Three Brothers
Traja bratia
Režie:
Jan SvěrákScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Tomáš Klus, Vojtěch Dyk, Zdeněk Piškula, Kateřina Kosová, Sabina Rojková, Gabriela Míčová, Oldřich Kaiser, Zuzana Norisová, Kamil Halbich, Zdeněk Svěrák (více)Obsahy(1)
Tři bratři (Vojtěch Dyk, Tomáš Klus, Zdeněk Piškula) se vydávají do světa na zkušenou, aby si našli nevěsty a rodiče jim mohli předat hospodářství. Sourozenci při svém putování jako kouzlem vstupují do slavných pohádek, ve kterých je čeká mnoho nástrah, nečekaných příhod a možná také láska... Filmová pohádka Tři bratři nabízí spoustu dobrodružství, překvapivých situací, ale také laskavého humoru. Děj filmu, včetně známých a oblíbených písniček, které ve filmu zazní, pochází z pera Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. (Bioscop)
(více)Recenze (1 356)
Ta okazala filmarina Jana Svěráka neladi s tatkovym poetismem a noblesou pravého umělce.! Nicméně i díky skvěle napsanym písničkám zase vyhrála chytrá zábava starého dobrého barda českého humoru. :-) ()
Takhle. Nechápejte mé hodnocení tak, že by se mi Tři bratři zas až tak líbili. Moderní a nové pohádky opravdu nevyhledávám, do kina jsem byla nucena jít, takže má očekávání nebyla nijak vysoká. O to víc mě překvapilo, že to nebylo žádné utrpení, ale milá, normální a koukatelná pohádka. Na mě sice až moc zpívání, ale jinak nic co by mě vyloženě iritovalo. A ten pohled, ach ten pohled na malé smrady v kině během nejvíce povedené pohádky o Červené Karkulce, kdy pedofilní myslivec páral břicho vlka. Tříhvězdičkově k nezaplacení. ()
Neuvěřitelná sračka, na které nebylo dobré vůbec nic. Trapný děj, idiotské písničky s debilními texty, uzená trapárna. Konec Svěráka v Čechách, evidentně ()
Různé jednotlivosti a nápady jsou super, ale bohužel je na filmu strašně znát, že je to spatlanina tří pohádek dohromady. Chybí tu klasická příběhová linka, podivně se přeskakuje od jednoho k druhému, divák vidí tři happyendy a když to pak opravdu skončí, tak má pocit, že to nějak není ono. V některých pasážích také působí trochu křečovitě neustálé zpívání, i když uznávám, že většina skladeb je náležitě chytlavá. Povedla se vizuální stránka a herecké obsazení. ()
přehodnocuju hvězdy na čtyři, páš mám tuhle pohádku v hlavě. od písně holub holub (kterou jsem pak našla jako interpretaci na youtube v divadle z roku 2011-nechápu to špatné hodnocení...) až po geniální scénu s měsíci. netradiční muzikálové pojetí ale co. bylo to hezké a milé, lepší než uravané sračky typu z pekla štěstí. klidně si to pustím znova. snad jedině by svěrák mohl odložit tu interakci s diváky. nemám to ráda. ()
Se Zdeňkem Svěrákem je to těžké. Těžko se záporně hodnotí, protože si hodnotitel připadá jako nějaký svatokrádežník či heretik. Přeci jen Svěrák něco jako rodinné stříbro... :-) .Ale ruku na srdce, i když jej mám moc rád a považuji jej za skvělého člověka i umělce, přesto mám poslední dobou pocit, že lehce ztrácí dech. A proto odmítám někde sázet hlady hvězd jen proto, že je to ,,Svěrákovina''. Tady jsem opravdu moc ani nepochopil, proč nesáhl někam do vlastních povídek a brakoval naší pohádkovou klasiku. Sice pravda leckde hodně zamával s dějem... ale přeci jen ten zlehka pedofilní příběh o Červené Karkulce s hororovou zápletkou, kdy ztvárnění vlka už bylo lehce za hranou a to i s přuhlédnutím k faktu, že jsme co se týče animování byli filmová velmoc - bylo skoro až moc. Nasazení bejčků Dyka a Kluse nebudu komentovat, přejde čas a nikdo už nebude vědět kdo tito seladoni tenkrát byli. Snaha pohádky zhudebnit dopadla všelijak.. někde nelzeupřít zajímavé tóny některých melodií, většinou je to však podivně odzpívávaný děj ve stylu muzikálů Ledeckého a Davida. Srovnám li to s Lotrandem, je toto o cenovou skupinu níže. Ale abych nehaněl, 12 měsíčků sedících u vatry bylo parádních i Hluboká zarostlá růžemi. A skvělý byl i Kaser ve vedlejšíroli. Za mně je to tentokrát jen za dvě hvězdy. * * ()
