Kult hákového kříže

Vôbec nie je nutné premýšlať nakoľko dôveryhodná bola obmena zfanatizovaného nácka. Podstatná bola myšlienka a geniálne vyobrazené prostredie. Norton v životnej forme zahral inteligentného a charizmatického človeka ktorý sa aj pod vplyvom životných okolností nechal zmanipulovať a ťahal ku dnu aj niekolko svojich najbližších. Po skončení filmu som mal zmiešané pocity, také vo mne naposledy vyvolala Americká krása.Rozhodne existuje niekolko filmov ktorých zhliadnutie je základom, niečo ako povinné čítanie, American history X a American Beauty sem rozhodne patrí. (13.03.2010)

Celý film stojí na výkonu Edwarda Nortona, bohužel to mi nestačí. Příběh je až příliš nalajnovaný a možná i nepříliš uvěřitelný, přesto se jedná o zajímavé dílo, o jehož zařazení do výuky by se mohlo pouvažovat. (17.03.2010)

Dobře natočený film vratce se opírající o nějaké myšlenky. Hrdinové mění své niterné přesvědšení ze dne na den, z rozhovoru na rozhovor ...jak reálné. Pokud si odmyslíme bleskové prozírání a napravování, tak jako abstraktní obraz společnosti, včetně proměn jednotlivých aktérů, film obstojí. Je vcelku zajímavé, že silné téma, soukromá osobní dramata a rádoby sirové vyprávění dokáže diváka tak vtáhnout, že přestane vidět naivitu s kterou se v něm mnohé řeší, což podle mne dost vypovídá o tom, jak dobře je film natočen. Některé záběry jsou opravdu labužnické a herecké výkony jsou také dobré. (16.11.2010)

Zajímavé, realistické a sugestivní drama o neonacismu a rasismu v USA, o vztahu dvou bratrů, kde pro mladšího je ten starší velkým vzorem a o společenských hodnotách obecně. Edward Norton v roli zarytého a po návratu z vězení napraveného neonacisty podává možná svůj životní výkon. Až na závěr, který vyznívá tak nějak do ztracena, bezchybný film. (23.11.2010)

Velmi silný film s velice silným příběhem s neobvyklým námětem. Určitě to na každého muselo celkem podstatně zapůsobit. (29.11.2010)

Film tak trochu podbízí svůj vlastní názor na předvedenou věc, což filmu dosti ubírá. I tak skvělý Norton a dnes už zaniklý Furlong. Černobílé akce byly skvělé. Bohužel je to celé tak moc naivní a konec dává divákovi nevědomky šanci na jiný názor. (10.12.2010)

Edward Norton v jedné ve svých životních rolí. Ta druhá je samozřejmě Fight club. Zde si zaslouží můj nezkonalý obdiv, páč takto "upravit" svoji postavu, to klobouk dolů. Roli ortodoxního nácka a i jeho proměnu v dobrého člověka sem mu žral od začátku až do konce. Jeho mladší bratr za ním krapet pokulhával, ale i tak se se svoji postavou popral obivuhodně. American History X je jediný kvalitní film, který se zabývá touto složitou odvěkou tématikou. Nechci se pouštět do nějakých rozborů, ale jedno si neodpustím. Náckové a jejich různý odnoše sou primitivní paka, kterým v žilách koluje obrovské množství nenávisti. Jak velmi přesně poznamenal Derekův učitel - Učinily tvoje skutky tvůj život lepším? Flashbacky ve filmu sou natočeny černobíle, což podvědomě díváka přivádí na hlavní myšlenku celého filmu a to černá vs. bílá :o). Jako všude, tak i tady má každá mince dvě strany, což je dokonale ukázáno na konci tohoto příběhu. No, já sem rád za to, že se pohybuju mezi lidmi, kteří to maj v hlavě srovnaný a kterým tato problematika, stejně tak jako mně, žíly netrhá. Přecijen už někdo viděl skinheada nebo černýho bratra na prkně nebo na fesťáčku? A na závěr se znovu musím pochlubit příběhem ze Sázavy, kde se partička nácků v pozdních hodinách bavila tím, že hajlovali u řeky :o)). No, jestli to ti kluci nemaj vážně nějak pomotaný v těch holejch palicích? :o) (28.12.2010)

