Pán šelem

Celé tři roky Coscarellimu trvalo, než po hororu "Phantasm" dal dohromady svůj další vysněný projekt. Důvod byl zřejmě ten, že před "Excaliburem", "Soubojem Titánů" a "Barbarem Conanem" by pro něj asi jen ztěží našel uplatnění. Leč, stalo se a tak se režisér bez bázně a hany odhodlal smotat dohromady Huny, krále Heroda, aztécké rituály a řecké báje, aby natočil jedno z nejpříkladnějších béček všech dob. Jelikož hlavní hrdina zvoře snad všechno, na co sáhne (co byste taky čekali od člověka, kterého porodila kráva!), dal mu scénárista takovou malou příruční ZOO - dvě kuny, orla a přebarveného tygra. A taky schopnost telepatie. Přestože celý popis, o samotném filmu ani nemluvě, působí dost infantilně, děti by měly asi trochu problém rozdýchat pár scén a dospělí bez smyslu pro béčkovou poetiku by se "Pánovi šelem" měli pro jistotu vyhnout taky. Co se však těch ostatních týče, nezbývá mi, než jej vřele doporučit. P.S.: Může mi hergot někdo vysvětlit ty obří netopýry/mixéry a ten jejich "orlí kult"??? (25.11.2006)

Film, který jsem si asi jako 9 letý kluk vybrečel u rodičů a byl tak mým prvním originálem na VHS :-). Kazetu jsem pak neskutečně ohrál a velmi dlouho čekal, než jsem film až asi ve 23 letech sehnal na DVD. Nejde o nijak strhující zážitek pro široký okruh diváků, ale osobně jsem byl Pánem šelem okouzlen a už mě to nepustilo. Svalnatý hrdina, který hledá svůj osud a pomstu doprovázený zvířecími pomocníky, tomu jsem nemohl jinak, než propadnout. Rů, Šarak, Kodo a Podo, to jsou jména, která mi zůstanou navždy v hlavě :-). Navíc, kolik fantasy filmů bylo tehdy natočeno, kolik těch minimálně průměrných?! I dnes je to žánr, kde se lepší kousky hledají jak jehla v kupce sena, když tedy myslím ty klasická epická fantasy díla, kde jsou základem kouzla a meče. Když se na film podívám dnes, tak samozřejmě vidím i druhou stránku, ale i tak nemohu hodnotit jinak. Na Pána šelem koukám ze svého pohledu, který jsem si vytvořil dávno, a už se nezmění. Jde o velmi srdcovou záležitost (s neodolatelnou hudbou Lee Holdridge), kterou pokořil až Pán prstenů. (24.04.2011)

Fantasy, ktorú som v detstve neuveriteľne žral. Vlastne som vďaka tomuto filmu začal tento žáner milovať (bolo to totiž moje prvé stretnutie s "mečmi a mágiou"). Dnes už samozrejme vnímam všetku tú béčkovosť, ale stále je to sympatický film vďaka tým Darovým zvieracím pomocníkom, neriedenej brutalite a lietajúcim obludám s ich "tráviacim objatím". Okrem toho, stačí si pozrieť voľaktoré pokračovanie alebo televízny seriál a človek získa dojem, že toto je oscarový film ;-). (11.07.2007)

S Pánom šeliem ma nespája žiadna nostalgická spomienka, až sa divím, že som vlastne o existencii tohto filmu dlho nevedel. Vcelku vydarené fantasy má dve hlavné zápletky, čo znamená, že má aj dve rozsiahle finále a aby toho nebolo málo, tak nesmie chýbať ani srdcervúci, ale funkčný, epilóg. Nechýbajú tradičné obohraté klišé, ako keď záporák môže desaťkrát niekoho zabiť, ale stále sa niekam pozerá, niečo povie, až v tom "v poslednej chvíli" pribehne hlavný hrdina a obeť zachráni. Kauzalita sa taktiež nedrží striktne logiky. Každopádne na rok vzniku veľmi slušné, v podstate non-stop akčné. (25.06.2023)

Dojalo mě, kolik lidí na IMDb se při hodnocení PÁNA ŠELEM nechalo přemoci nostalgií, podobně jako na ČSFD u o rok staršího SOUBOJE TITÁNů. V první polovině 80. let zareagoval Hollywood na tehdejší popularitu Dračího doupěte a dalších her na hrdiny vlnou snímků s fantasy tématikou. Po prvních vlaštovkách v roce 1981 (HAWK THE SLAYER a DRAGONSLAYER), vtrhl do kin CONAN BARBAR a tři měsíce po něm i nízkorozpočtový PÁN ŠELEM (stál necelých 5 milionů a vydělal jen 3,5) , který si v nich ale dlouho nepobyl a kultovní status získal až nesčetným reprízováním na amerických kabelových stanicích, zejména TBS. Nezávislý režisér, scenárista a producent Don Coscarelli se při psaní scenáře se svým kmenovým producentem Paulem Peppermanem jen velmi volně inspiroval stejnojmennou povídkou Andre Norton a za přispění Oscarem oceněného Kubrickova kamaramana Johna Alcotta (MECHANICKÝ POMERANČ, BARRY LYNDON, SHINNING) natočil kouzelnou fantasy pohádku, stejně vymazlenou jako jeho kultovní surrealistický horůrek PHANTASM. I tady Coscarelli zabydluje plátno pro něj typickými bizarními příšerami - meziplanetárního otrokáře Tall mana nahradil krvežíznivý kněz Maax se zálibou v dětských obětech a létající vraždící koule a zombícké trpaslíky zase hrůzní netopýří antropofágové a strážci smrti v S/M oblečcích. Stejně jako u PHANTASM, kde koule v Tall manových službách neřešily do koho se zavrtají a často tak působily spíše kontraproduktivně, i Maaxovi strážci smrti kosí všechny bez ohledu na barvy týmu a jako ve PHANTASM trpaslíky je zloduch vyrábí z obyčejných lidí. Proces jejich výroby, ve kterém hraje významnou roli pijavice umístěná uchem do mozku, je jednou z mnoha nezapomenutelných scén, které jsou Coscarelliho specialitou a kterých jsou jeho filmy plné. Film se v 90. letech dočkal dvou ultramizerných pokračování (PÁN ŠELEM 2: BRÁNOU ČASU a PÁN ŠELEM III: BRAXOVO OKO) a televizního seriálu ("PÁN ŠELEM: LEGENDA POKRAČUJE"), na kterých se ale Coscarelli nepodílel. (20.08.2005)