Resident Evil: Afterlife

Právě jsem se vrátil z kina. Jsem fanoušek filmu Resident Evil, jsem fanoušek Milli Jovovich, bohužel pro mne byl film velkým zklamáním. HORROR? Kdepak! Pouze akční film. Napětí žádné. Zombie jen jako komparz. Třetina 3D scén se odehrává mimo plátno? Dejte mi toho člověka, který to napsal! Zabiju ho! Mimo plátno tak akorát byla má coca-cola a popcorn. Je vidět, že dneska 3D filmy točí každý! Před filmem jsme viděli ukázku z 3D pohádky o sovičce. TO BYLA GRAFIKA! Pak nám ukázali ukázku z 3D filmu SAW 3D. Bože, TO BYLA BOMBA! To byl šok a horror No.1! A pak začal RESIDENT EVIL. Bum, bác, ratatata, ratatata… Některé holky se začaly v kině nahlas řechtat. A kdyby tam nebyla scéna s 3 metrovým katem, tak odejdu ubrečený domů! Dávám 60% a to pouze proto, že jsem fanoušek. Jinak bych film označil jako podprůměrný. Navíc jsem si objednal big slaný popcorn a v sále jsem zjistil, že mám sladký. Sežral jsem ho, ale asi budu mít cukrovku :-( Film měl i jedno plus, myslel jsem si, že Milla Jovovich je dokonalá. Ale není. Díky 3D verzi jsem si všiml, že vpravo dole má křivý zub. :-) (27.09.2010)

Po Avatarovi nejlépe vypadající film ve 3D. Bohužel, na rozdíl od Avatara není 3D používáno k vyprávění, ale celý film slouží jen k předvádění 3D. Subjektivně nejdelší a nejpomalejší akční film za poslední dekádu. Totálně videoherní absurditu scénáře ponechávám stranou, ta už tu celkovou tupost jen korunuje. (09.09.2010)

Nejprve je třeba říct si, čím vlastně je a není čtvrtý Resident Evil. Resident Evil V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ NENÍ zombie horor, minimálně takový, na jaké jsme zvyklý. Osobně se zdráhám použít i slovo horor, ale řekněme, že má pár propriet (něco málo), takže budiž. Mnohem více je to hodinu a půl dlouhé technologické demo k videohře. Videoherní estetika je zřejmá, přiznaná a dobře pochopená (hodně z toho cítím Silent Hill), dějová gradace pomocí absolutně nelogických a nadsazených bossů zde funguje a akce, ačkoliv občas SILNĚ připomíná Matrix (což je v zásadě v pořádku, protože Matrix JE videoherní a sourozenci Wachowští jsou na videohrách odkojení), má jisté kvality. Obecně je znát, že se Anderson stále nepoučil z vlastních chyb. Postavy zabíjí nezajímavě, náhle, zbytečně a ne moc krvavě (tu sexy modelku mu fakt neodpustím), nedovede budovat napětí, a občasné lekačky fungují především díky domnělému nabourání divákovy osobní zóny skrze 3D. Dokáže ale maskovat malý rozpočet (směšných 60 milionů) takovým způsobem, že si divák vlastně vůbec nestihne uvědomit, že se film odehrává asi na 4 lokacích (z toho jedna je komplet digitální) a kromě pár scén se zombies (kterých je tu překvapivě málo) a pak kromě konce vlastně není na place nikdy víc jak 4 postavy (a dohromady jich je okolo 10ti, většina pochopitelně po pár scénách zařve). Vizuál má v malíčku, ŠPIČKOVÉ 3D jakbysmet a nakonec dovede kombinovat hudbu a vizuál takovým způsobem, že je vlastně hrozně zábavné prostě se na to jenom koukat. Takže co je Resident Evil: Afterlife? Je to skvěle funkční rockový videoklip, který si bere něco málo z videoherní estetiky a něco málo z motivů klasických zombie filmů, tyto čistě audio-vizuální prvky pak doplňuje o experiment v podobě propojení s 3D atrakcí. A jako takový je znamenitý. Dá-li se tomu ještě říkat film, to už je druhá věc... P.S.:Všechny holky jsou sexy, Sienna Guillory na konci jim všem vede, pětce se vlastně vůbec nebráním a za naprosto geniální odkaz na Akiru mám vlastně docela silné nutkání přihodit tu čtvrtou hvězdu. UPDATE: A nakonec... Proč ne? (24.09.2010)

Je to vpravdě strašné, ale není to hrozné. A rozhodně to není žádná katastrofa! Třetí díl zombíkovské vyvražďovačky sice zůstane asi napořád nejlepší walking-dead-béčkovou-akcí všech dob, ale Afterlife zase tak moc do hlubin temné žumpy nezapadá. Vlastně je to docela zábava: je tu plno totálně ujetých a trapných hlášek, potoky krve, pečlivě dávkovaná přehnanost, smršť akce, a trojlístek tak tupých postav, že by je v piškvorkách porazili i teletubbies. Kdo tedy půjde do kina s pusou narvanou pop-cornem ještě než usedne do sedačky, nemůže být zklamán. Smál jsem se celkové debilitě a užíval si akce - je jí tu dost. Souboj ve sprchách rulez. BTW zvuk v kině byl maximálně luxusní, takhle mi za bubínky naposledy tahal metalcoreový koncert v 007čce na Strahově. Verdikt: sračka, ale zklamán nejsem ani trochu. P.S. 3D tedy vypadalo mnohem lépe i na takovém Step Up 3D... (28.09.2010)

The Book of Alice aneb videoherně o zombies bez zombies! Andersone! Ty fušere jeden! Zahodit příslib velkých událostí rozehraný v Extinction během úvodních deseti minut a ještě ke všemu takovýmhle způsobem. Nemluvě o snad pěti minutovém fetišistickém záběru na nohy ( kdyby tam stála žirafa, neřekl bych ani slovo ) po kterém přichází ona magická formulka writen by Paul W.S. Anderson! Zasloužil bys pětadvacet na holou. Někdo tady musel chybět na hodinách logiky (+ nano pavouk vstřikující do těla drogy? Dude, Vážně? ) Máš jediné štěstí, že coby film na nedělní odpoledne Afterlife funguje docela obstojně a ještě ke všemu si divák může zahrát hru: Poznej své oblíbené filmy v Andersonově skládačce. ( malá nápověda milý hráči: Matrixem, Silent Hillem a Ostrovem to teprve začíná) Škoda po Death Race jsem ti začal možná i trošku věřit. (07.10.2010)