Film který ukazuje že "ta špatná věc" je opravdu špatná, ale ukazuje to dobrým způsobem. Nic není černé nebo bílé a uznejme, že to tak stejně povětšinou všichni vidíme. Hlavní postavy (bratři Vinyardovi) si během filmu získají veškeré divákovi sympatie, ať už je jejich minulost jakákoliv. Tenhle snímek si mě získal především pro to, že ukzuje svět takový jaký je. Pravda není nikdy jenom jedna a je jen na ldiech, jak se jí rozhodnou vidět. (04.08.2011)

Zaprvé zdůrazním, že jde o film, který má co říci. Byl jsem velmi potěšen stopáží filmu, která nepřekročila ani dvě hodiny. Přesto bylo až neuvěřitelné, jak dokonale film dokázal vykreslit a nastínit vůbec rasistickou problematiku právě za tak krátkou dobu. Právě díky intenzitě vykreslení této problematiky na mne film nepůsobil agitačním dojmem. Neměl jsem ten pocit, že by film chtěl násilím něco vštípit, nějakou pacifistickou myšlenku. Naopak, film tuto pacifistickou myšlenku divákovi pouze nabízí a zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí je na každém jednotlivci. Ve filmu je toho obsaženo skutečně mnoho a jsem přesvědčen, že je toto je dobrý materiál k přemýšlení. Tento film je profesionálně odveden do puntíku. (26.11.2011)

Jen a jen dobře že tento snímek byl natočen. Skvělé výkony herců, skvělá režie - vlastně vše ideální. Závěr filmu mi vyrazil dech, byť se něco podobného dalo čekat a šlo se tomu naproti. "Už nechci žít pořád nasranej." (31.12.2012)

Film zaměřený na podobně ožehavé společenské téma to nikdy nebude mít snadné, tudíž i o American History X platí, že je v mnoha ohledech značně nevyrovnaný. Jsou v něm místa, v nichž film exceluje, ale také části, kde značně pokulhává, a to platí jak pro formální zpracování, tak pro obsahovou stránku. Vyprávět příběh s občasnou retrospekcí, která dovysvětluje současné dění ve filmu, skvěle funguje. Ale použití čb zpracování flashbacků je krok celkem laciný, evokující spíše průměrné televizní kriminálky. Podobná rozpornost se nachází i v tom, jak film pracuje s tématem. Na jedné straně jsou zde velmi pozorně podány motivy radikalizace hlavní postavy - nikoli extremismus jako apriorní zlo, ale jako jednoduchá a lákavá odpověď na trýznivou sociální i rodinnou situaci, v níž se postavy nacházejí. Na straně druhé ale selhává ve vykreslení přechodu "na druhou stranu" - motivy zde nastíněné jsou, ale nepůsobí zcela dostatečně - zvlášť s přihlédnutím k tomu, že si film alespoň zčásti klade nárok být analytický. Celkem zbytečné a úsměvné chyby (viz věznice, v níž jsou evidentně internováni pouze afroameričané a neonacisté :) , příliš rychlé přesvědčení mladšího bratra o správnosti změny, jíž si prošel starší sourozenec ) ale jasně převažují chytře napsané role dvou protichůdných morálních autorit (černošský profesor a neonacistický ideolog), z nichž si každá nárokuje vliv na formování mladší generace, a především fenomenální herecký výkon Edwarda Nortona, který by nad hladinu průměru vytáhl i daleko slabší film. (06.12.2015)

Ľudsko-neľudský film, ktorý až prekvapivo realisticky hovorí o rasizme. Niektoré veci to dokázalo pekne pomenovať a prišli očakávané momenty, ktoré proste prísť mali. Tie čiernobiele scény mi trochu vadili, pre efekt sa to občas vo filme hodí, ale toto proste malo byť celé alebo aspoň z väčšiny farebné. Niektoré situácie boli pre mňa zbytočne zdĺhavé, proste také hádky, ktoré po chvíli boli o ničom. Kult Hákového kríža však odovzdáva určité silné myšlienky. O nekonečnom probléme a o tom, že ľudia sa menia. Kým tu budú rôzne rasy, dovtedy tu bude rasizmus a dovtedy bude tento film dôležitý. 7,5/10 (Videné 19.12.2020, Originálne znenie) (20.12.2020)

