Kōkaku kidōtai
Ghost in the Shell
Ghost in the Shell
Ghost in the Shell
Ghost in the Shell
Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Recenze (426)
Hezká animace, stylový souboje, ale stejně jsem to nedokoukal. ()
Důvodem pro pouhé 4 hvězdičky je, že jsem nejdříve videl druhý díl. Pod jeho vlivem pak na mě první Ghost in the Shell působil trošku jako chudší a zamotanější příbuzný. V první řadě musím vyzdvihnout genialitu hudby,kterou můžu řadit opravdu k TOP5 z filmových soundtracků. První půlka filmu na mě působila spíše uměleckým,než příběhovým dojmem.Bylo málo dialogů a spousta nádherných scenérií vykreslujích kyberpunkový svět. V druhé relativně akční části už sem se krásně chytil a plně si vychutnal mistrovské zpracování. Škoda jen toho rychlého konce, vydržel bych klidně i 3 hodinovou stopáž =D....Když nad tím tak přemýšlím, to moje shánění filmu trvalo skoro 2 roky a plody tohoto úsilí byly sladké. l ()
Futuristicky existencionální animák s filozofickými dialogy, skvělým zpracováním, ale trošku těžko chytatelným dějem. Přiznám se, na poprvé jsem vše na 100% nepochytil. tyto snímky mají velký potenciál a patří jim dík. 8/10 ()
Příliš filozofie škodí, v dialozích se snadno ztratíte - zvlášť když to sledujete v japonštině s anglickými a pod tím ještě českými titulky. Ale zanechá to ve vás spoustu myšlenek i tak. Velmi vážné a seriózní animé! ()
Ano, vizuálně dokonalé, víme odkud v Matrixu vítr vane:-) Trochu jsem se ale ztrácel v ději, ovšem nevím zda to bylo překladem, nebo mnou... ()
Hmm, na to, co jsem o tom slyšel, mi to tak úžasný ani nepřišlo. 8/10 ()
Filozofie v plné nahotě a geniální soundtrack. To by bylo mé shrnutí v jedné větě. I přes odvážné otázky, které film klade, mně však chvílemi přišel příliš utahaný (nechce se mi věřit že má jen 78 minut). Ač se Matrix maličkostmi mohl inspirovat, rozhodně nesouhlasím s tím, že by jej kopíroval - řekl bych, že spíš rozvinul drobnosti a dal jim řád. Ghost in the Shell je jiný příběh a má jiný smysl - rozhodně ne špatný. Minimálně je člověk donucen přemýšlet - aneb otázky od kdy je možno vnímat člověka člověkem by si potykaly snad i s Freudem. Možná vrub času či má nepříliš velká láska v anime však zapříčinily, že obdivovat tento film nemohu, byť určitý respekt si získal. ()
Trosku rozpacite dojmy, pro ty co nikdy nevideli jiny anime urcite kolosalni zazitek. ()
Možná to bylo moc složité a nepochopitelné, možná jsem se prostě nepřenesl přes ten účes... ()
Skvělá hudba a animace, ale tady to pro mě bohužel končí. Ale aspoň už vím, kde Wachowští čerpali inspiraci pro Matrix. ()
Cyber punková legenda. Výborné vizuální a hudební zpracování. Cyber meditace na druhou. ()
Anime s asi nejhlubší myšlenkou, jaké jsem kdy viděla. Charaktery postav jsou skvěle rozpracované, každý dostane svůj prostor. Nemám, co bych vytknula. ()
Nemůžu se zbavit pocitu necelistvosti a zbytečné strohosti...asi tomu dám ještě někdy druhou šanci. ()
Jap, jak říká Galadriel - rozhodně se ukazuje, že Matrix není ani zdaleka tak originální, jak by se mohlo zdát... Ghost in the shell. No. Ale posuďte sami, určitě to za to stojí. Btw jsem zrovna na vlně sci-fi, a fakt to připomíná Blade Runnera. Možná bych udělal určité rovnítko - 1. Blade Runner - skvělé herecké výkony. 2. GitS - skvělé efekty + výkony 3. Matrix - Skvělé efekty - no a všichni mají společnou onu mysteriozitu. Silných 5* ()
skutečnou kyberpunkovou revoluci do filmu přineslo až anime nebo ji v určitém smyslu dotvořilo, filmový zážitek který se vyrovná nejvýraznějším knihám žánru... ()
Spíše filosofická detektivka než cyberpunková akce, o hledání a významu toho, čemu říkáme duše. Od jaké chvíle se dá daný objekt považovat za živý? Je možné, aby si vyspělá umělá inteligence byla schopna vyvinout duši? Inteligentní film s transcendentním přesahem, s výbornou atmosférou a hudbou, která přemýšlivou depresivní atmosféru jen posiluje. Nutno vidět! ()
Výborné scifi anime s vskutku dobrým scénářem! ()
Dejovej extrakt komiksu, co formou bere dech. ()
Naprosto kultovní klasika cyberpunk žánru, spojující nádherně vykreslené prostředí, zajímavé postavy a filozofické otázky pojící se k identitě jedince v technologickém světě (které jsou přímo vetkány do děje filmu). Také to má suprový vizuál (později vykradený Matrixem, včetně úvodních titulků...) a vůbec mě moc nenapadá, co by tomu šlo byť teoreticky vytknout. ()
Související novinky
10. ročník Future Gate sci-fi film festivalu
