V temnotě

Čo z toho, že je to podľa skutočnej udalosti, keď tá forma, spracovanie sú tak nudné, nezáživné. A do filmu ešte vybrali nahnusnejšie poľské herečky v histórii. Nevadí, ale pani režisérka by si mala pozrieť napríklad Musíme si pomáhať a tam by zistila, že niekedy je menej viac. Komornejšia atmosféra českého skvostu predbieha tento odšťavený poľský sortiment o sedemmíľové boty. (15.01.2019)

Kto ešte dokáže znášať neskoršie filmy s tematikou druhej svetovej vojny si možno na tomto filme celkom pozitívne zgustne. Režijne veľmi schopne vybudovaná atmosféra a napätie. Na môj vkus však niekedy príliš veľa zbytočných záberov, ktoré mali znásobovať mieru poetiky, ale nie všetky mi prišli relevantné. Neuškodilo by rovnako, keby Agnieszka Holland bola pri tomto filme úspornejšia na svetlo. Reakcie hercov v niektorých momentoch taktiež na mňa pôsobili metúco. ( scéna so "sprchou" po nepríjemnej informácii... ) Nepísaný hold Andrzejovi Wajdovi, ktorý v roku 1956 otvoril Poľskú filmovú školu filmom Kanále. Tieto kanále podľa skutočnej udalosti od Agnieszky Holland dokážu zaujať, no u mňa neprekonali latku favoritov s tematikou druhej svetovej vojny. Ako vysoké pozitívum beriem, že ma film celkom donútil premýšľať aj nad dneškom. Nie pri všetkých historických filmoch je tomu tak ! (10.05.2013)

Tady se člověk neubrání porovnávání se Schindlerovým seznamem. Spielberg ve svém opusu vsadil na emoce a patos, vždycky si vzpomenu na červený kabátek malé židovské holčičky v jinak černobílém filmu. To Agnieszka Holland patos prakticky vypustila a prostě jen vypráví příběh normálního člověka, který se tak nějak shodou okolností stal hrdinou. Emoce tam samozřejmě jsou taky, ale nijak řvavé, takové jemnější, klidnější, prostě ženský pohled na věc a to je pro mě nakonec malinkatou vadou na kráse, protože to škodí zapamatovatelnosti. ( velmi subjektivní soud). Takových filmů však jen houšť, poněvadž nikdy bychom neměli zapomínat na minulost a vždy bychom se z ní měli umět poučit, škoda jen, že to pořád neumíme. (09.07.2013)

Zpracování příběhu "polského Schindlera" Leopolda Sochy a "jeho" Židů od Hollandové mě oslovilo mnohem víc, než Špílbergův šablonovitý a sentimentální doják o Schindlerovi. Postavy tohohle komorního "kanálního" dramatu jsou realistické, živočišné, scénář se nesnaží zakrývat jejich stinné stránky a idealizovat je. Možná jen ve chvíli, kdy Socha před pesachem přináší Židům macesy a menoru, jsem se neubránil cynickému úšklebku a na jazyk mi přišlo opovržlivé slovo "špílbergovština". Ale jelikož jsou scény z kanálu natočeny podle vzpomínek očitého svědka, proč i téhle melodramatické scénce nevěřit, stejně jako nepravděpodobnému přerodu chamtivého zloděje v altruistu. Takže to jediné, co můžu filmu vytknout, je příšerná ruční kamera, která mi divácký zážitek hodně pokazila. A mrzí mě, že knižní předloha Krystyny Chigerové u nás dosud nevyšla. (16.12.2018)

Cely cas to vyzeralo na solidny film za 3 hviezdicky. Prislo mi to trochu zdlhave a chybali mi tam nejake poriadne vyhrotene sceny, ale behom zaverecnych titulkov to na mna cele dolahlo a bolo mi z toho smutno. Ani neviem ako, ma to nenapadne pomalicky uplne dostalo. Tak za to si to zaluzi aj tu stvrtu hviezdicku. (21.11.2012)