Poslední Mohykán

Film se natáčel v jižní oblasti kouzelné Andalusie (Almeria), kde se tuším natočilo určitě více westernů, a část také v atelierech Berlína tehdejšího Západního Německa. Byť režisér Harald Reinl posunul dobu a změnil britské vojáky v červených kabátech za modré oblečení vojáků USA cca o sto let později, no tak výsledek není úplně špatný. Na druhé straně děj tohohle filmu se vymyká mým utkvělým představám Cooperových románů s vážnějším nádechem. Spíše kostra příběhu trochu kopíruje film Poklad na Stříbrném jezeře, protože jde o zlato. A namísto statečného Vinnetoua a jeho neméně zdatného bílého bratra Old Shatterhanda nastupují Unkas a Sokolí Oko. I když žel v ději Poslední mohykána už není ta síla těch z nejlepších mayovek. Pro úplnost budiž podotknuto, že duch románů Karla Maye byl asi přeci jenom Reinlovi bližší než klasická americká dobrodružná literatura, respektive indiánky od spisovatele Jamese Fenimora Coopera. Osobně si také myslím, že styl jeho filmové práce se více hodil vyloženě k Mayovým románům. Možná si to také třeba režisér zřejmě sám uvědomil a už žádný film od tohoto amerického spisovatele nenatočil. Nakonec zcela jednoduše, film není bez kazů, ale asi uspokojí určitě valnou část příznivců starších filmů dobrodružného žánru. (14.11.2011)

ZLÍNFEST "Myslím,..." (záběr na most v planech šlehajících až k nebesům) "... že ten most nepřejdeme." (záběr na hořící most padající dolů) S over-voicem a obdobně naladěným publikem může tahle realizačně zdařilá snaha o navázání na "mayovky" nabýt téměř kultovního statutu a spadat do klonky guilty pleasure. (04.06.2009)

Román Jamesa Fenimora Coopera som v detstve čítal, ale nikdy by som si nepredstavil, že by mohol byť zasadený namiesto lesov a jazier do prérie a pahorkatin. Stalo sa, predpokladám, že to bolo urobené z úsporných príčin. Síce sa neustále niečo deje, zďaleka nemá príbeh vznešenosť a poetiku slávnych mayoviek Haralda Reinla. V nezvyčajnej úlohe sa objavil predstaviteľ detektíviek od Edgara Wallaceho Joachim Fuchsberger, ktorý vymenil baloňák za uniformu ( major Heyward ). K tradičným postavám patrí aj režisérova manželka Karin Dor v úlohe Cory. (25.06.2011)

Reinlova klasická filmová mayovka z 19. století našroubovaná na knižní předlohu odehrávající se v 18. století  v Americe před  americkou válkou o nezávislost.  Od klasických mayovek se pak rovněž odklání svým vcelku překotným způsobem vyprávění. Na škodu to výrazně není, zejména příznivci akčních jednohubek si přijdou na své, protože akcí a přestřelkami tu Reinl rozhodně nešetří a pořád se něco děje.  Karin Dor je pak velkou ozdobou celého filmu, byť prostoru se jí zase tolik nedostává, Trochu zklamáním jsou dost nevýrazné ústřední postavy Unkase a Sokolího oka, ale vše se v dobré obrátí špatným koncem. Tři šípy do hrudi... (22.06.2022)

Vzhledem k tomu, že Harald Reinl je slušný machr na indiánky, nechala jsem se ukecat. Tak předně nečekejte děj, na jaký jste zvyklý, včetně časového posunu. I tak to byl film velmi slušný, se spoustou akce, cválajících koní, Mohykánem skutečně indiánského vzhledu se slušnou figurou, Sokolím okem vzhledu bisexuála, hubaté Karin Dor a vůbec všechno mělo být, tak jak v pravé indiánce být má, tedy kromě velmi rušivé hudby, kde dechové nástroje přehlušily totálně všechno a vypadalo to spíše na boření hradeb Jericha než vojenské pevnosti. A to šla hvězda dolů, bohužel. (26.09.2020)