Madame DuBarry

Ernst Lubitsch byl velmi dobrý režisér, který dokázal vytvářet filmy s úžasnou dynamikou, které měly spád, skvělé herce - Jannings a hlavně Pola Negri, která měla naprosto nádherný úsměv, kterým dokázala, že její Madame Du Barry byla svůdná svou živelností. I když konec moc historicky neodpovídá, je tato historická zkratka pochopitelná pro plynulost děje. Jen délka není 85 min, ale 114 min. (06.12.2022)

Pána Lubitscha by som nevystihoval, ako top režiséra nemej éry, ale jeho remeselný um nebol rozhodne podpriemerný. Tento jeho zrejme vrcholný snímok, dopadá z každej strany v dobrom svetle. Nesmie chýbať klasické herecké prehrávanie, výprava a kostýmy sú skvostné a dej plynie aj napriek všetkým tým klasickým dramatickým oblúkom plynule. Nemám väčšie výhrady. (19.12.2019)

Ako sa dá z limonády urobiť šampanské ukazuje Lubitsch na banálnom príbehu radodajnej kráľovej milenky. Nie je ani tak dôležité čo sa odohráva, ale AKO je to spracované. No a tu sa režisér vyznamenal. Popri veľkorysom kostýmovom riešení sú to najmä herecké výkony a komparz v masových scénach. Variácie výrazov a giest prehrávajúcich hercov nahradili do značnej miery chýbajúce hovorené slovo a prispeli k minimalizácii medzitiuliek. Davové scény ma však chytili asi najviac. Scéna operného bálu vyzerá skôr ako anarchistické dovádzanie zhýralých akrobatických ožralcov (kdeže dnešné plesy v opere!), davová rebélia zas pripomína z reťaze odtrhnuté akcie Ya Basty! a podobných radikálnych antiglobalizátorov, no a korunku tomu dodáva záverečná póza katov - mix svalnatého tela antických hrdinov a neučesaných vlasatých hláv jurodivých dvojičiek pod dominantným vraždiacim nástrojom - gilotínou, pričom v tvárach sa zračí oduševnelý výraz zarputilých sekačov hláv. (03.04.2008)

Zhruba do půlky jsem se nahlas smál; pak se historická veselohra změnila v historické melodrama, už ne tak zábavné. Ke kladům díla jistě patří pečlivá výprava a kostýmy, mizanscéna hemžící se občas desítkami - nebo i stovkami? - statistů, Jannings... I Pole Negri jsem její svůdkyni a zároveň oběť věřil, jen se mi nezdálo, že by s takovým nalíčením mohla padnout do oka všem mužům, kterým se připlete do cesty.. (07.11.2021)

Spíše než rencenzovat film jako takový, je vhodnější pohlédnout na něj jako na film přes 100 let starý, a zamyslet se nad tím, kam se do dneška jako takový posunul. Myslím, že vcelku nikam, že pořád osciluje kolem jakési nominuální hodnoty (podíl na základním kapitálu společnosti, který připadá na jednotlivou akcii), kterou se dosud nepodařilo zodpovědně vyčíslit. A co se za tu dobu stalo s mravy? Asi totéž. (28.11.2021)