Wolf Creek 2

Mick Taylor. Ochránce krás Austrálie, regulátor stavů vačnatců i turistů, rudokrký buran držící slovo, lovecký nůž a pušku. A snad to bylo tou převládající červenou na flanelové košili, schopností zjevit se nečekaně, či zálibou ve vulgaritách a sžíravém sarkasmu, ale taky tak trochu Freddy Krueger mimo fázi snění.. Sice kostra a kůže klasického hixploitationu, ale uvnitř maso Rodrigueze (policejní hlídka), Duelu (kamion), či No Country for Old Men (genius loci pouště) a jedno bijící srdce filmaře se smyslem pro symetrii, humor a budování napětí (je úžasné, že až na svéráznou Quiz Show se vše odehrává na otevřeném prostranství). Na další počin Grega McLeana si milerád počkám a vůbec bych se nezlobil, kdyby znova zamířil ke kráteru s podezřele vysokým počtem nezvěstných - za tím milým, žoviálním majitelem ještě delších kotlet, než si nalepují v seriálu Vyprávěj.. (22.05.2014)

Nekompromisní a svižná žánrovka, která se nebojí ničeho a nikoho nešetří - v relativně krátkém časovém úseku se tak dočkáme čistého průstřelu hlavy, detailního rozřezání mužského údu, krvavé australské rallye s podtitulem "Sejmi klokana" a konečně i návštěvy děsivého mučícího doupěte plného bolesti a zvrácenosti. A navíc v hlavní roli se sympatickým klaďasem a labužnickým záporákem, který je hororový magor první třídy. Nepřináší to sice nic nového a je zarážející, jak bezstarostně a bez následků provozuje Taylor své zvrhlé choutky napříč tak velkým územím, ale pořád je to minimálně sakra zábavné a formálně více než slušné, takže spokojenost.... 70% (12.11.2015)

Zdaleka to není perfektní, že bych skákal nadšením 2 metry do vzduchu, ale jsem velmi spokojený a příjemně překvapený, jak se režisér McLean posunul dopředu a určitě o sobě dá brzo vědět i za oceánem, o tom nepochybuju. Sice se ve filmu neděje nic nového, co bychom my fanoušci už neznali, ale herecká genialita Jarratteho a velmi vyzrálý režisérský um McLeana z toho dělá jeden z nejlepších hororů roku 2013 a jeden z nejlepších pokračování hororů vůbec. (07.05.2014)

Pocit izolácie v horrorových snímkoch je stávka na istotu a prostredie austrálskeho vidieka dáva tvorcom neobmedzené možnosti - tak sakra prečo to nevie nik poriadne využiť? V podstate som celý film už videl niekde inde - pozliepaný zo scén iných žánrových odrôd. Naozaj nič originálne, každá scéna takmer prvoplánovo vykonštruovaná, miestami nejaká tá gore-scéna sa podarila a možno akurát psychopatický záporák Mick Taylor mi trošku nahnal strach, jeho chrapľavý hlas a buranské vystupovanie bolo naozaj ikonické. Ale inak nič, čo by stálo za zmienku, či za zapamätanie. 50%. (01.02.2015)

Uplynula už docela dlouhá doba, co Greg McLean rozvířil vody hororového žánru svou celovečerní prvotinou Wolf Creek a hned si tento australský kousek získal velkou řadu příznivců. Mezi nimi i mou maličkost. Do té doby jsem neměl moc zkušeností s protinožci, ale Mick Taylor všechno změnil. Krokodýl Dundee pro něj není žádnou konkurencí a jediné co oba spojuje je jejich pěkný nůž a suchý humor. S láskou k přírodě je to už trochu na štíru a o zvířatech se už raději bavit nebudeme vůbec. Hláška „Soráč, Skippy“ mluví za vše. McLean však nechtěl jen bohapustě kopírovat jedničku a tak dal hlavnímu záporákovi více prostoru a především navýšil počet možných obětí. Divák si tak musí rychle přivyknout, že tentokrát to nebude jen o „mučení“ nebohých turistů (což možná někteří přivítají s nevolí), ale že Mick Taylor dá naplno pocítit svou krutost všem, kdo mu byť jen na okamžik zkříží cestu. Na rozdíl od jedničky se začátek nevleče a atmosféra tak velmi rychle začne nabírat příjemné grády. Musím sice trochu tvůrce pokárat za až moc viditelné digitální efekty, ale zas na druhou stranu se tu objeví celá škála solidních hlášek a nezapomenutelných scén. Krutosti a morbidnímu apetitu našeho zabijáka nelze vyčíst vůbec nic. Jediné co mi trochu nesedlo, bylo to vrahovo doupě a zbytečně zdlouhavý finish. Proč to vlastně tak celé dopadlo? Je mi to popravdě jedno, ale hlavně že snad bude trojka. (06.10.2014)