 👌🏻 Je to oddechovka, kterou si myslím, zná velká většina Čechů. Pěkný a nostalgický seriál ideální k obědu nebo k nudnému odpoledni anebo jen jako vzpomínka třeba na Hanu Maciuchovou a Josefa Kemra. A kdybych se vžila do toho seriálu jako do reality, neskutečně by mě fascinovalo, jak může Martin Novák pořád něco jíst a být stále hubený... 🔥 (13.11.2021)

Ačkoli je to celé přihlouplé, cukerínové, normalizačně cinknuté, pořád se na to lze dívat, zejména když člověk tu dobu dobře zná a dokáže odfiltrovat ideologické přikrmování. Vlastně je ten seriál mnohem méně ideologický, mnohem méně lidově-demokratický, než ty poslední liberálně demokratické zběsilosti ČT. (17.03.2019)