Katyň

Chladnokrvné, programové vyvraždenie poľských dôstojníkov a inteligencie je obrovská téma, ktorá mohla a mala tvorcov inšpirovať k dielu siahajúcemu po métach najvyšších. Veľa som od filmu očakával, málo dostal. Niekde som čítal, že kto videl film Katyň, už nikdy nebude voliť komunistov. Myšlienka je to pekná, ale k nevoleniu komunistov nepotrebujem vidieť žiaden film a po zhliadnutí Katyne by som k takému záveru nikdy nedospel. Katyň je premárnená príležitosť. A premárnil ju najlepší (bohužiaľ už aj asi najstarší) poľský režisér, ktorý tam navyše prišiel o otca. A čo všetko sa dalo, veď stačí vidieť posledných 10 - 15 minút filmu a máme predstavu v akom duchu sa mal niesť celý film. Veľká škoda. Takých príležitostí nie je veľa. Už sa začínam báť, že Arméni nakrútia film o genocíde, ktorú na nich spáchali Turci. Inak je zaujímavé, že niekto spácha také nehorázne svinstvo a ešte si aj nárokuje, aby sa o tom klamalo alebo minimálne mlčalo. Akí sú si tí Rusi, Turci, Nemci a ďalší blízki. (02.09.2009)

Kdo čeká heroicky zaměřený válečný spektákl "á la" vojín Ryan, bude zklamán. Přesto zde hrdinové jsou, respektive hrdinky - trpící a čekající na své syny, muže a bratry, aby v míru opět trpěly pro pošpinění památky svých mrtvých obrovskou lží, na kterou odmítají přistoupit. Muži, o kterých film vypráví, nemaji ani tu možnost si své hrdinství vyzkoušet. Přežijí jen ti spolupracující, ale výčitky a stud jim po válce nedávají mnoho nadějí na šťastný život. U tohoto syrového snímku prostého příkras a velkých gest mě napadlo, jestli by se vůbec měl vyučovat dějepis, počínaje dvacátým stoletím a současností konče. Není to všechno jedna velká lež, kde se jen přehazují strany podle potřeby a aktuální politické situace? Možná by se měla stanovit nějaká lhůta, ve které by se přečkalo, až jak se to vyvrbí. Smutný film. (19.02.2009)

Dobře, pane Wajdo, velmi dobře. Film prosím zavázat ozdobnou mašličkou a poslat současným oficiálním ruským místům, protože za zdůvodnění jejich společné "epizody" s nacisty " To byl strategický plán v boji proti nacistům" bych je nejradši nakopal do prdele. Bylo vidět, že Wajdovi na tom filmu hodně záleží, ještě aby ne, když v Katyni přišel o tatínka, jenže ta snaha byla právě ke škodě. Přesněji řečeno časově nesouvislé vyprávění příběhu. Z mého pohledu právě tohle rozmělění do dvou časových pásem, byť je od sebe dělí jen pár let, hrozně ubralo na celkové síle. Ale dobrý, absentující souvislá časová postupka je vlastně jediná výtka a kvůli tomu tenhle film nehodlám sestřelit. Naopak Katyň má pro nás všechny obrovskou vypovídající hodnotu a z hlediska dneška, kdy za slovem Katyň - následuje trapné mlčení nejen ze strany Ruska, ale i celého světa, považuju tenhle film za jasný hlas, kterýho si já osobně velmi cením. Stejně tak tleskám panu Wajdovi i za menší, ale velmi emotivní detaily - začátek, kdy společně přijedou jak největší kamarádi nackové a sověti, ukázka toho jak se "dělá" pravda, kdy nejdříve nacisti a za pár let sověti používají naprosto totožné metody jak "informovat" o Katyňi a i když tohle byla síla sama o sobě, tak na závěrečnou scénu ........... ufff to musí pozůstalý a zřejmě i ostatní Poláky fakt hodně bolet. (04.09.2009)

Z Wajdova dramatu je zřetelně cítit, že se režisér opravdu snažil a na výsledku mu záleželo. Jenže je to snaha tak nějak upachtěná, je to jako sledovat z nadhledu zamilovaný párek, který se chystá ke své první intimní schůzce, zoufale se snaží udělat dojem a z té křečovité snahy zbydou nakonec jen rozpaky. Přes veškerou režisérovu snahu je po převážnou většinu stopáže film studený jak psí čumák a mohl bych se v podstatě podepsat pod Mattyho komentář. Vzniklo sice obstojné historické drama, které může sloužit řekněme jako školní představení pro středoškolské studenty, ale od režiséra Wajdova formátu se zkrátka čeká víc. Jeho rané snímky z 50. let mě sice leckdy po obsahové stránce odpuzují, ale je v nich mnohem víc vášně, uměleckého rizika a filmově zajímavých momentů než v Katyni, kterou pojal jako společenský pomník obětem masakru. Závěrečná scéna exekucí sice zamrazí, ale skutečně dobrý film by se měl obejít i bez ní, aby diváka strhnul. Na Katyni mi vadí množství postav a rozptylujících obrazů tam, kde se měl tvůrce jít do hloubky. Zajímavý a svým způsobem typický je srovnávací moment mezi oběma okupanty polského území. Wajda se zcela záměrně snaží klást rovnítko mezi nacistické Německo a stalinistický Sovětský svaz. To vzájemné poplácávání po ramenou, úsměvy na tvářích a velmi podobné jednání důstojníků obou armád se v Katyni objevuje často. Celkový dojem: 65 %. (14.09.2009)

Film působící stejně staře a konzervativně jako jeho režisér. Důkladné protkání náboženskými symboly a odkazy k polské národní hrdosti jakoby Wajda stavěl nad soudružnost vyprávěného příběhu, který postrádá hlavní postavu a svou strukturou ze všeho nejvíc připomíná neobratně předávanou štafetu. Jestli byl nulový emoční dopad samotného katyňského masakru způsoben mým cynismem, či režisérovou neschopností, nedovedu posoudit, film každopádně nenaplnil má očekávání ani v tomto posledním (spásném) aspektu. Ano, Wajda rozehnal mlhu nad událostí, kterou dodnes mnozí nepřijali za součást historie, ale zvolil k tomu tak zoufale pietní, akademicky uhlazenou cestu, že lituji všechny školáky, kteří Katyň budou muset v rámci dějepisu zhlédnout (vzhledem k povaze filmu jich nejspíš nebude málo). 55% Zajímavé komentáře: CheGuevara, wipeout, _-0-_ (09.07.2008)