Agent WC 40

Leslie Nielsen má samozřejmě i daleko lepší kousky, ale na druhou nutno dodat, že má na svém kontě i takové zaléžitosti zavánějící skoro až odpadem. Tahle parodie na Jamese Bonda je tak někde mezi, protože vedle vtipných a originálních fóru jsou zde bohužel i ty staré, trapné a tisíckrát ohrané. Slušná zábava, která by neměla urazit jak fanoušky parodií, tak fandy Leslieho Nielsena. (10.02.2008)

Nemusím tieto paródie s Leslie Nielsenom. Síce snaha o humor tam je, ale tie vtípy sú vhodné tak pre malé deti. Nie je to zas vulgárne, no základným účelom tohto žánru je diváka pobaviť a ja som sa rozhodne nesmial. Nenachádzam nič čo by som kladne ohodnotil. Leslie nebol zlý herec, lenže bol neustále obsadzovaný do podobných hlúposti. (17.06.2015)

Když jsem to kdysi viděl, jako malý harant, tak se mi to velmi líbilo, ačkoli jsem tomu příliš nerozuměl a spoustu fórku jsem jistě plně nedocenil. A už tehdy jsem si našel zalíbení v Leslie Nielsenovi, které se ve mně zachovalo. Bohužel už jsem děj totálně zapomněl a vlastně žiji v přesvědčení, že jsem si ho nikdy pořádně nepamatoval. Každopádně další zhlédnutí nepřichází v úvahu, protože chci žít s pocitem, že se mi tento film líbil. A navíc, když tu vidím těch odporných 55 %, tak cítím potřebu ty 3* prostě napálit. (20.12.2013)

Povedené gagy střídají totálně trapné....ono to asi i tak u parodií má být, ale tady to všechno působí tak nějak "na hniličku". Navíc je strašně patrná snaha vnutil Leslie Nielsenovy pózu Franka Drebina....a ten jak všichni zajisté víme byl jenom jeden. Agent WC 40 je pro mne typickým představitelem údobí po Bláznivých střelách, Žhavých výstřelech nebo Připoutejte se, prosím! a před novou vlnou v podobě Scary Movie, Bulšit či Superhrdiny, které z hlediska parodií považuji tak trochu za rozpačité. Každopádně každé zboží má svého kupce a kdo chce kam, až se ucho utrhne. (08.12.2017)

„Niekedy stretnete ženu a viete, že ju musíte mať.“ Čím viac divák vidí paródií, tým je viac schopný rozpoznať, čo je výborné (AUSTIN POWERS 2), čo slabšie (UTOPENEC NA ÚTEKU) a čo mimo (BLÁZNIVÝ PRÍBEH ROBINA HOODA). AGENT WC-40 sa zmieta medzi dvoma poslednými kategóriami. Škoda, že scenáristi nie sú príliš pôvodní (skvelé fóry typu "extrémne nervózny cestujúci v lietadle", "taxikár ktorého porekadlám nikto nerozumie" alebo "masové odpočúvanie"). Oveľa radšej siahajú po jednej nudnej paródii za druhou. Zrazu si uprostred toho otrasne nízkorozpočtového (trápne počítačové efekty - vyvalené oči, natiahnuté prsty) chaosu uvedomíte, že počítate, koľko paródií ste už odhalili (SPEED, SESTRA V AKCII, SÁM DOMA, BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, bondovky...) namiesto toho, aby ste sa zabávali. A to je zle. Ďalším mínusom je trápny titulný zlosyn (Matlock!), nepochopiteľne nechutná rolička hrdinovho šéfa a ak si k tomu prirátame neoslnivú réžiu (Friedberg odvtedy ani dovtedy nič zaujímavé nenakrútil), o podpriemer máme postarané. Poznávacím znamením zlej paródie je dialógová variácia na stokrát počuté („Cestujete do Las Vegas.“ – „Ako to viete?“ – „Máte to napísané na letenke.“). A prítomnosť Hulka Hogana. (16.10.2005)