Pohádka jak má být. Plná pedofílie, rozpáraných břich, krvavých škrábanců od růží, Lišek dabujících holuby, mužských bradavek (nebo chlapeckých, podle toho jestli Zdendu Piškulu považujete za muže nebo chlapce), umrzlých zlounů a krvelačných vlků jak z 60-tkových hororů. Lehké nadhodnocení je zřejmé, jelikož se jedná pravděpodobně o jedinou českou pohádku nového tisíciletí, kterou si rád pustím znova.... Jinak bych dal o hvězdu míň. ()
Tři bratři aneb Klusovy bradavky neumí hrát. Takhle se dostává můj dýchací systém do svěráku, takže nemůžu dýchat. Tak kdo všechno mi v tomhle počinu atakoval neurony? Hmm, spíš bych měl napsat, to bude kratší, kdo mi na nervy nelezl - snad jen Olda Kaiser. Zbytek bych vystřihl. Rádobyvtipného Svěráka st., upištěného Lábuse, trio bratrů a opravdu nezpívatelné a nehezké písničky. Důkaz, že i Svěráci mohou přijít s naprosto nekoukatelnou a protivnou pohádkou. A po výtvarné stránce definují termín "kýč". ()
Nesourodý slepenec, spíše zpívaný než hraný, chvílemi s odpuštěním hloupý a naprosto zbytečný. ()
Slepit tři povídky k sobě na výbornou pohádku opravdu nestačí. Takhle je zde poměrně velká absence pořádné dějové linky, která by se mohla lépe vyvíjet. Tři bratři nabízí jen 3 krátké příběhy bez možnosti lépe poznat postavy a trochu si je oblíbit. Navíc prostřední povídka - "Karkulka", je při srovnání s ostatními opravdu příšerná. Melodie v hlavě neutkví, slova už vůbec ne. Alespoň, že vizuálně to bylo na dobré úrovni. /45%/ (Kino - Prom.) ()
Svěrák + Svěrák + Uhlíř, takže jako již tradičně překrásná výprava, kvalitní efekty, sympatické obsazení a inteligentní humor. Ač zpívané pohádky obecně 2x nemusím (existují samozřejmě výjimky), tak je to právě hudební složka, která "Třem bratrům" dopomohla k páté hvězdě. Šípková Růženka (*****): Dobrodružné, hrdinské, napínavé, vtipné a zapomnětlivý Klus s chraplákem je neskutečný sympaťák. Takhle nějak si představuju klasickou pohádku. Červená Karkulka (***): Nejslabší část, zasněný ekoPiškula mi úplně nesedl, ale palec nahoru za oldschoolového vlka, a co se těch komentářů ohledně pedofílie týče, nemohli byste si vytáhnout hlavu z p*dele? Za prvé si ji jen ZAMLUVIL a za druhé je mezi nimi rozdíl jen 7 let (mezi zbylými páry je to skoro jednou tolik). Maruška (*****): To nejlepší na konec. Miloučké, dojemné, se skvěle zobrazenými Měsíčky a ultramegaroztomilým Dykem. Kde jsou ty časy, kdy byla takhle hezká většina pohádek?:-( ()
Omluvou pro takovou diletantskou blamáž nemůže být dle oficiálního obsahu ani to, že vše údajně pochází z péra. Konkrétně z péra Jardy Uhlíře, toho času s koulemi ve Svěráku a ve svěrací kazajce. Přesto si dovoluji tvrdit, že i podprůměrný penis kdejakého impotentního debila z ústavu, by byl schopen sesmolit duchaplnější texty a lecjaká hluchá pizda by na porouchaný xylofon vyloudila mnohem libozvučnější melodie. U takových disharmonických výtoků, přitom paradoxně o třech tónech, se může přiblble usmívat maximálně jen Vojtík Dick. Ale dosti averze, objektivita, to je oč zde běží. Přitom jsem mohl být ušetřen, zlí jazykové tvrdili, že se jedná o stupiditu nejvyššího levelu, jenže já blb jim nevěřil.Protože jsou přece zlí. Nevěřil jsem ani svému instinktu. Možná se vám zdá, že reaguji přehnaně a že jsem hysterický a melodramatický pošuk. Jenže… jenže třeba ta holubí píseň mi z hlavy jen tak nezmizí. To je zralé pro Štrasburg. O veselých multikulti odkazech, ve kterých se vlk nažere a mladá červená koza zůstane celá pro zeleného lesnického adjunkta Ahmeda, raději ani nepřemýšlet. Pokud by platilo jak na Nový rok, po celý rok, žádám eutanázii. ()
