Paříži, miluji Tě

Paříž, město lásky, umění. Originální dílo jako Paris, je t'aime se dá natočit všude, láska si nevybírá, ale v nádherné Paříži to má větší kouzlo a doslova! ___ LÁSKA - téma 18ti segment a každý pohled je tak jiný, proto vznikly příběhy zajímavé , zvláštní (Christopher Doyle - Porte de Choisy segment), divné (Vincenzo Natali - Quartier de la Madeleine), smutné (Isabel Coixet - Bastille), čistě romantické (Gurinder Chadha - Quais de Seine), srandovní (Coeni - Tuileries) a ty, které vás z čista jasna zasáhnou (Tykwer - Faubourg Saint-Denis segment). __ U herců vede charismatický Nick Nolte, krásna Natalie Portman a Juliette Binoche, pro kterou jsem nenašel vhodné slovo, které by se spojovalo s jejim vystupem... Paříži, miluji Tě - Geniální počin! (12.04.2008)

Žádný z příběhů není vyloženě špatný, ale většina není nikterak výrazná. Některé mě vyloženě nebavily (Chometovo pantomimické peklo, Nataliho upírská úchylárna a Doylovo kadeřnictví - wtf?), některé byly vážně dobré (Cuaron, Van Sant, Coixet) a některé prostě průměrné (Chadha, Coeni). Naštěstí je v tu i sedm dokonalých a velmi intenzivních minut Toma Tykwera, bez kterých bych si na celý film za týden nevzpomněla. (21.01.2009)

Skvělej originální film sespojovanej z 18ti povídek, každá od jinýho režiséra, ale nelze prostě nevidět, že těch povídek je až moc a ztoho plyne, že některý jsou až přespříliš krátký a tak se dost často stává, že jsou nedořešený. V úvod jsem si dokonce myslel, že se to třeba v druhý polovině ještě dovysvětli a doodvypráví, ale nestalo se tak a je to fakt velká škoda, protože zrovna ty příliš rychle useknutý, se mi nejvíc líbily a docela mě mrzelo, že se musim s tim příběhem a postavama, který sem si během pár minut oblíbil, tak rychle rozloučit. Nicméně druhá polovina je už lepší, tam jsou povídky ucelený a některý fakt skvělý, hlavně teda od bratří Coenů je dobrá, sice se nejedná o žádnou romantiku, jako ve většině ostatních příběhů, ale Steve Buscemi prostě nikdy nezklame a ještě se mi líbila povídka od Nataliho s Elijahem Woodem. Ale jsou i takový povídky, který sice nejsou špatný, ale člověku nic neřeknou a akorát zabírají místo těm lepším, který by se daly pak víc rozvinout, ale i tak se tenhle film nedá hodnotit jinak než pozitivně. (14.10.2007)

Upřímně řečeno jsem se u filmu už dlouho tak nenudil. První tři povídky jsou úplně tragické, pak to trošku (ale skutečně jen trošku) vylepší Coeni po kterých nastoupí jednoznačně nejlepší část o matce-chůvě. Pak zase rychlý skok do průměru až podprůměru, ze kterého občas vykoukne něco výborného a originálního (mimové, slepec) ale ani to nedokáže plně vyvážit převážně nezáživné a hlavně bezpointové historky (buzny, obchodní cestující, první povídka). Povídkové filmy (ve smyslu kde spolu povídky nesouvisejí a každou napsal a režíroval někdo jiný) nemám rád, většinou jde o nevyvážený mišmaš kde jsou špatné a nudné příběhy střídány skvělými, které jsou ale zákonitě zbytečně krátké a ploché. (23.09.2009)

V tomto slepenci z několika zamilovaných historek z Paříže je jasně vidět, že se jedná o mozaiku několika rozličných režisérů. A to jak v dobrém, tak špatném smyslu slova. Některé příběhy jsou vynikající a dost originální, některé platí za čistý průměr a našlo by se i pár (asi doslova) celkem hrozných. Největší dojem ve mne zanechal asi ten od Toma Tykwera a upřímně jsem rád, že zrovna on mě nezklamal. Jsem zvědavý na New York. (08.03.2009)