Vzpomínky na lásku

S kórejskými filmami zatiaľ nemám bohaté skúsenosti, ale stačilo, že si ma tento slaďák získal už len titulným obalom. A čo sa skrývalo za ním? To sa snáď ani nedá opísať slovami. Nádherný film, nádherní herci, svojimi výkonmi dodávajúci snímke osobité čaro a aj sentiment, ktorý sa tu často trhal z reťaze, k tomu akosi prirodzene patril. Klavírny motív smutnú atmosféru iba podtrhoval a obzvášť ma úplne uchvátila scéna na kopcoch s fialovými odleskami v pozadí či intímnou kamerou. Hlavná hrdinka bola stelesnením vnútornej krásy a ani nemusím byť beznádejná romantička, aby ma toto dohnalo k slzám. (16.03.2010)

Keď zmizne pamäť, stratí sa aj duša? Myšlienka hodná úvahy. Áno, ide o hroznú cukríkovú žmýkačku citov, ale aj tak to bolo dobré, neskutočne dobré. Jednotlivé situácie idú emočne až na hranu a na rozdiel od veľkej kopy rádoby sa tváriacich iných romantických filmov, tu nie je núdza o inteligentné dialógy, žiadne presladené žvásty dohromady o ničom sa nekonajú. Obsahová stránka má hlavu a pätu, hodnotné myšlienky pohladia na duši a celková pointa je reálna a dotýka sa mnohých z nás (samozrejme až v staršom veku, ochorieť na Alzheimera v 27. roku je vážne rarita). Jednoznačne plný zásah. (24.06.2014)

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

Na podobné filmy je z nepochopitelných důvodů lepší koukat o samotě. Člověk pak má jistotu, že se do příběhu zcela ponoří, nechá se jím obklopit, a dokáže naplno cítit emoce, které ze snímku prýští jako krev z rány do srdce. Já se na tento "CSFD nejvíc nejubrečenější film" díval s blízkým člověkem, a dopředu jsem anotoval potoky slz, které nás nejspíše čekají. A to jsem neměl dělat - stejně jako jsem neměl číst každý druhý komentář zde, ve kterých se to slzičkami jen hemží. Jistě, bulvy mi zvlhly jedna radost a je to neuvěřitelně dojemné a smutné, ale příště, když se budu chtít rozplakat, si radši pustím My Chemical Romance a jejich album z roku 2006, to mě v písničcce I Don´t Love You vždy spolehlivě složí na kolena. No nic.. film režiséra H. Leeho je velmi pěkně natočený a je na něm dobře vidět, že jej nevytvořili amatěři, ale to je vedle neobvyklého příběhu asi tak všechno. Herci se sice snaží a snímek se tváří, že se neustále něco děje (jak postupují léta), jenže to je omyl. První hodina je skvělým story o znovunalezené lásce, jenže dalších třicet minut až do zvratu je z mého pohledu jen "dobře natočenou nudou". Ne, že by se mi na A Moment to Remember něco extra nelíbilo, jen jsem se nebavil zdaleka tolik, jak jsem čekal. A konec mne neodzbrojil :-), takže jsem i mírně zklamaný. Nicméně s hodnocením 88% (20.11.2009) se ztotožnuji, jen to prostě není na maximální rank. (20.11.2009)

Tahle kinematografie mě nikdy zvlášť nefascinovala. A vlna asijské romantiky mě ze židle taktéž nezvedla. Inu, řádně propečený hamburger kdesi u stánku se taky nedá jíst denně, ale jednou za čas vás jeho vůně přivábí. A dost možná, že i zasytí. Moment to Remember je další z řady oceňovaných a divácky vděčných snímků, sic je jeho příběh prostinký. Jak jinak. Třídní rozdíly mezi tesařem a dívkou z vyšších kruhů nestojí v jejich vzájemných sympatiích, nicméně bude to choroba, která se stane jejich největší překážkou. Jak jinak. Pranýřujte mě, ale bylo to zbytečně zdlouhavé, se zbytečnými scénami, které se protáhly na ubíjejících 144 minut, průhlednými až nepřirozenými. Jak jinak. Formálně jako vždy něco navíc, potěší i korejská star Ye-jin Son. Zbytek mě mrzí. Zrovna jako těch 89%, co tu tak trčí!! Čekám odplatu.. Jak jinak. (27.05.2009)