No ty pičo. Tohle je nejbrutálnější jízda od Trháku. K jeho dokonalosti má ovšem velmi daleko. Mimo jiné strašně dlouho trvá, než divák zjistí, co vlastně sleduje a než se vyrovná s nečekaným pozdním zjištěním, že to bude asi komentovaný muzikál. Kýčovité je to až až, Svěráci by už měli jít od sebe, ten jejich laskavý český humor dávno přestává být stravitelný. K postavě zlé sudičky viz můj komentář k Jak se budí princezny - jak vidno, čeští tvůrci s tím mají pořád problém. Přesto se mým nízkým hodnocením nenechte mýlit, doporučuji vřele. Český chasník zabloudí na cimbálovou muziku, začne si do tance zpívat nějakopu tu böhmische dupačku a hned chytne jednu pěstí - to je jen jeden z mnoha krásných momentů. Červená karkulka, tedy pohádka o poprvé menstruující dívence, mlsném vlkovi, šmírujícím myslivci a babičce čekající na víno a bábovku za nebezpečným lesem, přes nějž matka, o níž nikdo neví, co dělá sama doma, posílá místo sebe nezletilou dceru, nikdy nebyla zpracována tak explicitně. A při stále se nedařící snubní návštěvě ve spojení Dvanácti měsíčků s Mrazíkem už jsem úplně v rauši. Komentáře: NinadeL (3hv.), karnifex (1hv.), Livingdead, Psema (oba odpad). ()
Nic naplat, mě to, i přes pár novodobých neduhů, vážně bavilo. Milé, přímo roztomilé, ale hlavně originální. Všem známé osudy našich klasických, ženských pohádkových postav za svobodna a jejich nově vybraných nápadníků, jsou zpracovány velmi precizně, v prodloužených verzích by každý příběh bezpochyby stačil na samostatný film. Humor mi nijak nepřekážel, bez problémů mi do celého filmu zapadl, stejně jako kapka hororového nádechu, což k českým pohádkám rozhodně patří, také rýmování a zpěv. Je zde, samozřejmě, i kapka současnosti, což beru od Svěráků jako takové přizpůsobení se době, ve filmu nic neobvyklého, zvlášť v pohádkách. V některých případech tato kapka vše dobré zničí, to ale není případ Bratrů. Další, co rád vyzdvihnu, je skvělé herectví skoro všech zúčastněných, dvojice Chýlková-Doláková dokonce výborná, stejně tak všechny melodie a hlavně prostředí, které od začátku do konce drží silnou pohádkovou atmosféru. Klasická tvůrčí jména se jen tak neztratí, což je jenom dobře. ()
Dlouho jsem se tomu filmu vyhýbal, protože mě od něj jednak odrazoval ten Klus, a jednak mě obecně pohádky moc nezajímají, obzvlášť ty moderní. Nakonec jsem se tomu ale - teď před Vánoci - rozhodl dát šanci, protože jsem si říkal, že Svěrák přece nemohl natočit něco vyloženě špatného - což byl poněkud bláhový předpoklad, protože jsem už asi zapomněl, jak moc mě minul jeho poslední film Po strništi bos, a kdybych se zamyslel ještě víc, dospěl bych pravděpodobně k tomu, že ani jeho starší věci nevnímám zcela nekriticky. To obsazení mi ale celkově moc nesedlo a nejde jen o Kluse, v tom filmu je celá řada dost nevalných hereckých výkonů, a navíc jsem nepochopil, proč hrál Lábus ženskou postavu (jediné vysvětlení, které mě napadlo, než jsem si zde přečetl, že to je odkaz na Mrazíka, bylo to, že v Simpsonových taky Lábus dabuje ženskou postavu). Taky mi trochu vadilo, že je z toho znát, na čem se při natáčení šetřilo, to spojovací vyprávění Svěráka seniora mi tam přišlo jak z Cimrmanových her a asi bych se bez toho obešel, a celkově mi ten koncept spojit 3 pohádky do jedné nepřijde moc invenční a právě nějaká větší filmařská invence je asi něco, co mi tam chybělo nejvíc - líbil se mi asi jen ten vlk, jinak mě to celé skoro nudou uspalo, a obávám se, že za pár týdnů už si nebudu pamatovat, že jsem to kdy viděl a o co tam vlastně šlo. ()