Největší středoevropský filmový festival sci-fi filmů a kultury Future Gate odstartuje svůj jubilejní desátý ročník 26. září v pražském kině Lucerna a následně se přesune do Brna. Kromě hlavní… (více)
Duch anime vládne Hollywoodu
Šéfové velkých studií očividně věří, že Speed Racer sourozenců Wachowských (Larry a Andy) bude hit (a s přihlédnutím k vynikající trailerové kampani tomu začínáme věřit také). Jinak si nejde… (více)
Program FILMASIE
Hlavním bodem programu prvního ročníku festivalu asijských filmů FILMASIE, který se uskuteční ve dnech 1. 7. prosince 2005 v pražských kinech Světozor a Aero, bude Jižní Korea. Tu budou zastupovat… (více)
GitS je příliš krátký film a ač mě po celou dobu bavil (což je jistě dáno mou atrakcí pro kyberpunk), tak poskytne příliš málo obsahu. Hlavní téma filmu (lidství) se příliš nevykrystalizuje, protože není čas příliš filosofovat nad tím, co to znamená být člověkem. Film je v tomhle ohledu velmi slaboduchý, protože prezentuje lidská vědomí uvnitř mechanických těl (a mozků) víceméně beze změny - Jasně, robotické mozky mají své klady a zápory: postavám umožňují přístup k síti, ale mohou být hacknuty, jenže jde o to, že film prezentuje, že mít robotický mozek nijak zvlášť neovlivňuje způsob nám známého lidského uvažování, které je dáno tím, že máme ten organický mozek, který máme. Vždyť tohle už vysvětlil Kant v 18. století... Přitom si to celé říká o to, aby speciální agenti, jejichž lidské vědomí je nahráno na čip v mechanickém těle, sváděli boj mezi organickou (abstrakce, intuice, cit, pochyby, neukázněnost) a robotickou (výpočetní rychlost, přístup, analytické schopnosti, přísnost) přirozeností. Předpoklad, že vnímání zůstane stejné, jest naivním. Pokud však chceme být sofistikovanější, tak to na nás klade těžší tvůrčí nároky. Tento boj mezi přirozenostmi by mohl být motivem k tomu, aby se protagonistka sloučila s umělou inteligencí v závěru a vytvořili tak novou entitu. Umělá inteligence by mohla být tvořena jakožto eventualita k lidským duchům ve skořápce, avšak nepočítalo se s tím, že procitne a získá sebeuvědomění, které ji vymaní z vlivu jejích strůjců. Nutno také vysvětliti, proč by výzvědná služba chtěla nahrávat lidská vědomí do robotických těl, když by to po čase vedlo k rozporům. Nejspíš by to muselo přinášet jisté velmi žádoucí výhody, než aby se vyplatilo posílat do akcí pouhé roboty. Současně by organizace neustále musela bojovat s časem a znovu a znovu přenahrávat to lidské vědomí, protože čas, zkušenosti a lidská tendence pochybovat by nutně vedly k destabilizaci. Tím by se ještě více posílil motiv ve skořápce uvězněného ducha, který se snaží prorazit ven. Dejme tomu, že by vyšetřování poukazovalo na korupci uvnitř tajné služby a protagonistka byla nějak dějově odstřihnuta od dozoru a kontroly své organizace. Mohla by pak vyšetřovat víceméně na vlastní pěst a současně svádět výše jmenovaný vnitřní boj. Vše by vedlo k setkání protagonistky a oné AI a následnému splynutí. Chtělo by to však více protkat s psychologií a filosofií to dramatické vyšetřování, které posouvá příběh, jenže nám se dostane asi jen dvou dialogů na toto téma (mezi majorem a Batou na lodi + mezi AI a šéfy sekcí 6 a 9). Dále mi přijde, že příběh je svou výstavbou poněkud matoucí. Někdy mi nebylo jasné, co je scénou snaha vyjádřit (viz. sledovačka nějakého muže vystupujícího z helikoptéry poté, co Major zatkne krátce po dvacáté minutě filmu toho hacknutého týpka se samopalem s průraznými náboji). Asi v 50% případů bych nebyl schopen říci, proč postavy jsou tam kde jsou, proč se děje to, co se děje a jaké jsou motivace různých frakcí ke konkrétním jednáním. Vcelku mi to tedy přišlo zmatečné a vágní. Film je však opěvován pro svou významnou pozici. Nemáme mnoho filmů s takovou tématikou (jasně, Blade Runner) a současně nutno uznat, že díky krátké stopáži a atraktivitě kyberpunku si to udrží divákovi pozornost. Rovněž je to díky výjevům a hudbě sem tam schopnost vykreslit působivou atmosféry (někdy zneklidňující, jindy melancholickou). Oproti druhému dílu to navíc vypadá i poměrně dobře (někdy je to zhruba na úrovni Akiry a jindy to vypadá poměrně rozplizle a ohavně - ostatně je to furt anime). Pozadí je zde však ještě ručně malované, statické, a objekty, které se v něm pohybují, jsou sice od pozadí vizuálně odlišitelné (nesoulad), ale stále to nebije do očí tak moc, jako když je pozadí děláno digitálně. () (méně) (více)