„Zakousni se do toho obrubníku!“ (26.12.2023)

Příběh, zachycující životní úsek člověka, který se z různých příčin stává nesnášenlivý a xenofobní a který našel zalíbení v ideách neonacismu, je podán sice dost surově a do jisté míry i důvěryhodně (k čemuž přispívá svou měrou i skvělý Edward Norton), přesto se nemůžu zbavit dojmu, že si filmaři trošku idealizují skutečnost. Ona náprava takto smýšlejícího tvora nebude tak jednoduchá, jak nám je tu zcela vážně servírováno. Nebo, že by se ti američtí neonacisti opravdu lišili od těch evropských? (12.02.2004)

Nemám slov.Jeden z nejsilnějších filmů, co jsem kdy viděla.Ikdyž velmi mírně komerční. (17.08.2006)

Určitě velmi zajímavý film o tom, jak snadno můžete někam zapadnout a jak těžko se z toho budete vyhrabávat... Velice dobře a sugestivně natočený.. (20.03.2007)

Spolu s "Crash" určite TOP film, pojednávajúci o rasizme. Surový a naturalistický, ale nie samoúčelne, navyše s hlbokou myšlienkou. Veľmi pôsobivo je tu tiež zobrazený fakt, že v konečnom dôsledku sú "mozgy" v pozadí a na vrchole organizovanej štruktúry omnoho nebezpečnejší ako samotní pešiaci - holé lebky. Smutným faktom však ostáva, že mnohí rasisti tento film vnímajú ako výstavu sily neonacizmu, namiesto toho, aby si z neho vzali ponaučenie. (30.09.2007)

Reálny pohľad na rasizmus.Film nie je ale iba o neonacistoch, nenávisti , zášti ako napríklad v Romper Stomper..., ale hlavne o osude jednej nešťastnej americkej rodiny.Film, resp. režisér neukazuje rasizmus z pohľadu bielych,ale aj čiernych ako dokazuje záver filmu.O doslova hereckom koncerte Edwarda Nortona myslím si, že nemusím rozprávať,ostatne dôkazom je nominácia na Oscara.Záverom snáď len povedať, že je to ukážka toho,že definitívna symbióza odlišných rás asi nikdy nebude. (10.12.2007)

Odporné a úžasné zároveň!! Duo Edward a Edward je super!! Skoro celej film mi bylo špatně (nemyslim od žaludku, ale kvůli tomu, že jsou lidi tak blbý a můžou věřit v něco tak nechutnýho jako nacismus a rasismus). Konec byl jak pěst do obličeje.. pak otevřete oči a zjistíte, že nestačí, když se změní jeden člověk, protože ti ostatní jsou pořád stejní. 4+; 90 % (07.03.2008)

Co na tohle napsat? Tohle musí vidět každý sám. Celý film je v podstatě one man show Edwarda Nortona. Je hrozná škoda, že nedostal Oskara, protože co předvádí je famózní. Jeho přednášky o potřebě bránit se proti vlně přistěhovalců, černochů a jejich kriminality, jeho řeč o zbytečný smrti táty, pokusy sestavit Bílou ligu k obraně proti všemu, co je štve je stejně úpřimné, jako lákavé. Stačí se zamyslet nad situací tady a slabší jedinec podlehne a jde se přidat k národnímu odporu. Stejně tak mistrovské je ale jeho probouzení po letech ve vězení, kdy ztratil iluze o své víře a vidí vše z nadhledu a snaží se zachránit svého bratra. Film je jasně protinacistický, ale přesto donutí člověka o některých věcech přemýšlet, vžít se do jeho role a zamyslet se, byli bysme v jeho situaci tolik jiní? Hlavně díky závěru se totiž nic nejeví tak jednoznačně, jako po návratu z vězení. (07.09.2008)