Pokyn „na čelo, na prsa, na pupík“ bych očekával v trochu jiném filmovém žánru, ale budiž. Nicméně sledovat Jana a Zdeňka Svěráky, jak zapírají veškeré své kouzlo a talent, to bylo vyloženě k uzoufání. ()
Bývaly doby, kdy Svěrák psal poeticky hravé scénáře a Uhlíř hravou hudbu. Tohle je ovšem v obou směrech infantilní. Inu, není každý den posvícení. ()
Po dlouhé době KINO zážitek! :) Moje volba se mi vyplatila. Sázka na Svěráka byla výhrou v loterii, protože tak skvěle udělanou pohádku jsem dlouho neviděla - očividně i dnes se dá natočit kvalitní pohádka s mladšími a zároveń osvědčenými herci a nepůsobí nemastně - neslaně (porovnávám se všemi těmi novými pohádkami, co vychází na Vánoce a zklamou). Pohádka je hodně zpívavá, což mi vůbec nevadilo, využití třech pohádek, které všichni dobře známe a dát jim nový rozměr, se mu povedlo. Nic otřepaného a ohraného tu nenajdete, pouze opravdu milý a chytrý humor, propůjčení hlasů a zpěvu zvířátům, perfektně odporného vlka a chytlavé písně. Po delší době mi udělala česká tvorba VELKOU radost. Nehledě na další pochvaly typu - výběr zrovna Hluboké, skvěle propůjčený hlas Pavla Lišky ála holuba, tři sudičky, Zdeněk Svěřák jako vypravěč a tentokrát netrapný Lábus. Jen tleskám! ()
Zatím nejlepší argument pro tvrzení, že Jan Svěrák v posledních několika letech prostě neví kudy kam. Ukázkové plýtvání všemožných filmařských talentů (kamera, hudba, efekty, herecké obsazení - to vše splňuje parametry velkofilmové podívané) na úplnou zbytečnost (která navíc vyznívá dost pedofilně). Hovno v pozlátku působící dojmem, že bylo natočené spíš z jakési nouze, než z touhy ukázat světu plnou šíři svého umu. Začínám se trochu bát, aby jeden z nejlepších porevolučních českých režisérů nezačal točit jen podobné lidové sázky na (komerční) jistotu a nestal se tak z něj takový kultivovanější Zdeněk Troška... 50 % ()
Související novinky
Duhová kulička 2015
Lidi dostanete do kina dvěma způsoby: buď natočíte skvělý film, nebo začnete dělat dobrý marketing. Na ZLÍN FILM FESTIVAL se už třináctým rokem valí Duhová kulička – dvoudenní konference ze světa… (více)
22. Český lev - výsledky
22. ročník cen Český lev má za sebou vyhlášení vítězů. Za favorita bylo považováno Fair Play Andrey Sedláčkové, jež šlo do boje s patnácti nominacemi, nakonec ale neproměnilo ani jednu a získalo… (více)
22. Český lev a Cena filmových fanoušků
Česká filmová a televizní akademie vyhlásila nominace na 22. ročník výročních cen Český lev. Vybírala z 32 celovečerních hraných filmů a 23 dokumentů, uvedených do distribuce v roce 2014. Nejvíce… (více)
Best Film Fest 2014
Volné seskupení čtyř artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 11. do 17. prosince tohoto roku Best Film Fest, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů druhé… (více)
Divák jako ve Svěráku a ten ne a ne povolit. Ke vší škodě. Vyšel z toho rozpačitý slepenec s (téměř) osobitým puncem (cirkusové manéže). Tři mladíci kompenzují momentální nedostatek princů na trhu českých (filmových) pohádek. A nutno podotknout, že trio bratří Dick-Hnus-Pičula, ve vtipně rozpustilém triku, docela šlape a jejich obsazení tolik nerozlítí i jejich naprosté odpůrce. Ale jo, rozlítí, ale jdeme dál. Jejich pohádkové osudy jsou rozvrstveny do tří minipříběhů na motivy klasických pohádek: "Šípková děvka", "O Červené Karkulce, která měla vlka" a "O dvanácti ženských periodách". Nejhůře z těchto tří příběhů vychází ten prostřední. Karkulka je totiž hnusná a z nepovedeného vlka promlouvajícího hlasem Karla Effy, se budu vzpamatovávat až do příštího Svěrákovic projektu. To