Wolf Creek

Strašná škoda že v podobném duchu jako je druhá polovina filmu není i první půle. To bych mluvil o jednom z nejlepších brutalních slasherů všech dob. Ano úvodní třicetiminutovka je zcela ve stopách tradic v tomto subžánru. Je to totiž povinné seznamování s hlavními představiteli. Bohužel takto spackaný úvod jsem už dlouho neviděl. O postavách se toho opravdu moc nedozvíte. Vše vynahrazuje zhruba posledních 60 minut filmu. Na scénu nastoupí pozdější killer. A v takové poloze jsem už dlouho vraždícího psychopata neviděl. Většinou se postupuje tak že o vrahovi víme minimum informací a taky se minimalně projevuje na plátně. No tady dostal opravdu velkou příležitost se pořádně vykecat a nejen to. Od chvíle kdy se z dobráckého vidláka vyklube psychopatická zrůda nastupují opravdové a neotřelé jatka. Svými násilnickými scénami mi Wolf Creek hodně připomínal Haute Tension nebo Devils Reject. Je se opravdu nač těšit. A mile překvapí i to že nejde jen tak dobře odhadnout kdo právě zemře a kdo nakonec přežije. (25.08.2006)

Upozornenie : komentár obsahuje neslušné slová takže by ho nikto nemal čítať. Mám pocit, že nič originálne sa už v slasheroch nedá vymyslieť, keď sa donekonečna recykluje nápad o osamelých zabijakoch na farmách zabudnutých kdesi mimo civilizácie. Wolf Creek má celkom zaujímavú kameru a pre mňa rozčuľujúci spôsob strihu. Avšak to, ako je napísaný scenár a hlavne ženské postavy ma núti zopakovať to čo som vrieskal počas tej neskutočne tupej „hororovej“ časti filmu : „Vy p**e, keď neviete zabiť chlapa keď leží na zemi tak, že by ste ho dobili aj kameňom, nezaslúžite si žiť a dobre vám tak.“. ...ale možno je Wolf Creek len sexistická alegória na nemožnosť žien racionálne konať a z toho vyplývajúce následky a oslavu jednoduchosti a funkčnosti myslenia mužského. Ale to už v tom asi hľadám priveľa. 3/10 (16.04.2007)

Austrálsky pokus o buranský horor nedopadol až tak hrozne ako som očakával. Samozrejme, je to priemerná vyvraždovačka so všetkými zabehnutými klišé žánru, no nemôžem jej uprieť celkom vydarené budovanie napätia a pocitu neistoty a taktiež realistický prístup autora k príbehu, zapríčineného určite aj tým, že snímka je inšpirovaná skutočnou udalosťou. Vo výsledku sa jedná o dielo, ktoré hororového nadšenca príjemne poteší, no po krátkom čase na neho úplne zabudne. (15.10.2007)

Ano, toto je mé australské léto. Austrálie... Zmizet tam na výletě není žádný problém. Je to rozlehlá a nádherná, divoká země, místy neosídlená...Vody většinou pomálu a jídla také. Havěti spousta.... Dotyčný prostě zmizí. Já už jen když jsem viděl jak partička si to maže opuštěnou route prastarým Fordem Granada někam k vedrem se vlnícímu obzoru, ihned mně napadlo co kdyby se tomu nezkušenému mládí, ten pekáč podělal.. Podle názvu jsem čekal, že tu budeme mít nějakou smečku divočejších psovitých zviřátek a nějaké ty teenagery, kteří jim budou sloužit jako pobíhající kořist. Leč spletl jsem se zcela (snad pod dojmem nedávno viděného filmu také australské provenience, kde výletníky papá big krokodýl). Kdepak, o zvířátkách Wolf Creek není. Film dobře šlape, nenudí a i když divák lecos očekává, nemá pocit zbytečně promarněného času. Jak jsem už psal jinde, Australáci jsou jiní. Pokud si oblíbíte nějakého hrdinu a on zrovna na sebe strhuje pozornost ve velké části filmu, neznamená to, že se nutně musí dožít šťastného konce. Myslím konce filmu, konce svého se většinou dožije rychle :-). Sice tam bylo pár nelogičností (vy by jste si na útěku pouštěli cizí videa z dovolených?) ale chápu, že se snažili tvůrci těm s menší fantazií mírně polopaticky vysvětlit sled událostí... Film jsem viděl v cz dabingu a tedy tleskám tomu, koho napadlo obsadit hlas bodrého australského taťky hlasem Zdenka Maryšky. Ten si to tedy vážně užíval :-). Já tedy dávám ,,4 hlavy na špejli''. * * * * (16.07.2015)

„Tomuhle se říká udělat z tebe hlavu na špejli...kuch!" Jen několik nádherných obrazů přiblíží divákovi neobyčejnou australskou krajinu, což je nakonec škoda, jelikož trvá téměř padesát minut, než dojde k ohrožení hlavních postav. Dívat se po tu dobu na přírodu Austrálie by bylo jistě zajímavější, než poslouchat kecy trojice, co si vyjela na výlet do kráteru. A protože na usměvavé strejdy z buše je dobré dáti si pozor, tak je jasné, co bude záhy následovat. Tak samozřejmě jsou zde oblíbená klišé, kdy vrah není utlučen k smrti, kdy utíkat po cestě není nejmoudřejší a kdy sportovnímu vozu zkrátka neujedeš. Na druhou stranu klišé o blondýně padá a nevyužití psů bylo nepochopitelné a trestuhodné. Pak začne hlodat červíček, zda ten usměvavý strýček nebyl jen přeludem. Z mizerného gore zaujaly pouze ufiknuté prsty. Hodnocení ponechávám, i když dnes bych dal ty hvězdy jen dvě. (23.12.2020)