bylo úděsné s čím přišli výtvarní designéři. Dost dobře si neumím představit situaci, kdy šéf design triků přijde za Svěrákem na schvalovačku a předloží mu takový výtvarný návrh vlka. Nic horšího jsem ve filmu "áčkové" kategorie dlouho neviděl. Tohle nemělo nic společného s nadhledem. Jdeme dál. Dva ostatní pohádkové příběhy jsou už preciznější. Není to nic bombastického, ale sympatie si rozhodně získají, přičemž "Šípková děvka" působí nejvyzrálejším dojmem, co do okázalého a barvitého výrazového sladění i zpracování. Jistá námitka jde na vrub Jirky Lábuse, u kterého se mně nepodařilo zjistit, jaké pohlaví měla jeho zlá Jedubaba. On totiž tak mazácky skřehotá, že to v podstatě múže být oboupohlavní pohádková bytost, což je v podstatě originální prvek. Když už jsme u té originality, je film natočen poměrně neotřelou, v určitých intencích až novátorskou formou. Ke vší škodě se tam často mísí právě ty rozpačité tvůrčí nedostatky, občas i ty technické. Svěrák doposud nemá zkušenosti s filmem, který by z 80% procent sestával z písniček a veršovaných textů. Za sebe můžu prohlásit, že to nebylo znát, ale co ty texty?! Zdeněk Svěrák dodal veršovánky, za které by se v určitých úsecích nemuselo stydět předškolní dítě. Osobně ztvárnil figuru spisovatele pohádek komunikujícího s dětským publikem. Jednalo se o originální a v jistém ohledu o dost zvláštní prvek ve vyprávění, který nijak výrazně celkovému dojmu nepřidal a spíše zdůraznil převládajcí rozpačilost. Ta postupně zdatně prostoupila do celého nevybalancovaného rázu vyprávění, které se střídalo s povedenými a vyzrálými momenty, kterým nechyběl režijní nadhled, ale hned vzápětí přišlo něco, co připomínalo cirkusovou estrádní rozjuchanost, na čemž bych rozhodně ubral, nebot to snižovalo divácký dojem. Ráz vyprávění moc plynulosti nepobral. Časté nevyrovnané střihové pasáže ubíraly na tempu. Film se při své skromnější stopáži (cca 80. minut bez titulek) jevil občas až mírně rozvleklým. A to se jednalo o přímočaré vyprávění jen s minimem odboček. Na hudební složce se s Jaroslavem Uhlířem podílel I méně známý Michal Novinski. Předpokládám, že ty kvalitnější a dobře vystavěné melodie, dodal mistr Uhlíř. Jeho rukopis byl ve větším procentu nezaměnitelně znatelný, ale nutno jedním dechem dodat, že originalita mu také nechyběla a ke slyšení byly i chytlavé songy. V souvislosti se sehraným duem pánů Svěráků nejednoho potencionálního diváka napadne, jestli do svého nejnovějšího filmu také zakomponovali nějaký prvek navíc, jak u jejich tvorby bývá zvykem. Inu, zvyk je železná košile, v tomto případě spíše inkriminovaný Svěrák, z jehož sevření se divák téměř nedostane, a nějaký extra prvek tentokrát k neradosti absentuje, pomineme-li ten naznačený výchovný podtext. Někdy to sevření už prostě bolelo, hlavně ta předávkovaná infantilnost. A je tady i jistá paralela, na kterou bych nerad zapomněl. Chalupník v tomhle pohádkovém muzikálu měl tři syny, Svěrák má jednoho. Chalupník je všechny tři v přátelském duchu poslal do světa na zkušenou, Svěrák (snad také v přátelském duchu) poslal svého syna na zkušenou na FAMU. Po jeho absolutoriu začali spolu točit dobré filmy. Tenhle jejich nejnovější počin extra kvalitu postrádá, ale ani v pohádkách není nic zadarmo, a zkušenost s pohádkovým muzikálem je nad zlato, jako ta sůl. Tuhle pohádku však Svěráci neoživili (ještěže tak!), a nejen proto tenhle film zlatem nevyvážím, budu ho brát jaký je. Přehnaná očekávání jsou tentokrát na škodu. Na "věčný" televizní evergreen to (zatím) až tak nevidím, i když kdo ví. Veskrze sympatický počin, i svým způsobem odvážný z tvůrčího hlediska, to je určitě. Mé hodnocení: 60% () (méně) (více)